Skokan (povídka): Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 1 měsícem
typografie, styl
m (sjednocení formátu a hodnot parametrů jazyk a země v IB)
(typografie, styl)
 
| následující dílo =
}}
'''''Skokan''''' (v [[angličtina|angličtině]] "''Hop-Frog"'') je krátká [[horor]]ová [[povídka]] amerického spisovatele a literárního teoretika [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] z roku [[1849]].
 
Hlavní postavou povídky je [[Lidský trpaslík|zakrslý muž]], jemuž nikdo neřekne jinak než Skokan podle trhavých pohybů - má totiž zakrnělé nohy. Jeho úkolem je starat se o zábavu [[král]]e, jenž má v oblibě laciný [[humor]] a rád svého šaška uráží. Jednoho dne se Skokanovi naskytne příležitost k pomstě.
 
Pomsta - ústřední motiv povídky - se vyskytuje i v dalším literárním díle E. A. Poea, konkrétně v povídce "[[Sud vína amontilladského]]".
 
Povídka byla inspirována skutečnou událostí - tzv. "[[Bál světlušek|bálem světlušek]]" z roku [[1393]]. Tehdy se na [[ples]]e vznítily převleky francouzského krále [[Karel VI. Francouzský|Karla VI.]] a jeho pěti přátel, maskovaných za "divé„divé muže"muže“. Čtyři lidé přitom zahynuli, krále a jednoho z jeho společníků se podařilo zachránit. Ke vznícení došlo od [[Pochodeň|pochodně]], kterou držel panovníkův bratr [[Ludvík z Valois|Ludvík]].
 
== Příběh ==
Předloží vládci nápad: král i jeho ministři se převlečou do kůží orangutanů a tímto zjevem vyděsí účastníky bálu. Králi se myšlenka zalíbí a nechá se se svými poradci natřít dehtem a obléci do lněných trikotů. Pro větší autenticitu jsou připoutáni k jednomu řetězu.
 
O půlnoci vtrhne tlupa orangutanů mezi hosty a podaří se jim vyvolat zmatek, dámy omdlévají a pánové prchají ke dveřím, marně - ty jsou na příkaz krále zamčeny.
Vřava vrcholí a Skokan se ujme iniciativy. Překřičí hluk a slibuje, že se o zvířata postará. Obecenstvu začíná docházet, že se jedná o šprým. Skokan zahákne hák za řetěz a hvízdne, vmžiku se celá zmítající se skupina v převleku ocitne mezi stropem a podlahou. Skokan si vezme pochodeň, hbitě vyšplhá po řetězu a přiloží ji k lněné srsti krále. Ten okamžitě vzplane a s ním i jeho rádcovská suita, zatímco Skokan promluví o králových oblíbených vtípcích podporovaných jeho ministry. Jakmile dohovoří, zmizí otvorem pro lustr, místo něhož se nyní houpe spoutaná beztvará změť spálených mrtvol.