Kuvajt: Porovnání verzí

Přidáno 30 bajtů ,  před 1 měsícem
m
úprava transkripce; +jazyková šablona; formátování čísel
m (→‎Ekonomika: Kuvajtské věže)
m (úprava transkripce; +jazyková šablona; formátování čísel)
{{Infobox - stát
| genitiv = Kuvajtu
| úřední název = Dawlat al Kuwayt-Kuwajt
| úřední název česky = Stát Kuvajt
| úřední název arabsky = {{Cizojazyčně|ar|دولة الكويت}}
| vlajka = Flag of Kuwait.svg
| článek o vlajce = Kuvajtská vlajka
| článek o znaku = Státní znak Kuvajtu
| mapa umístění = KWT orthographic.svg
| rozloha = 17 818{{formatnum:17818}}
| rozlmisto = 157
| procent vody = zanedbatelné
| počet obyvatel = 4 420 110{{formatnum:4420110}}
| obyvmisto = 139
| obyvatelé aktuální k = odhad [[2019]]
| commonscat = Kuwait
}}
'''Kuvajt''', oficiálním názvem '''Stát Kuvajt''', je malá [[monarchie]] v jihozápadní [[Asie|Asii]] při [[Perský záliv|Perském zálivu]]. Má [[Kuvajt (město)|stejnojmenné hlavní město]]. Jeho sousedy jsou [[Irák]] a [[Saúdská Arábie]]. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. [[Búbiján]] či [[Failaka]]. Země se řadí k hlavním světovým producentům [[ropa|ropy]]; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8    9 % světových zásob této suroviny.
 
== Historie ==
 
Koncem [[19. století]] začali Sabahové navazovat úzké vztahy s [[Spojené království|Velkou Británií]], od čehož si slibovali prosazení nezávislosti na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Roku 1899 podepsal [[Murabak ibn Sabah as-Sabah]] smlouvu s Británií, Kuvajt se stal britským [[protektorát]]em s tím, že Britové se postarají o obranu a zahraniční věci, zatímco přenechají Sabahům vládu nad vnitřními záležitostmi. [[Ropa]] objevená roku 1930, ve velkém vyvážená od roku 1945, znamenala naprostou změnu společnosti. Po vyhlášení nezávislosti Kuvajtu roku 1961 prohlásili iráčtí představitelé Kuvajt nedílnou součástí [[Irák]]u, pod tlakem ostatních arabských států a Velké Británie se však svých nároků vzdali. V témže roce se uskutečnily první volby. Moc sice zůstala pevně v rukou Sabahů, lid však získal ve vládě také svou roli. Během 60. a 70. let se stal Kuvajt vedoucím, ale ne radikálním, hlasem podporujícím [[arabský nacionalismus]] a právo [[Palestina|Palestinců]] na svoji zemi.
 
V [[Irácko-íránská válka|Irácko-íránské válce]] 1980–88 podporoval Kuvajt [[Irák]], ale po skončení války se vzájemné vztahy obou zemí zhoršily. Irák požadoval smazání svého dluhu, který měl u Kuvajtu za pomoc poskytnutou během Irácko-íránské války a obvinil Kuvajt, že překračuje kvóty [[OPEC]]u a krade ropu ze zásob ležících pod oběma zeměmi. Roku [[1990]] došlo k obsazení Kuvajtu iráckými jednotkami. [[Válka v Zálivu|Koaliční ofenziva]] vedená ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] následujícího roku vytlačila Iráčany ze země, naprostá většina průmyslu, infrastruktury a budov však byla zničena a sbírky muzeí, knihoven a laboratoří byly odvezeny do Iráku. Od té doby byla země znovu vybudována a je pod ochranou [[Spojené státy americké|USA]].