Internacionála (píseň): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: možný spam
doplnění a úprava, pryč ruská verze, komplet francouzský text, zdroje
Řádek 17:
'''''Internacionála''''' je mezinárodní hymna dělnického hnutí, spojovaná především{{zdroj?}} s [[komunismus|komunismem]], zpívaná ale i v [[socialismus|socialistických]], [[sociální demokracie|sociálně demokratických]] a [[anarchismus|anarchistických]] kruzích. Jde o jeden z nejvýznamnějších symbolů [[levice]].
 
Originální francouzskou verzi '''''L'Internationale''''' napsal [[Pařížská komuna|komunardský]] básník [[Eugène Pottier]] (1816–1887) v roce [[1871]], v době krvavého potlačení komuny. Text písně líčí sociální nespravedlnost, hladovějící a utiskované dělníky, a vyzývá je ke vzpouře. OriginálníV francouzskároce verze1887 byla šest slok,zveřejněna ve většiněsbírce jazykůPottierových včetněbásní češtiny''Revoluční sezpěvy''. aleO používajírok jenpozději první ase poslednísbírka sloka. Byla přeloženadostala do mnoha jazyků, česká slovarukou jsoudělnického dílemskladatele [[AntonínPierre MacekDegeyter|AntonínaPierra MackaDegeytera]] (1872–1923) av [[Josef Skalák|Josefa SkalákaLille]], (1874–1968).který Ruskána verzetext vInternacionály překladunapsal hudební doprovod. Arkadije KocePíseň byla hymnouvydána [[Sovětský svaz|SSSR]]nakladatelstvím Dělnická dolyra rokubez [[1944]],uvedení kdyjména bylaskladatele, nahrazenakterému novouhrozila [[Hymnaztráta SSSR|sovětskouzaměstnání.<ref>{{Citace hymnou]].monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Fischer
| jméno2 = Jan O.
| titul = Přemožitelé času sv. 12
| vydání =
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok vydání = 1989
| počet stran =
| kapitola = Eugene Pottier
| strany = 35-37
| isbn =
}}</ref> Zpívala se na odborářských slavnostech a dělnických shromážděních v severní Francii. V roce 1904 ji francouzští delegáti představili na amsterdamském sjezdu [[Druhá internacionála|II. internacionál]]<nowiki/>y a od té doby se Internacionála stala hymnou mezinárodního dělnického hnutí.
 
Originální francouzská verze má šest slok, ve většině jazyků včetně češtiny se ale používají jen první a poslední sloka. Byla přeložena do mnoha jazyků, česká slova jsou dílem [[Antonín Macek|Antonína Macka]] (1872–1923) a [[Josef Skalák|Josefa Skaláka]] (1874–1968). Ruská verze v překladu Arkadije Koce byla hymnou [[Sovětský svaz|SSSR]] až do roku [[1944]], kdy byla nahrazena novou [[Hymna SSSR|sovětskou hymnou]].
Pottierův text se původně zpíval na melodii [[Marseillaisa|Marseillaisy]], hudbu hranou dnes složil [[Pierre Degeyter]] (1848–1932) v roce [[1888]] a jeho hudba je dodnes předmětem autorskoprávních sporů.
 
== Text francouzské verze ==
Úplná verze ze sbírky ''Revoluční zpěvy'' (1887) :<poem>
<poem>
Debout! les damnés de la terre!
Debout! les forçats de la faim!
Řádek 37 ⟶ 51:
L'Internationale,
Sera le genre humain.
 
L’État opprime et la loi triche,
L’impôt saigne le malheureux;
Nul devoir ne s’impose au riche,
Le droit du pauvre est un mot creux.
C’est assez languir en tutelle,
L’égalité veut d’autres lois :
« Pas de droits sans devoirs, dit-elle,
Égaux, pas de devoirs sans droits ! »
 
refrén
 
Hideux dans leur apothéose,
Les rois de la mine et du rail,
Ont-ils jamais fait autre chose,
Que dévaliser le travail ?
Dans les coffres-forts de la bande,
Ce qu’il a créé s’est fondu.
En décrétant qu’on le lui rende,
Le peuple ne veut que son dû.
 
refrén
 
Les Rois nous saoûlaient de fumées,
Paix entre nous, guerre aux tyrans !
Appliquons la grève aux armées,
Crosse en l’air et rompons les rangs !
S’ils s’obstinent, ces cannibales,
À faire de nous des héros,
Ils sauront bientôt que nos balles
Sont pour nos propres généraux.
 
refrén
 
Il n'est pas de sauveurs suprêmes,
Řádek 47 ⟶ 94:
Battons le fer quand il est chaud!
 
''refrén''
 
Ouvriers, Paysans, nous sommes
Řádek 58 ⟶ 105:
Le soleil brillera toujours!
 
''refrén''
</poem>
 
== Text ruské verze (přepis) ==
{{upravit část|místo anglické transkripce ruštiny by zde měla být transkripce česká}}
<poem>
Stavay, proklyat'yem zakleym'yonny,
ves' mir golodnykh i rabov!
Kipit nash razum vozmushchyonny
I v smertniy boy vesti gotov.
Ves' mir nasilya my razrushim
do osnovanya, a zatem
my nash, my novy mir postroim, —
kto byl nichem, tot stanyet vsem.
 
''refrén''
Eto yest nash posledniy
I reshitelniy boy;
S Internatsionalom
vospryanet rod lyudskoy!
 
Pozn. Existuje ručně psaná verze básně, starší než finální verze vytištěná v roce 1887. Byla zveřejněna v roce 1990 ve Francii. <ref>{{Citace monografie
Nikto ne dast nam izbavlenya:
| příjmení = Brécy
Ni bog, ni tsar i ne geroy!
| jméno = Robert
Dobyomsya my osvobozhdenya
| příjmení2 =
Svoyeyu sobstvennoy rukoy.
| jméno2 =
Chtob svergnut' gn'ot rukoy umyeloy,
| titul = Florilège de la Chanson Révolutionnaire, De 1789 au Front Populaire
Otvoyevat' svoyo dobro, –
| vydání =
Vzduvaitye gorn i kuitye smyelo,
| vydavatel = Éditions Ouvrières
Poka zhelezo goryacho!
| místo = Paris
| rok vydání = 1990
| počet stran =
| strany = 137
| isbn =
}}</ref>
 
== Odkazy ==
''refrén''
 
=== Reference ===
Dovoľno krov sosať, vampiry,
{{Překlad|fr|L'Internationale|14685}}
Tyurmoy, nalogom, nischetoy!
<references />
U vas — vsya vlasť, vsye blaga mira,
A nashe pravo — zvuk pustoy!
My zhizn' postroim po-inomu —
I vot nash lozung boyevoy:
Vsya vlasť narodu trudovomu!
A darmoyedov vseh doloy!
 
''refrén''
</poem>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Gel | jméno = František | odkaz na autora = František Gel | titul = Internacionála a Marseillaisa: 2 vítězné písně | url = | vydavatel = Mír | místo = Praha | rok vydání = 1952 | vydání = | počet stran = 303 | kapitola = | strany = | id = cnb000409197 | jazyk =}}
 
Řádek 117 ⟶ 146:
| poznámka = český překlad | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:a02d1bb0-c99d-11e9-99c2-005056825209?page=uuid:8a2dbba0-c9b4-11e9-b24b-5ef3fc9ae867 | issn = | jazyk =}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|dílo=Internacionála}}