Vraní skála: Porovnání verzí

 

== Přírodní poměry ==

[[Soubor:Skalní_výchozy_s_kapradinami.jpg|náhled|Buližníkové skalní výchozy|vlevo]]

 

}}</ref>

 

V okolí skalních výstupů jsou v půdě výrazně zastoupeny jílovo-hlinité [[Svahovina|svahoviny]] (svahové sedimenty), také úlomky břidlic a drob o mocnosti až čtyři metry.<ref name=":0" /> Na většině území se vyskytují [[Kambizem|hnědé půdy]] a kyselé [[ranker]]y. V jihozápadní části se objevují půdy s vyšším obsahem [[vápník]]u.<ref name=":1" />

 

Lokalita spadá do [[Podnebí|klimatického]] okrsku B5, který je [[Pahorkatina|pahorkatinný]], mírně teplý a mírně vlhký. Za rok zde průměrně spadne 500&nbsp;mm srážek. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8,5&nbsp;°C.<ref name=":1" />

 

[[Soubor:Dubohabřiny.jpg|náhled|upright|Bučiny v&nbsp;okolí Vraní skály]]

[[Soubor:Kapradinový porost pod Vraní skálou.jpg|náhled|Kapradinový porost pod skalními výchozy]]

V blízkosti Vraní skály byl zaznamenán výskyt celkem 81 druhů [[Lišejník|lišejníků]], z nichž jeden je kriticky ohrožený - [[provazovka]] ''[[Usnea scabrata]].'' Obecně pro lišejníky nehostinné buližníkové skály jsou ale ideálním prostředím pro některé druhy vázané na tvrdé křemičité [[Hornina|horniny]]. Mezi takové druhy na Vraní skále patří [[rohovka horská]] ''(Dimelaena oreina),'' [[pupkovka puchýřnatá]] ''(Lasallia pustulata)'' a [[drobnovýtruska žlutolesklá]] ''(Pleopsidium chlorophanum).'' Mimo hlavní buližníkový masiv ale mnoho lišejníků nenajdeme. Ostatní skalní výchozy jsou dosti stinné, proto se na nich vyskytuje pouze několik druhů, především rodu ''[[Lepraria]].'' Na více osvětlených místech je možné pozorovat běžné [[Saxikolní organismus|epilitické]] druhy (rostoucí na kamenech) jako je [[drobnovýtruska hnědavá]] ''(Acarospora fuscata).'' [[Epifyt|Epifytické]] lišejníky se vyskytují pouze na větvích [[Dub zimní|dubů zimních]] ''(Quercus petraea).'' Na půdě ve skalních spárách se vyskytuje několik druhů [[Dutohlávka|dutohlávek]], např. [[dutohlávka sivá]] ''(Cladonia glauca).''<ref name=":2" />

 

Z hlediska výskytu [[Živočichové|živočichů]] je významný nedaleký Vraní potok. Je nejenom zdrojem vody, ale také rozmnožištěm a lovištěm [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[Plazi|plazů]]. Skalní útvary poskytují těmto živočichům především místo k přezimování.

 

Na lokalitě bylo odchyceno <ref name=":1" /> přes padesát druhů [[Pavouci|pavouků]]. Mezi nimi velmi vzácný [[zápředník korový]] ''(Clubiona corticalis),'' vzácný [[běžník lesostepní]] ''(Xysticus ninnii)'' a další druhy z rodů [[Pavučenky|pavučenek]], [[Slíďákovití|slíďáků]] či [[Pokoutníkovití|pokoutníků]].

 

Oblast je významná i jako [[Stanoviště (lokalita)|stanoviště]] [[Motýli|motýlů]]. Z těch vzácných jde například o [[Otakárek ovocný|otakárka ovocného]] ''(Iphiclides podalirius),'' [[Otakárek fenyklový|otakárka fenyklového]] ''(Papilio machaon)'' a [[Batolec duhový|batolce duhového]] ''(Apatura iris).'' Dalšími zástupci jsou [[chrostíkovník lískový]] ''(Micropterix tunbergella),'' [[adéla jedlová]] ''(Nemophora ochsenheimerella),'' [[žlutokřídlec slámový]] ''(Idaea nitidata),'' [[hřbetozubec Milhauserův]] ''(Harpyia milhauseri)'' nebo [[přástevník kostivalový]] ''(Euplagia quadripunctaria).''<ref name=":1" /> V menších drolinách žije horský plž [[aksamítka plochá]] (nebo sametová) ''(Causa holosericea).''<ref name=":0" />

 

Za zmínku stojí výskyt některých [[Ohrožený druh|ohrožených druhů]] jako je [[mlok skvrnitý]] ''(Salamandra salamandra),'' [[ropucha obecná]] ''(Bufo bufo),'' [[užovka hladká]] ''(Coronella austriaca)'' či [[užovka obojková]] ''(Natrix natrix).'' Z ptáků je zajímavý [[čáp černý]] ''(Ciconia nigra),'' který do oblasti Vraního potoka zalétává za potravou.<ref name=":1" />