Verze z 2. 12. 2020, 23:17 editovat Gottschalk (diskuse \| příspěvky) 2 397 editací →‎Odkazy: edice značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 12. 2020, 14:24 editovat zrušit editaci Dobroš (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 827 editací dodatky a odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{infobox - kniha}} '''Jistebnický [[kancionál]]''' je iluminovaný český kodex, tj. druhotně svázaná sbírka duchovních písní v [[latina\|latině]] i [[čeština\|češtině]] z [[15. století]], neznámé, pravděpodobně jihočeské provenience, významná památka husitského liturgického zpěvu, která obsahuje píseň Ktož sú Boží bojovníci. == Historie == ~~Tento kancionál je památkou, která umožňuje nahlédnout do husitského liturgického zpěvu.~~ Knihu ve špatném stavu našel roku [[1872]] na půdě fary v [[Jistebnice\|Jistebnici]] u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře [[Leopold Katz]], pozdější právník, mecenáš výtvarníků a podporovatel [[Česká akademie věd a umění\|České akademie věd a umění]]. ~~Tehdy~~ Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika [[František Palacký\|Františka Palackého]], který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval [[Národní muzeum\|Národnímu muzeu v Praze]]<ref>Encyklopedie knihy[https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Jistebnick%C3%BD_kancion%C3%A1l]</ref>, v [[Knihovna Národního muzea\|jehož knihovně]] se dosud nachází (pod ~~sign.~~signaturou II C 7~~) dodnes~~. == Obsah a forma == Kancionál obsahuje známé písně [[Ktož jsú boží bojovníci]] a [[Povstaň, povstaň veliké město pražské]].▼ Rukopis je psaný na papíře o 132 listech velikosti 31 × 21 cm. Jeho filigrán svědčí pro vznik ve 20. letech 15. století, napsali jej čtyři písaři, další ruce doplnily o málo později několik textů. Kodex je neúplný, chybí tři složky ze začátku, dále jednotlivé listy či části složek a konec poslední složky. Na několika místech jsou iniciály rukopisu zdobeny jednoduchými ornamentálními kresbami, jejichž autorem byl jeden z písařů. Jedinou figurální iniciálou, kterou maloval iluminátor, je úvodní N na foliu 10r s výjevem Seslání nebeské many<ref>Pavel Brodský: ''Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea''. NM Praha Praha 2000</ref>. Notace písní je dvojí: chorální česká a černá menzurální. == Význam == Rukopis patří k nejvýznamnějším hudebním rukopisům pozdního středověku. Obsahuje české znění liturgických zpěvů, duchovních a dalších písní. Úvodní část tvoří graduál, navazuje sbírka písní, texty žalmů a dodatky. Nejrozsáhlejší oddíl tvoří zpěvy a texty oficia hodinek), po nich následují zpěvy misálu a v závěru sbírka liturgických i neliturgických textů. ▲Kancionál ~~obsahuje~~se ~~známé~~proslavil ~~písně~~písněmi [[Ktož jsú boží bojovníci]] a [[Povstaň, povstaň veliké město pražské]]. Jejich autorem je Jan Čapek z [[Tábor]]a. == Odkazy == === Edice === * Anežka Vidmanová, Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 1 - Graduale (Monumenta liturgica bohemica 2), Brno, L. Marek 2005, ISBN 80-86263-56-8 * Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 2 - Cantionale (Monumenta liturgica bohemica 3), Brno, L. Marek 2019, ISBN 978-80-87127-98-8 === Reference === <references /> === Literatura === * {{Citace monografie \| titul = Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku [[Josef Hrabák]] \| vydání = 1 \| vydavatel = [[Československá akademie věd]] \| místo = Praha \| rok = 1959 \| počet stran = 531 \| strany = 238–251}}

Jistebnický kancionál: Porovnání verzí