Verze z 22. 11. 2020, 19:49 editovat KPX8 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 21 909 editací m překlepy značka: editor wikitextu 2017 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 11. 2020, 21:10 editovat zrušit editaci Romanzazvorka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 21 993 editací oprava, chybný odkaz Přejít na další porovnání →
Řádek 15: }}</ref> Někdy v letech 1642 až 1644 se stal velitelem Perekopského sandžaku a od té doby jeho pozice u [[chán]]a rostla. Tuhaj Bej byl jedním z místodržících, který měl svůj vlastní prapor a tří tisícovou skupinu osobních vojáků. Roku 1644 mu chán [[Mehmed IV. Giraj]] ~~Girej~~ svěřil vedení hlavní [[Krymští Tataři\|tatarské]] výpravy proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsko-litevské unii]]. Jeho armáda, ale byla odražena polskou armádou vedenou [[Hejtman (vojenství)\|hejtmanem]] [[Stanisław Koniecpolski\|Stanisławem Koniecpolskim]], dřív než dosáhla hustě osídlených oblastí [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a poražena v [[Bitva u Ochmativu (1644)\|první bitvě u Ochmativu]] v [[Čerkaská oblast\|Čerkaské oblasti]]. Na jaře roku 1648 se aktivně zapojil do [[Chmelnického povstání\|kozáckého povstání]] [[Bohdan Chmelnický\|Bohdana Chmlenického]] znovu proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)\|Polsko-litevské unii]]. V březnu 1648 dorazil Bohdan Chmelnický ze [[Záporožská Sič\|Záporoží]] do [[Bachčisaraj\|Bachčisaraje]], aby požádal krymského chána [[İslâm III Giraj\|İslâma III Giraje]] (vládl 1644–1654) o vojenskou pomoc proti polské šlechtě.<ref>{{Citace monografie

Tuhaj Bej: Porovnání verzí