|
| provozovatel = [[SpaceX]]
| použití = přeprava posádky do vesmíru
| typ = [[kosmická loď]] k přepravě posádky
| kapacita posádky = 7 (4 při letech pro NASA)
| životnost = 7 dní ve volném letu, 210 dní zadokovaný k ISS
| výška = 8,1 m
| průměr = 4,0 m
| objem = 9,3 m<sup>3</sup> hermetizovaný<br />12,1 m<sup>3</sup> nehermetizovaný
| prázdná hmotnost = 9 525 kg
| kapacita nákladu = až 6000 6 000 kg na orbit, až<br>3 000 kg 3000při návratu<br>800 kg návratodpadu
| energie = Solární panely
| oblast působení = [[nízká oběžná dráha Země]]
| stav = aktivní
| vyrobeno = 4 (1 testovací + 3 letové)
| první start = 2. března 2019
| vypuštěno = 3 (+ 1 suborbitální let)
| funkčních = 2
| odvozeno z = [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]]
| nosič = [[Falcon 9 FT]]
}}
[[Soubor:Crew Demo-1 Mission (46535573034).jpg|náhled|upright|Start rakety [[Falcon 9 FT|Falcon 9]] s Crew Dragon 2 na špici v březnu 2019]]
'''Dragon 2''' je kosmická loď společnosti [[SpaceX]], nástupce nákladní lodě [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]]. První let absolvovala v roce 2019. Existuje jak v nepilotované variantě označované jako '''Cargo Dragon''', tak i v pilotované verzi pod označením '''Crew Dragon'''. Pilotovaná loď byla vyvíjená v rámci programu [[NASA]] CCDev, ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]] (ISS) i loď [[Boeing CST-100 Starliner]]. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu amerických astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu vykonat 2 až 6 pilotovaných letů. Může být případně využita i pro dopravu k soukromým vesmírným stanicím, například k plánované stanici společnosti [[Bigelow Aerospace]].{{Doplňte zdroj}}
Loď je vybavena jiným stykovacím uzlem než první verze, na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA).
Na rozdíl od jiných současných lodí měl původně Dragon 2 motoricky přistávat za pomocí 8 motorů [[SuperDraco]] a to bez padáků. Těmi měla loď disponovat pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují [[Únikový systém|klasickou věžičku]] pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu [[Space Shuttle]], které přistávaly na letištní dráze, podobněstejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi [[Federace (kosmická loď)|Federace]]. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.
Nosičem Dragonu 2 je raketa [[Falcon 9]], která předtím vynášela zásobovací lodě [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]], v budoucnu i jeho konfiguraci DragonLab. Další plánovanou verzí Dragonu byl Red Dragon pro dopravu vědeckých přístrojů nebo zásob na [[Mars (planeta)|Mars]]. Ten měl startovat na raketách [[Falcon Heavy]].
Start [[Crew Dragon Demo 2|první testovací pilotované mise lodi Crew Dragon]] proběhl 30. května 2020.
== Varianty lodi ==
=== Cargo Dragon ===
Cargo Dragon je verze nahrazující předchozí [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]] pro dopravu nákladu. Na rozdíl od ní disponuje automatickým dokovacím systémem. Původně bylo v plánu, že Dragon 2 bude přistávat motoricky, ale podle informace z července 2017 se společnost rozhodla od motorického přistávání upustit z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, tak by musel přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání do budoucna úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.<ref name=":0">{{Citace periodika
| titul = ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci
| periodikum = www.kosmonautix.cz
=== Crew Dragon ===
[[Soubor:SpaceX Dragon 2 and astronauts 2018.jpg|náhled|upright|left|Crew Dragon 2 a astronauti vybraní na první dva lety]]
Verze Crew Dragon (původně označovaná jako ''DragonRider'') je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze posádka čtyřčlenná a menší množství zásob. Celková nosnost lodi při startu je až 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg kgnákladu<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Dragon | url = https://www.spacex.com/dragon | vydavatel = Spacex.com | datum_vydání = 2019-03-01 | datum přístupu = 2019-03-04 | url archivu = https://web.archive.org/web/20190302235320/https://www.spacex.com/dragon | datum archivace = 2019-03-02 | nedostupné = ano }}</ref> a hmotnost800 kg odpadu z ISS až 800 kg.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station | url = https://oig.nasa.gov/docs/IG-18-016.pdf | vydavatel = Nasa | datum_vydání = 2018-04-26}}</ref> Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Dragon | url = http://www.spacex.com/downloads/dragonlab-datasheet.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20110104010401/http://www.spacex.com/downloads/dragonlab-datasheet.pdf | vydavatel = SpaceX | datum_vydání = 2011-01-04}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = NASA’s Commercial Crew Program | url = https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/commercialcrew_press_kit.pdf | vydavatel = Nasa | datum_přístupu = 2019-03-04}}</ref> Let je plně automatický, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.
Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi [[Crew Dragon Demo 1|DM-1]], kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů [[SuperDraco]] od nosné rakety a bezpečně přistát.<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno = Dušan
| příjmení = Majer
| vydavatel = kosmonautix.cz
| místo =
}}</ref> Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě,<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno = Dušan
| příjmení = Majer
| vydavatel = elonx.cz
| místo =
}}</ref> Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205.1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), se pomocí osmi motorů [[SuperDraco]], se modul oddělil od letícínosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.
První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. Testovací let [[Crew Dragon Demo 2|DM-2]] vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu [[SpaceX Crew-1|Crew-1]] má proběhnout 23. října 2020.
V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou [[Falcon Heavy|Falconem Heavy]] pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.<ref>{{Citace periodika|titul=SpaceX posune kosmickou turistiku na další úroveň|periodikum=www.kosmonautix.cz|datum=2017-02-28|url=http://www.kosmonautix.cz/2017/03/spacex-posune-kosmickou-turistiku-dalsi-uroven/|datum přístupu=2017-03-11}}</ref>
=== Red Dragon ===
Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 1 000 kg k [[Mars (planeta)|Marsu]]. První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny.<ref name=":0" /> Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď [[Starship (raketa)|Starship]].
=== DragonLab ===
DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů. V současné době není známa žádná mise využívající tuto verzi.
== Harmonogram misí ==
! colspan="8" |Crew Dragon
|-
|6. květen 2015
|Pad Abort Test
|C200 ''DragonFly''
|Test úniku lodě ze startovací rampy
|-
|2. března 2019
|[[Crew Dragon Demo 1]]
|C201
|4 dny 20 hodin
|6 dní 6 hodin
|Zkušební bezpilotní let na ISS<br>Během testu po ukončení letu byla při explozi zničena.
|-
|19. ledna 2020
|[[Test úniku Dragonu za letu|test záchranného systému Crew Dragon]]
|C205<ref>{{Citace elektronické monografie
|Suborbitální zkušební let
|-
|30. května 2020
|[[Crew Dragon Demo 2]]
|C206 ''Endeavour''
|Zkušební pilotovaný let na ISS
|-
|16. listopadu 2020
|[[SpaceX Crew-1|Crew-1]]
| C207 ''Resilience''
|První operační pilotovaný let na ISS
|-
|30. března 2021
|[[SpaceX Crew-2|Crew-2]]
|C206 ''Endeavour'' (2)
|{{Tab/Plánovaná}}
|
|6 měsíců (plán)
|
|Druhý operační pilotovaný let na ISS
|{{Tab/Plánovaná}}
|
|6 měsíců (plán)
|
|Třetí operační pilotovaný let na ISS
|30 dní (plán)
|
|První let nákladní verze Dragon 2. Na ISS přiveze komerční přechodovou komoru Bishop.
|-
|březen 2021
| 