Poměrný volební systém: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m šabl. |
nedoklep |
||
Řádek 42:
Součástí proporčních systémů jsou vícemandátové volebních obvodů i s nestejnou velikostí, jimž jsou kandidáti přiřazeni, může však být i volební obvod jediný celostátní (např. Slovensko, Izrael).Obecně platí, že velikost volebních obvodů je proměnná, která má nejsilnější vliv na proporcionalitu výsledku. Čím větší je volební obvod, tím přesněji odráží zisk mandátů poměr hlasů odevzdaných pro jednotlivá kandidující uskupení. Větší volební obvod tedy vede k poměrnějším výsledkům.
V rámci politologie se vyskytly pokusy rozdělit typy volebních obvodů podle jejich velikosti. Např. německý politolog [[Dieter Nohlen]] dělí obvody na malé (2-5 mandátů), středně velké (6-10 mandátů) a velké (10 a více mandátů). S velice podobným dělením přišli politologové Shugart a Taagepera, kteří definují velikost obvodů podle hodnoty ''M'' (magnitude). Ta vyjadřuje počet mandátů rozdělovaných v daném obvodě. Na základě hodnoty ''M'' rozlišují tři kategorie, které se jen nepatrně liší od těch Dietera Nohlena. Nízká hodnota ''M'' je v
| příjmení = Lebeda
| jméno = Tomáš
| |||