František Karel Libštejnský z Kolovrat: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava ISBN
m →‎Život: překlep, typo
Řádek 61:
Pocházel z&nbsp;větve [[Libštejnští z Kolovrat|Libštejnských]] ze starobylého českého rodu Kolovratů. Narodil se v&nbsp;[[Innsbruck]]u 13. května 1620 jako prvorozený syn českého německého [[místokancléř]]e a [[Nejvyšší kancléř|místodržícího]] Českého království [[Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)|Albrechta II. Libštejnského z&nbsp;Kolovrat]] (1583–1648) a jeho manželky Sabiny Viktorie, svobodné paní von Wolkenstein-Trostburg (1596–1684). Studoval v&nbsp;[[Praha|Praze]] a již v&nbsp;roce 1642 se stal radou [[Komorní soud|komorního soudu]], v&nbsp;letech 1647 až 1648 byl hejtmanem [[Hradecký kraj|hradeckého kraje]]. V&nbsp;letech 1651–1667 byl [[Prezident rady nad apelacemi|prezidentem apelačního soudu]], mezitím se stal i [[Císařský komorník|císařským komořím]] a [[Tajný rada|tajným radou]], z&nbsp;titulu funkce v&nbsp;zemské správě byl i členem [[Místodržící (zemský správce)|sboru místodržících]] [[České království|Českého království]].<ref>Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998), str. 601 {{ISBN|80-7203-117-1}}</ref>
 
Jako příslušník staré české šlechty s dostatečným majetkovým zázemím byl v&nbsp;roce [[1657]] vybrán jako jeden z&nbsp;vyslanců Českého království na volbě císaře ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] (1657–1658).<ref>KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou; České Budějovice, 2009 {{ISBN|978-80-86829-43-2}}</ref> Na této diplomatické cestě si vedl německy psaný deník, který je dodnes důležitým pramenem k&nbsp;této události a v&nbsp;plném znění byl publikován v&nbsp;knize ''Trnitá cesta Leopolda I. za'' ''říšskou korunou''.<ref>KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou; České Budějovice, 2009, str. 225-287 {{ISBN|978-80-86829-43-2}}</ref> Císařem byl po dlouhédlouhém volebním roce zvolen Leopold I. Z&nbsp;Frankfurtu odjel František Karel Libštejnský na jaře 1658 do [[Polsko|Polska]], kde se do roku 1660 zúčastnil mírových jednání po ukončení polsko-švédské války.
 
Za své zásluhy byl hrabě i se svými bratry 20. července 1658 povýšen do říšského hraběcího stavu a následně 8. listopadu 1660 získal i český hraběcí stav (tituly platily zároveň i pro jeho mladší bratry).
 
V&nbsp;letech 1661–1667 byl [[Prezident rady nad apelacemi|prezidentem nad apelacemi]], stal se [[Císařský komorník|komořím]] a [[Tajný rada|tajným radou]]. V&nbsp;letech 1667-17001667–1700 byl zemským hejtmanem na Moravě a délkou funkčního období 33 let se stal historicky nejdéle úřadujícím vykonavatelem tohoto úřadu, dosáhl ale také značného úspěchu. Tento jeho úřad připomíná ceremoniální meč moravského zemského hejtmana, který hrabě dostal od císaře Leopolda I.<ref>[[Tomáš Knoz|KNOZ, Tomáš]]: ''Meč zemského hejtmana Jana z Rottalu'' in: ''Symbolické jednání v kultuře raného novověku''; [[Nakladatelství Lidové noviny|NLN]], Praha, 2019 s. 243–265 {{ISBN|978-80-7422-666-3}}</ref>
 
Jako moravský zemský hejtman se musel potýkat především s hrozbou nepřátelských vpádů z&nbsp;[[Uhersko|Uher]], prosperitu země navíc zatěžovaly vysoké daně, které vyžadoval dvůr na válečné výdaje. V&nbsp;zastoupení [[Leopold I.|Leopolda I.]] hostil v&nbsp;roce 1696 v&nbsp;Brně polskou královnu [[Marie Kazimíra d'Arquien|Marii Kazimíru]]. Po smrti [[Bernard Ignác Jan z Martinic|Bernarda Ignáce z&nbsp;Martinic]] v&nbsp;roce [[1685]] neúspěšně usiloval o&nbsp;post [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]] Českého království, nadále pak zůstal v&nbsp;Brně, kde nakonec i zemřel.
 
=== Vyznamenání ===