Wikipedie

Drač: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020
komplexní přepracování podle zdrojů
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Drač
Řádek 25 ⟶ 24:
| označení vozidel = DR
}}
'''Drač''' ([[albánština|albánsky]] '''Durres''', [[italština|italsky]] '''Durazzo''') je město v [[Albánie|Albánii]], na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Je hlavním přístavem země, jedním z největších měst v Albánii a rovněž i městem historickým. Nachází se v centrální části země, 33 km západně od metropole [[Tirana|Tirany]], při severním okraji [[Dračská zátoka|Dračské zátoky]] ([[albánština|alb.]] ''Gjiri i Durrësit''). V letech [[1914]] až [[1920]] byla Drač hlavním městem Albánie.
'''Drač'''<ref>{{IJP|Drač}}</ref><ref>{{Citace monografie
 
| korporace = Český úřad geodetický a kartografický
== Název ==
| titul = Vžitá česká vlastní jména geografická
 
| url =
Slovanský název města ''Drač'' (v [[cyrilice|cyrilici]] ''Драч'') je používán v [[srbština|srbštině]], [[bulharština|bulharštině]], [[černohorština|černohorštině]] a dalších obdobných jazycích a z nich byl přijat do [[čeština|češtiny]].{{chybí zdroj}} Ze slovanských jazyků byl název přijat nejspíše{{chybí zdroj}} i do [[turečtina|turečtiny]] jako ''Dıraç''.
| vydavatel = Český úřad geodetický a kartografický
 
| místo = Praha
Albánský název ''Durrës'' vznikl z [[italština|italského]] ''Durazzo'''), který byl používán hlavně Benátčany ve středověku. Italský název vznikl z [[starořečtina|starořeckého]] ''Δυρράχιον''). Název Dyrrhachium ([[latina|latinský]]) je poprvé doložen ve [[3. století př. n. l.]]
| rok = 1982
 
| vydání = 1
Historicky původní název města zněl ''Epidamnos'' ([[starořečtina|starořecky]] ''Ἐπίδαμνος''). Tento původní název byl značně nepopulární u [[latina|latinsky]] mluvícího obyvatelstva, neboť část ''damnos'' označovala zatracení.{{chybí zdroj}}
| počet stran = 211
| kapitola =
| strany =
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jan Otto
| titul = Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí
| url = http://archive.org/details/ottvslovnknauni11ottogoog
| vydavatel = J. Otto
| počet stran = 1021
| jazyk = Czech
}}</ref> ({{Vjazyce2|sq|'''Durrësi'''}}; {{Vjazyce2|el|''Δυρράχιο''}}, ''Dirráchio''; {{Vjazyce2|sr|''Драч''}}, ''Drač''; {{Vjazyce2|it|''Durazzo''}}; {{Vjazyce2|tr|''Dıraç''}}) je nejstarší a druhé největší město [[Albánie]], významný námořní přístav situovaný na východním pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] při severním okraji Dračské zátoky (''Gjiri i Durrësit''), asi 30&nbsp;km západně od [[Tirana|Tirany]]. V letech [[1914]]–[[1920]] byl Drač hlavním městem Albánie.
 
== Historie ==
=== Starověk ===
[[Soubor:Amfiteatr rzymski w Durrës 1.jpg|vlevo|náhled|Pozůstatky římského amfiteátru]]
Drač založili pod jménem '''Epidamnós''' (''Επίδαμνος'') [[Starověké Řecko|řečtí]] osadníci z [[Korint]]u a [[Kerkyra|Kerkyry]] roku [[627 př. n. l.]] Podle řeckého historika [[Thúkydidés|Thúkydida]] se později Korinťané a Kerkyřané ocitli ve sporu o toto město a nakonec roku 431 př. n. l. události vyústily ve vleklou [[peloponéská válka|peloponéskou válku]]. Od roku [[229 př. n. l.]] náležel [[Římané|Římanům]], kteří jej přejmenovali na '''Dyrrhachium''' ([[Řečtina|řec.]] ''Dyrrhachion'') a zbudovali odtud strategicky důležitou silnici [[Via Egnatia]] do [[Soluň|Soluně]], později prodlouženou až do [[Konstantinopol]]e. U Dyrrhachia byla [[10. červenec|10. července]] [[48 př. n. l.]] svedena [[Bitva u Dyrrhachia (48)|bitva]], v níž se [[Caesar]] neúspěšně pokusil porazit [[Pompeius|Pompeiovo]] vojsko.
 
[[File:Ilyria.Dyracchium.Drachm Ceka 360.jpg|left|thumb|Starořecké mince nalezené v Drači.]]
Město pod římskou vládou prosperovalo jako významný obchodní přístav. Kolem roku 430 se v něm narodil pozdější císař [[Anastasios I.]] Stejně jako zbytek [[Balkán]]u, i Dyrrhachium bylo v období [[stěhování národů]] postiženo vpády barbarů, zachovalo si však příslušnost k [[Byzantská říše|Byzantské říši]].
Drač byla založena [[Starověké Řecko|řeckými]] kolonisty z [[Korint]]u a [[Korfu]] v [[7. století př. n. l.]], kteří utekli před [[Peloponéská válka|Peloponéskou válkou]]. Z období nestarší existence města se do současné doby nicméně nedochovalo téměř nic. Podle legendy vzniklo město při boji [[Herakles|Herakla]] proti svým bojům. Ten se postavil za místního vládce, jehož jméno znělo ''Dyrrachus''. Místní obyvatelé dodnes považují Herakla za jednoho ze zakladatelů Drače. Původní řecký název osady zněl nicméně ''Epidamnos''.
 
Na místě současné Drače se nicméně vystřídala celá řada kultur a civilizací. Dle starověkých písemností zde v [[10. století př. n. l.]] žili ilyrští [[Taulantové]] a pravděpodobně také [[Liburnové]]. Řečtí kolonisté tak přišli již do osídleného kraje, v prostoru dnešního středu města zbudovali osadu v roce [[627 př. n. l.]] Vznikl tak malý přístav. Řekové se postupem v průběhu desetiletí promísili s místními Taulanty. Navíc spolu s nimi vyhnali z oblasti Liburny, další starověký kmen, který obýval oblast střední Albánie.
=== Středověk ===
Počátkem 10. století se Dyrrhachium i s většinou Albánie stalo součástí [[První bulharská říše|první bulharské říše]] pod [[Symeon I.|carem Simeonem Velikým]]. Již za jeho nástupce [[Petr I. Bulharský|Petra]] je sice znovu ovládli Byzantinci, ale město bylo předmětem byzantsko–bulharských sporů až do roku [[1018]]. V té době se také pro Dyrrhachium objevil [[Bulharština|bulharský]] ekvivalent jména: Drač.
 
[[Gaius Valerius Catullus]] Drač označil za ''hospodu Jadranu'', neboť se v přístavu často zastavovali početní poutníci, kteří z [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] cestovali směřem do východního Středomoří.
[[Soubor:Durrës Pinargenti 1573.jpg|náhled|vlevo|Drač na vyobrazení Simona Pinargentiho z roku [[1573]]]]
Po období [[Byzantská říše|byzantského]] panství se po vítězství nad [[Alexios I. Komnenos|Alexiem I.]] v únoru [[1082]] Drače nakrátko zmocnili [[Normané]] ze [[Sicílie]] vedení [[Robert Guiscard|Robertem Guiscardem]] a jeho synem [[Bohemund z Tarentu|Bohemondem]], definitivní ztrátu pro Byzanc však přinesl až [[11. červen]] [[1185]], kdy jej dobyl sicilský král [[Vilém II. Sicilský|Vilém II.]] Počátkem 14. století se v souvislosti s [[Neapolské království|neapolským]] panstvím na Balkáně etablovalo [[Dračské vévodství]] (''Ducato di Durazzo'') pod vládou členů [[Anjouovci|neapolského panovnického rodu]]. V letech [[1392]]–[[1501]] ovládali město [[Benátská republika|Benátčané]], kteří jej začlenili do [[Benátská Albánie|Benátské Albánie]], jež byla součástí benátských zámořských držav ([[Stato da Màr]]); následující čtyři století až do vzniku nezávislé Albánie roku [[1912]] bylo město pod vládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
 
Po skončení [[Ilyrské války|ilyrských válek]] v roce [[229 př. n. l.]] přešlo město pod římskou správu. Ilyrové byli poraženi a z regionu vyhnáni. Římská říše Drač přebudovala v klíčovou vojenskou a námořní základnu. Do města byla vedena silnice [[Via Egnatia]], která pokračovala dál na [[Balkán]]; další silnice směřovaly např. po pobřeží na jih do města [[Butrint]]u. V té době se začal také používat [[latina|latinský]] název města ''Dyrrachium'', [[řečtina|řecký]] ''Δυρράχιον''/''Dyrrachion''. Během [[Římská občanská válka|římské občanské války]] došlo v blízkosti přístavu v roce [[48 př. n. l.]] k bitvě mezi [[Julius Caesar|Juliem Caesarem]] a [[Pompeius|Pompeiem]], ve které Caesar prohrál. Později římský císař [[Caesar Augustus]] z Drače učinil město pro vojenské veterány svých legií, které se účastnily [[Bitva u Actia|Bitvy u Actii]]. Byla také vyhlášen svobodným městem ([[latina|latinsky]] ''Civitas libera'').
=== Novodobé dějiny ===
 
Roku 1914 byl Drač díky své starobylosti a významné roli, kterou hrála během albánského národního obrození, vybrán za hlavní město Albánie (už druhé v pořadí). Následujícího roku, v plném proudu [[První světová válka|první světové války]], město okupovala [[Italské království|Itálie]] a rok nato [[Rakousko-Uhersko|Rakousko–Uhersko]], které jej drželo až do října [[1918]], kdy opět, spolu s většinou albánského území, padlo do rukou Itálie, tentokrát už jako člena vítězné [[Trojdohoda|Trojdohody]]. Pokračující zmatky poválečné doby a snahy o rozbití Albánie vedly nakonec albánské předáky k rozhodnutí přenést sídlo státu z Italy ovládané Drače na východ do vnitrozemské [[Tirana|Tirany]] (1920). Významné modernizace se město dočkalo po ničivém [[zemětřesení]] roku [[1926]]; následujícího roku začal být budován nový moderní přístav. V 30. letech Albánie [[Fašistická Itálie|fašistické Itálii]] umožnila přístav dále rozšířit (především ve smyslu využití pro vojenské účely). Italské firmy také získaly koncese na těžbu [[ropa|ropy]] v oblastech v okolí města.<ref name="Bart212">{{Citace monografie
Drač byla pravděpodobně jedním z prvních evropských měst, kam začalo okolo přelomu letopočtu pronikat po moři z [[Blízký východ|Blízkého východu]] [[křesťanství]].<ref name="Bartl-36">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
Řádek 69 ⟶ 55:
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola = Ka nacionalnoj državi (1913-1944)
| strany = 21236
| jazyk = srbština
}}</ref> Město měl údajně navštívit i sám [[Pavel z Tarsu]].
}}</ref> K hlavnímu rozvoji došlo ale zejména po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. První [[Železniční doprava v Albánii|albánská železnice]], spojující Drač od roku [[1949]] s Tiranou a později s [[Elbasan]]em, přispěla k dalšímu průmyslovému rozvoji.
 
V letech [[393]] až [[400]] jej obsadil [[vizigóti|vizigótský]] král [[Alarich I.]]
== Současnost ==
Od roku [[2000]] je v provozu první albánská [[dálnice]] ([[Dálnice SH2|SH2]]) z Drače do Tirany. Lodní linky spojují město s [[Bari]], [[Brindisi]], [[Ancona|Anconou]] a dalšími [[Itálie|italskými]] přístavy. Drač je nejdůležitějším osobním i nákladním přístavem Albánie a také turisticky vyhledávaným přímořským letoviskem – hlavní pláž města je plná výškových budov hotelů a restaurací.
 
Ve [[4. století]] se město stalo metropolí římské provincie [[Epirus nova]]. Navíc se také proslavilo jako rodište [[Východořímská říše|východořímského]] císaře [[Anastasios I.|Anastasia I.]] V [[5. století]] Drač poškodilo silné zemětřesení. Škody se projevily především na opevněních a vojenských stavbách, které Byzantinci nařídili přestavět. Poté tak získala Drač jedny z nejmohutnějších hradeb na území západního Balkánu. Hradby byly vysoké 12 metrů a dostatečně široké na to, aby dle dobových historiků po jejich vrcholku mohlo jet čtyřspřeží koní. Některé části původních hradeb se dochovala až do současné doby.
=== Ničivé zemětřesení ===
 
V listopadu [[2019]] zasáhlo město spolu s jeho okolím [[zemětřesení]] o síle 6,4 a 5,4 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy škály]]. Zemětřesení zde poničilo několik obytných budov a i některé historické objekty, jako např. pozůstatky středověkých hradeb města.<ref>{{Citace elektronického periodika
V roce [[481]] obléhal město [[Ostrogóti|ostrogótský]] král [[Theodorich Veliký]]. V následujících stoletích učinila početné výpady na město i [[První bulharská říše|bulharská]] vojska.
 
Nejspíše v prvním desetiletí [[9. století]] se Drač stala sídlem jednoho z tzv. [[thema|themat]], militarizovaných správních okrsků [[Byzantská říše|Byzantské říše]].<ref name="Bartl-19">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 19
| jazyk = srbština
}}</ref> V polovině téhož století se nicméně vnitrozemí za Dračí dostalo na nějakou dobu pod bulharskou nadvládu a Byzantincům zůstalo město samotné a úzký pruh při pobřeží. Bulhaři samotnou Drač dobýt nedokázali. <ref name="Bartl-19"/> Až do [[10. století|století desátého]] nicméně zůstávalo město v byzantských rukou, poté se pravděpodobně pod vlivem [[sňatková politika|sňatkové politiky]] stalo součástí bulharského carství. Bulharský car Samuel jmenoval [[Ašot Taronit|Ašota Taronita]] správcem města, ten však utekl do [[Istanbul|Konstantinopole]] a žádal byzantského císaře o svržení Bulharů. Ten mu nakonec vyhověl; v roce došlo [[1005]] k obsazení města byzantským vojskem. Slovanský název města Drač se poprvé objevil nejspíše někdy okolo roku [[1018]].
 
Význam Drače spočíval v [[11. století|11.]] a [[12. století]] definován především přítomností byzantského vojska a církevních institucí. Ekonomický význam města byl relativně malý a jen stěží se mohl rovnat období své slávy v dobách [[antika|antiky]]. V roce [[1082]] byla Drač obsazena spolu s částí současné [[Albánie]] [[Normani|Normany]] s [[Robert Guiscard|Robertem Guiscardem]] v čele. Normané však drželi město pouze krátce; o svůj návrat se ještě pokusili v letech [[1107]] a [[1108]] (neúspěšně),<ref name="Bartl-23">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 23
| jazyk = srbština
}}</ref> poté Drač dokázali vyplenit ještě v roce [[1185]].
 
[[File:Amphitheatre of Durrës (by Pudelek).JPG|left|thumb|Římský amfiteátr.]]
V roce [[1205]] se souvislosti s [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravou]] a rozvrácením Byzance zmocnila města [[Benátská republika]], která zde ustanovila autonomní{{chybí zdroj}} ''Dračské vévodství''. O sedm let později bylo město dobyto vojsky [[Epirský despotát|Epirského despotátu]], jednoho ze států vzniklých na troskách dočasně rozvrácené Byzantské říše. Časté střídání vládců provázelo město i po celé [[13. století]]. Po nějakou dobu byla Drač pod kontrolou [[Sicilské království|Sicilského království]], usiloval o něj ale opět i Epirský despotát. V roce [[1272]] zde bylo vyhlášeno [[Albánské království (1272–1368)|království]]<ref name="Bartl-24">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 24
| jazyk = srbština
}}</ref> pod vedením [[Karel I. z Anjou|Karla I. z Anjou]]. Dle [[Georgios Pachyméres|Georgia Pachyméra]] postihlo v roce [[1267]] Drač silné zemětřesení; nebylo však v té době jediné. Země se zde třásla ještě jednou v roce [[1273]], ale škody se podařilo během několika málo let odstranit. V roce [[1296]] Drač dobyl srbský král [[Štěpán Uroš II. Milutin|Milutin]] a udržel ji pod svojí vládou devět let.<ref name="Bartl-27">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 27
| jazyk = srbština
}}</ref> Z téhož století pocházejí také první písemné záznamy o existenci [[Židé v Drači|židovské komunity]], která v Drači žila, a která se věnovala především obchodu se [[sůl|solí]]. Obchod se solí z Drače zahájili nejspíše kupci původem z [[Dubrovník]]a; okolní laguny se ukázaly být vhodným místem pro zřízení [[solana|solan]].<ref name="Bartl-35">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 35
| jazyk = srbština
}}</ref>
 
Srbská nadvláda nad Dračí probíhala ještě v letech [[1319]] až [[1322]].<ref name="Bartl-26">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 26
| jazyk = srbština
}}</ref> Přestože srbský car [[Štěpán Dušan]] ovládl téměř celé území současné Albánie v polovině [[14. století]], Drač byla jediným městem, které zůstalo dynastii [[Anjouovci|Anjouvců]].<ref name="Bartl-28">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 28
| jazyk = srbština
}}</ref> Neustálý boj mocností o město a region vyústily v pestrou náboženskou struktuřu obyvatelstva. Zatímco Byzantinci a Srbové posilovali vliv pravoslavné, resp. ortodoxní církve, ze západu byla prosazována [[Římskokatolická církev]]. Od roku [[1272]] bylo město sídlem biskupa a v roce [[1278]] zde byl založen i [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] klášter. Obyvatelstvo bylo smíšné i jazykově a co do etnického původu. Zastoupeni byli [[Řekové]], [[Židé]], [[Albánci]] a část místních mluvila také [[latina|latinsky]].
 
[[File:Durazzo (1573).jpg|right|thumb|Město na obraze z roku [[1573]].]]
Po smrti [[Štěpán Dušan|Štěpána Dušana]] v roce [[1355]] skončilo srbské panství nad albánským přístavem definitivně a Drače se zmocnil albánský feudální rod [[Thopiové|Thopiů]]. Ti byli v roce [[1392]] vytlačeni [[Benátská republika|Benátskou republikou]].<ref name="Bartl-32">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 32
| jazyk = srbština
}}</ref> Benátčané dokázali město udržet poměrně dlouhou dobu; v roce [[1466]] odrazili [[Osmanská říše|tureckou]] invazi pod vedením sultána [[Mehmet II.|Mehmeta II.]], v roce [[1501]] se však Osmané města zmocnili nadobro.<ref name="Albanie-31
">{{Citace monografie
| příjmení = Vinař
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře
| vydavatel = Československo-albánská společnost
| místo = Praha
| rok = 1938
| počet stran = 154
| isbn =
| kapitola =
| strany = 31
| jazyk = čeština
}}</ref> Během několika set let turecké nadvlády bylo obyvatelstvo postupně [[islamizace|islamizováno]]. Vzhledem k přerušení čilých obchodních vztahů se zbytkem Středomoří a nástupu orientální mocnosti však prosperita Drače značně utrpěla a město ztratilo svůj dřívější význam.<ref name="AMAH-10">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 10
| jazyk = angličtina
}}</ref> Situace se zlepšila až poté, co Turci podepsali [[Karlovický mír]] v roce [[1699]] a z velkého impéria spadlo břímě vedení nekonečných válek s evropskými zeměmi. I když situace nebyla idylická a srovnatelná s obdobím středověku nebo antiky, počátek [[18. století]] představoval pro Drač mírní hospodářský vzestup.<ref name="Bartl-81">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 81
| jazyk = srbština
}}</ref> V závěru století začal růst význam Skadaru co do obchodu a Drač postupně upadala.<ref name="Bartl-81"/> V druhé polovině [[19. století]] dosahoval počet obyvatel pravěpodobně jen několika tisíc lidí. Západní cestovatelé z počátku [[20. století]] popisovali Drač jako malé město s opuštěnými budovami stojícími mezi rozvalinami monumentálních [[Byzantský říše|byzantských]] staveb, pozůstatky opevnění a kostelů. Ruský diplomat a etnograf [[Ivan Jastrebov]] zde zaznamenal sotva několik stovek domů. Běžný byl výskyt [[malárie]] ve městě.<ref name="Bartl-164">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 164
| jazyk = srbština
}}</ref>
 
I přes svůj úpadek sehrálo město v albánském boji za nezávislost na Osmanské říši klíčovou úlohu. Dne [[26. listopad]]u [[1912]] byla právě zde vyhlášena samostatnost Albánie. Drač se stala provizorním hlavním městem státu. Ještě v ten samý den<ref name="Bartl-139">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 139
| jazyk = srbština
}}</ref> byla nicméně obsazena [[Srbsko|Srbskem]], které se snažilo (spolu s [[Černá Hora|Černou Horou]]) zajistit v oblasti severní Albánie lepší přístup k moři.<ref name="AMAH-68">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 68
| jazyk = angličtina
}}</ref> Po intervenci evropských mocností se nakonec srbská armáda v [[duben 1913|dubnu]] [[1913]] z města stáhla.
 
[[File:Early 20th century view of Durrës.jpg|right|thumb|Pohled na město na začátku 20. století.]]
[[File:Aleksandër Moisiu Theatre Durrës 1978.jpg|right|thumb|Divadlo v Drači v roce [[1978]].]]
Až do roku [[1920]], kdy tehdejší král [[Wilhelm Wied]] rozhodl o přesunu metropole do Tirany, zůstávala Drač hlavním městem země.
 
Během [[první světová válka|první světové války]] bylo město okupováno [[Itálie|italským]] vojskem a po roce [[1916]] [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]].<ref name="AMAH-95">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 95
| jazyk = angličtina
}}</ref> V závěru roku [[1918]] se v dračském zálivu odehrála námořní bitva, při níž dohodové mocnosti ostřelovaly rakouské lodě. Rakouští námořníci z lodí uprchli, škody byly především materiální povahy na místních budovách a ztrát na lokálním obyvatelstvu. Dne [[16. října]] [[1918]], jen několik málo dní před kolapsem Rakousko-Uherska, byla Drač obsazena italským vojskem.
 
V roce [[1922]] bylo město obsazeno povstalci ze severní Albánie.<ref name="AMAH-106">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 106
| jazyk = angličtina
}}</ref>
 
V meziválečném období se jako hlavní přístav nezávislé Albánie začalo město po dlouhém období stagnace začalo podstatněji rozvíjet. Vláda investovala nemalé prostředky především do modernizace místního přístavu, který se měl stát bránou pro zahraniční zboží do země. Potřebné technologie a investice zajistily [[Itálie|italské]] firmy.<ref name="AMAH-134">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 134
| jazyk = angličtina
}}</ref> Moderní přístav pro potřeby obchodních lodí byl v Drači budován v polovině 20. let 20. století dle návrhu italského inženýra [[Luigi Luiggi|Luigiho Luiggiho]] a dokončen v roce [[1927]]. Mořské dno bylo prohloubeno až do sedmi metrů.<ref name="Albanie-75
">{{Citace monografie
| příjmení = Vinař
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře
| vydavatel = Československo-albánská společnost
| místo = Praha
| rok = 1938
| počet stran = 154
| isbn =
| kapitola =
| strany = 75
| jazyk = čeština
}}</ref> Nový přístav učinil konec kotvení lodí na otevřeném moři, které bylo nebezpečné. Ačkoliv již město nebylo sídlem albánské vlády, nechal tehdejší král [[Zog I.]] vybudovat v Drači svůj [[Královská vila (Drač)|letní palác]], který se stal jednou z dominant města.
 
Město bylo částečně postiženo zemětřesením v roce [[1926]]. Jeho obnova byla dalším z impulzů pro modernizaci původně orientální Drače. V roce [[1930]] zde žilo 19 389 lidí,<ref name="Albanie-67
">{{Citace monografie
| příjmení = Vinař
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře
| vydavatel = Československo-albánská společnost
| místo = Praha
| rok = 1938
| počet stran = 154
| isbn =
| kapitola =
| strany = 67
| jazyk = čeština
}}</ref>
 
V roce [[1934]] byla Drač neplánováně a bez oznámení tehdejší albánské vládě navštívena jednotkami italského námořnictva. Událost byla víceméně manifestací italského vlivu nad sousední Albánií<ref name="Bartl-211">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 211
| jazyk = srbština
}}</ref> a nátlak na albánského krále [[Zog I.|Zoga I.]] aby přístav předal do italské správy a reorganizoval armádu a policii dle italského vzoru. Král nakonec svolil k tomu, aby byl přístav dán v polovině 30. let [[20. století]] do správy italské firmy a na jeho další modernizaci si vláda vzala půjčku ve výši tří milionů franků.
 
V [[duben 1939|dubnu]] [[1939]] byla Drač, stejně jako zbytek [[Albánie]], okupována [[Itálie|Itálií]] a anektována. Z Drače byly vyslány italské jednotky pro okupaci většiny země, stejně jako do následujícího boje s [[Řecko|Řeckem]]. Místní vojenské i policejní posádky kladly okupantům jen malý odpor, neboť byly totálně přečísleny.<ref name="AMAH-138">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 138
| jazyk = angličtina
}}</ref> Odpor kladla pouze ulice a jednotky vedené [[Abaz Kupi|Abazem Kupim]].<ref name="Bartl-226">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 226
| jazyk = srbština
}}</ref> Italská okupační správa, vědoma si klíčového významu přístavu, nechala vypracovat velkolepý plán přestavby a modernizace města. Urbanistický plán Drače, který předpokládal vznik pravoúhlé sítě ulic, zhotovili v roce [[1942]] italští architekti [[Leone Carmignani]] a [[Gherardo Bosio]]. Inspirován byl tím, který byl již dříve realizován alespoň z části v [[Tirana|Tiraně]]. Samotné centrum města mělo být až na jednu velkolepou třídu a náměstí nicméně ušetřeno radikálního bourání orientálních domů z tureckých časů. Historické objekty měly být obklopeny parky a zelení. Nová výstavba měla vzniknout dále od města. Do Drače měla být také přivedena železnice, která italští okupanti po dobu své nadvlády nad Albánií přikládali zásadní význam. Její výstavbu však během několika málo válečných let zrealizovat nedokázali.
 
V závěru války byla Drač [[Bombardování Drače (1944)|bombardována]] spojeneckým letectem a těžce poškozena. Po kapitulaci Itálie Drač obsadili němečtí vojáci. Při svém stahování před postupujícími [[Albánští partyzáni|albánskými partyzány]] nechali vyhodit do povětří zbytky přístavu. Město bylo osvobozeno dne [[14. listopad]]u [[1944]].
Po nástupu [[Albánská strana práce|komunistické strany]] k moci bylo město radikálně přebudováno. Vznikly moderní budovy, kulturní centra apod. Nábřeží bylo přestavěno jako široká promenáda, která sloužila především k pořádání různých politických manifestací na podporu [[Albánská strana práce|Albánské strany práce]]. V souladu s plánem industrializace země zde byly vybudovány nové podniky těžkého průmyslu a rozšířen a obnoven původní přístav. V roce [[1947]] byla právě odsud zahájena výstavba první albánské železnice směrem do [[Tirana|Tirany]]. Vznik historicky [[Železniční trať Tirana–Drač|první trati]] spojující dvě největší města v zemi se uskutečnil ještě s podporou sousední [[SFRJ|Jugoslávie]].<ref name="Bartl-257">{{Citace monografie
| příjmení = Bartl
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Albanci - od srednjeg veka do danas
| vydavatel = Clio
| místo = Bělehrad
| rok = 2001
| počet stran = 324
| isbn =
| kapitola =
| strany = 257
| jazyk = srbština
}}</ref> Po zhoršení [[Albánsko-jugoslávské vztahy|vzájemných vztahů s Jugoslávií]] bylo město propagováno jako turistická destinace; Drač navštívili v 50. letech občané [[SSSR]] a například [[Československo|Československa]].<ref name="AMAH-180">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 180
| jazyk = angličtina
}}</ref>
 
V 80. letech bylo město na krátkou dobu přejmenováno po [[Enver Hodža|Enveru Hodžovi]] na ''Durrës-Enver Hoxha''. I před pádem komunistického režimu byla nicméně rozvíjena turistika na atraktivním pobřeží Jaderského moře. Vznikl zde na svoji dobu luxusní [[hotel Adriatiku]]. Jižním a východním směrem od dračského přístavu se nachází dlouhá pláž, jejíž využití pro turistickou riviéru bylo přímo předurčeno. K masivní výstavbě hotelových komplexů a další infrastruktury nicméně došlo až po společenských změnách v roce [[1991]]. V nepříliš úspěšných 90. letech, které přivedly zemi na pokraj ozbrojeného konfliktu, ekonomický krach a další komplikace, se město stalo hlavním centrem emigrace z Albánie. Z dračského přístavu odcházely tisíce lidí především do nedaleké [[Itálie]], ale i do dalších západoevropských zemí. Jen v [[březen 1991|březnu]] [[1991]] z města odcestovalo na 20 000 lidí.<ref name="AMAH-220">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 220
| jazyk = angličtina
}}</ref> V roce [[1997]] byly ve městě rozmístěny mezinárodní mírové jednotky<ref name="AMAH-247">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 247
| jazyk = angličtina
}}</ref> v rámci tzv. [[Operace Alba]], které měly zajistit pořádek po zhroucení [[pyramidová hra|pyramidových her]] a ztrátě úspor většiny obyvatelstva. V roce [[1999]] zde byly přítomny i jednotky [[KFOR]] během [[Válka v Kosovu|války v Kosovu]].
 
V 90. letech [[20. století]] došlo také k dramatickému nárůstu počtu obyvatel města, neboť pád komunistického režimu umožnil překotnou urbanizaci celé země. Lidé z odlehlých vesnic hledali lepší uplatnění ve městěch, a Drač byla jako jedno z největších atraktivním cílem. Až do roku [[2003]] rostl počet obyvatel Drače o 7 % ročně. V některých oblastech docházelo (a stále dochází) k rozvoji zástavby bez souhlasu místních úřadů a řádného plánování (např. v lokalitě Këneta).
 
Na počátku [[21. století]] bylo město modernizováno; cílem bylo odstranit zaostalost především v oblasti infrastruktury. Na břehu moře vznikla celá řada hotelů a dalších turistických komplexů. Obnoveno bylo historické jádro města, zvýšil se počet [[turistika|turistů]], kteří Drač navštěvují. Z [[Tirana|Tirany]] byla zavedena první čtyřproudá silnice (SH2). Panorama města doplnila řada výškových budov. Po několika desítkách let násilného [[ateismus|ateismu]] byly obnoveny [[kostel]]y a [[mešita|mešity]].
 
[[File:Terremoto in Albania (49131882797).jpg|right|thumb|Záchranné práce v roce [[2019]] po zemětřesení.]]
V listopadu [[2019]] zasáhlo Drač spolu s jeho okolím [[zemětřesení]] o síle 6,4 a 5,4 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy škály]]. Zemětřesení zde poničilo několik obytných budov a i některé historické objekty, jako např. pozůstatky středověkých hradeb města.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| jméno =
Řádek 90 ⟶ 460:
}}</ref>
 
== SportPodnebí a vodstvo ==
 
[[File:Drač, Curilla, pobřeží.jpg|right|thumb|Panorama mořského břehu severně od středu města.]]
Drač má teplé [[Středomoří|středomořské]] podnebí s kontinentálními vlivy. Léta jsou horská a suchá, zimy relativně mírné. Prší především na [[podzim]] (hlavně v [[listopad]]u) a na [[jaro|jaře]]. Nejnižší průměrné teploty jsou v [[leden|lednu]] s průměrnými nočními minimy okolo 5 °C a denními maximy okolo 12 °C. V létě se průměrné teploty pohybují mezi 21 °C v noci po 28 °C ve dne.
 
== Obyvatelstvo ==
=== Struktura obyvatelstva ===
 
Město Drač je jako administrativní jednotka druhá co do počtu obyvatel hned po [[Tirana|Tiraně]]. V roce [[2011]] žilo na území města 113 249 obyvatel. Po připočtení obcí, které byly k Drači připojeny v roce [[2015]] v souvislosti se správní reformou jednotlivých albánských obcí dosáhl celkový počet obyvatel 175 110.
 
Vývoj obyvatelstva města v období od roku [[1850]] probíhal následujícím způsobem:
 
{| class="wikitable"
! [[1850]]
! [[1927]]
! [[1979]]
! [[1989]]
! [[2001]]
! [[2011]]
|-
| 1 000
| 5 175
| 66 200
| 82 719
| 99 546
| 113 249
|}
 
=== Náboženský život ===
 
[[File:Saint George Orthodox Church.jpg|right|thumb|Ortodoxní kostel v Drači.]]
[[File:Xhamia e Fathiut.jpg|right|thumb|Velká mešita ve středu města.]]
Většina obyvatel Drače se hlásí k [[Sunna|sunitskému]] [[Islám|islámu]], menší část ke [[křesťanství]]. V [[Durrës (kraj)|celém kraji]] se 67,46 % obyvatel hlásilo k [[sunnitský islám|sunnitskému islámu]] a 4,53 % k různým [[křesťanství|křesťanským církvím]]. Většina křesťanů byla [[Ortodoxní křesťanství|ortodoxního vyznání]], k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] se přihlásilo pouhých 0,12 % obyvatel kraje.
Pro potřeby křesťanů slouží katedrála sv. Lucie, která se nachází v centru města, a která do roku [[1991]] byla vzhledem k striktní ateistické politice země pro veřejnost uzavřena. Jednou z dominant města je také [[Velká mešita (Drač)|Velká mešita]], zbudovaná v roce [[1937]] a obnovená po roce [[1991]].
 
== Obecní správa a politika ==
 
Město sousedí s [[Vorë]] na východě, dále s městy [[Shijak]] a [[Kavajë]]. Na severovýchodě hraničí s městem [[Krujë]] a [[Fushë-Krujë]].
 
=== Místní části ===
 
Drač je rozdělena na šest obvodů.
 
{| class="wikitable sortable"
|-
! Obvod !! Obyvatel !! Rozloha<br /> (km²)
|-
| 1 || 28 789 || 2,98
|-
| 2 || 28 902 || 1
|-
| 3 || 27 674 || 0,6
|-
| 4 || 53 409 || 10,32
|-
| 5 || 64 776 || 15,8
|-
| 6 || 4 004 || 15,6
|}
 
=== Zastupitelstvo a starosta ===
 
Město Drač zastupuje navenek starosta. Záležitosti města jsou schvalovány zastupitelstvem, které čítá 51 členů volených na [[volební období|období]] v délce 4 roků.
 
=== Znak města ===
 
Městský znak byl schválen radou města v roce [[1995]]. Tvoří jej bilá siuleta pevnosti na tyrkysově modrém pozadí. Na tomto štítu je umístěn erb středověkého rodu [[Thopiové|Thopiů]] (zlatý lev na červeném pozadí), který vládl městu ve [[14. století]].
 
== Hospodářství ==
 
[[File:Modern buildings on Taulantia Durrës Albania 2018 2.jpg|right|thumb|Střed města na počátku [[21. století]].]]
[[File:Pogled iz Fly restorana - panoramio (1).jpg|right|thumb|Pohled na město.]]
[[File:Durres harbor from the sea.jpg|right|thumb|Dračský přístav.]]
Drač je druhým největším ekonomickým centrem země po metropoli Tiraně. Míra nezaměstnanosti v Drači dosahovala v roce [[2012]] 11,8 %, předpokládá se, že po zahrnutí i neregistrovaných osob bude, stejně jako je tomu i v zemých např. bývalé Jugoslávie, okolo 25 %.
 
=== Zemědělství a ostatní prvovýroba ===
 
Okolní krajina severně a východně od města je intenzivně zemědělsky využívána. Kromě tradičních obilovin je také pěstováno [[víno]].
 
=== Průmysl ===
 
V souvislosti s industrializací země v druhé polovině 20. století byly v Drači a jejím okolí vybudovány podniky, které zpracovávají [[kůže|kůži]], [[plast]]y<ref name="AMAH-197">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = The Albanians: A modern history
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2001
| počet stran = 652
| isbn =
| kapitola =
| strany = 197
| jazyk = angličtina
}}</ref> a [[tabák]]. V Drači byly v dobách existence komunistické Albánie vyráběny cigarety značky ''Nish Cigare'', dále zde byly závody na výrobu léků, krmiv, [[pesticid]]ů.
 
=== Služby ===
 
Po roce [[1991]] získaly hlavní význam v zaměstnanosti Drače služby, především turistika. Vhodné podmínky na jižním okraji města umožnily téměř nekontrolovatelný růst různých hotelů a dalších zařízení pro turisty, které přináší značný příjem pro město. Před vypuknutím [[Pandemie covidu-19 v Albánii|pandemie covidu-19]] město navštěvovalo až 800 000 lidí ročně.
 
Severní pobřeží je rozvíjeno jako destinace pro movité turisty, jednotlivé resorty zde jsou budovány od roku [[2009]].
 
=== Životní prostředí ===
 
Stejně jako v celé Albánii měla i Drač po dlouhou dobu značně problematický stav životního prostředí. V letech [[2010]] až [[2011]] byl vypracován celoměstská plán [[odpadní hospodářství|odpadního hospodářství]], který si kladl za cíl zlepšit situaci v uvedeném směru.
 
== Doprava ==
 
Do Drače směřují hlavní albánské silnice. [[Panevropské koridory|Panevropský koridor]] VIII začíná přímo zde, z Drače do Albánie směřují některé silnice I. třídy (SH2 a SH4).
 
Město je napojeno na albánskou železniční síť tratí z Tirany. Místní [[Drač (nádraží)|nádraží]] se nachází v blízkosti přístavu i nádraží autobusového. Vlaky jsou vypravovány jak osobní, tak i nákladní. Autobusová doprava je v provozu jak městská, tak i meziměstská do dalších větších albánských měst.
 
Město má největší přístav v Albánii. Z přístavu vyplouvají pravidelné linky osobní dopravy do [[Bari]] a [[Ancona|Ancony]]. Přístav se rozkládá na ploše celkem 65 hektarů, hluboký je 7,3 – 11,5 metrů, táhne se po 1,4 km mořského pobřeží. Přístav zaměstnává okolo čtyř stovek lidí a dokáže odbavit až 1,5 milionu cestujících ročně. Dračský přístav co do velikosti následují dále města [[Vlora]] a [[Shëngjin]].
 
Nejbližší letiště je [[Letiště Tirana]], vzdálené okolo 20 km východním směrem.
 
== Společnost ==
=== Školství ===
 
Mezi [[vysoká škola|vysoké školy]], které v Drači působí, patří např. Univerzita v Drači, Vzdělávací institut bratrů Kajtazijů a veřejná univerzita [[Universiteti Aleksandër Moisiu]], založená albánskou vládou 20. prosince 2005 a slavnostně otevřená v roce 2006, která jako jediná škola v Albánii používá americký vzdělávací systém.<ref>[http://www.uamd.edu.al Stránky univerzity v Drači]</ref>
 
=== Sport ===
 
Působí zde fotbalový klub [[KS Teuta Durrës]], založený v roce 1920, jeho domovským stadionem je ''Stadioni Niko Dovana''.
 
== ŠkolstvíPamětihodnosti ==
 
Nachází se zde veřejná univerzita [[Universiteti Aleksandër Moisiu]], založená albánskou vládou 20. prosince 2005 a slavnostně otevřená v roce 2006, která jako jediná škola v Albánii používá americký vzdělávací systém.<ref>[http://www.uamd.edu.al Stránky univerzity v Drači]</ref>
Díky dlouhým dějinám má Drač řadu historických pamětihodností, které jsou na území Albánie unikátní.
 
* Římský amfiteátr – venkovní divadlo z [[2. století]] n. l., největší svého druhu na Balkáně s kapacitou až 15 tisíce lidí. Amfiteátr byl odkryt v roce [[1966]] a v současné době se zde koná pravidelně letní filmový festival.
* Římské lázně – původem z [[2. století]] n. l.
* Forum – pozůstatky antického fóra z [[5. století]], které sloužilo i během prvních století [[Byzantská říše|říše byzantské]].
* Dochovaná část hradeb – část hradeb z přelomu [[5. století|5.]] a [[6. století]] se dochovala do současné doby.
* [[Benátská věž (Drač)|Benátská věž]] – nachází se v blízkosti přístavu, na jižním konci dochovaných městských hradeb.
* [[Královská vila (Drač)|Letní vila]] – sídlo albánského krále [[Zog I.|Zoga I.]] Byla zbudována v 20. letech [[20. století]] a je jednou z dominant města, není pro veřejnost přístupná.
* Pravoslavná katedrála sv. Petra a sv. Astia
 
<center>
<gallery heights="120px" mode="packed-hover">
File:Amfiteatr rzymski w Durrës 1.jpg|Římský amfiteátr
File:The Byzantine Market Square in Durrës 02.jpg|Pozůstatky byzantského fóra
File:Castle Tower in Durrës (by Pudelek).JPG|Benátská věž
File:Durrës Archaeological Museum (44785007034).jpg|Budova archeologického muzea
File:Durrës - Great Mosque.JPG|Velká mešita
File:Ethnographic Museum of Durres 18.jpg|Budova etnografického muzea
File:Durrës city wall.jpg|Pozůstatek hradeb
 
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Durres.jpg|Drač z ptačí perspektivy (pohled od jihu k severu, vpravo dole zátoka s přístavem)
Soubor:Amfiteatr rzymski w Durrës 1.jpg|Římský [[amfiteátr]], stavba z časů císaře [[Traianus|Trajána]]
Soubor:Durrës castle.JPG|Benátská věž z [[15. století]] byla jednou z bašt, zpevňujících přístavní pevnost
Soubor:Konaku i Durrësit.jpg|Královský palác (zničen zemětřesením roku 1926) – sídlo osmanských správců a poté [[Seznam albánských panovníků#Moderní Albánie|albánského knížete]]
Soubor:Palace of king Zog durres.jpg|Palác krále [[Ahmet Zogu|Zoga]] z let [[1927]]–[[1937|37]], využívaný pro oficiální státní recepce až do roku [[1997]]
Soubor:Durrës - Great Mosque.JPG|Velká mešita pochází z&nbsp;30. let, po&nbsp;komunistickém zákazu znovu otevřena roku [[1993]]
Soubor:Durrës beach promenade (7).JPG|Hlavní městská pobřežní promenáda
Soubor:Mosque Riza Bajrami Durrës Albania 2018 5.jpg|Mešita Riza Bajrami
Soubor:Albanian College Durrës Albania 2018 2.jpg|Budova vysoké školy
Soubor:Modern buildings on Taulantia Durrës Albania 2018 2.jpg|Moderní budovy a socha partyzána v&nbsp;centru u&nbsp;moře
Soubor:Soldiers statue Durrës Albania 2018 3.jpg|Socha bojovníka
</gallery>
</center>
 
Nálezy z archeologických lokalit v Drači a jejím okolí jsou shromážděny v místním ''Archeologickém muzeu'' ([[albánština|albánsky]] ''Muzeu Arkeologjik''), které je největší svého druhu v zemi.
 
== Známé osobnosti ==
 
* [[Astios]] (1. století), křesťanský mučedník a svatý
* [[Anastasios I.]] (430-518), byzantský císař
* [[Pelinus]] (kolem 620 - 662), biskup z Brindisi
* [[Abaz Çelkupa]] (1855–1926), politik a zakladatel Albánie
* [[Nako Spiru]] (1918–1947), politik
* [[Panajot Pano]] (1939-2010), fotbalista
* [[Namik Dokle]] (* 1946), spisovatel, novinář a politik
* [[Pëllumb Xhufi]] (* 1952), velvyslanec
* [[Elvira Dones]] (* 1960), spisovatelka
* [[Arian Leka]] (* 1966), spisovatel
* [[Bujar Nishani]] (* 1966), prezident Albánské republiky
* [[Fatmir Mediu]] (* 1967), politik
* [[Gazmend Oketa]] (* 1968), politik
* [[Ina Rama]] (* 1972), státní zástupce Albánské republiky
* [[Sokol Olldashi]] (1972–2013), politik
* [[Mirela Manjani]] (* 1976), oštěpařka
* [[Gjergj Meta]] (* 1976), římskokatolický kněz, biskup v Rrëshenu
* [[Bledi Shkembi]] (* 1979), fotbalista
* [[Erald Dervishi]] (* 1979), šachový velmistr
* [[Edmond Kapllani]] (* 1982), fotbalista
* [[Rezarta Shkurta]] (* 1986), zpěvák
* [[Luiza Gega]] (* 1988), atletka
* [[Sevian Daupi]] (* 1989), hráč rugby
* [[Sokol Olldashi]], politik
* [[Namik Dokle]], politik
* [[Bujar Nishani]], politik
* [[Lazër Vlashi]], herec
* [[Fadil Hasa]], herec
* [[Prokop Mima]], herec
* [[Kozma Lara]], skladatel
* [[Kreshnik Qato]], boxer
* [[Idriz Çinari]], atlet
* [[Gazmend Oketa]], politik
* [[Ferdinand Xhaferaj]], politik
* [[Orges Shehi]], fotbalista
* [[Edmond Kapllani]], fotbalista
* [[Emiljano Vila]], fotbalista
* [[Prokop Mima]], fotbalista
 
== Partnerská města ==
 
* {{Flagicon|Turecko}} [[Istanbul]]
* {{Flagicon|Itálie}} [[Bitonto]]
* {{Flagicon|Itálie}} [[Bari]]
* {{Flagicon|Černá Hora}} [[Ulcinj]]
* {{Flagicon|Řecko}} [[Soluň]]
* {{Flagicon|Srbsko}}/{{Flagicon|Kosovo}} [[Prizren]]
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
 
* Armand Vokshi: Trace dell'Architettura Italiana in Albania 1925–1943 {{it}}
* Giuliana Prato: Durrës: Post-socialist Developments and Urban Questions {{en}}
* Boriana Golgota, Alma Golgota, Ermal Spahiu: A Competitiveness Analysis of Durres City {{en}}
 
=== Reference ===
 
{{Překlad|en|Durrës|975115897|sr|Drač|23326317|de|Durrës|203022702}}
<references />
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Drač“