Kompetice: Porovnání verzí

Podle charakteru kompetice rozlišujeme '''kompetici exploatační''', při níž nedochází k bezprostřednímu střetu mezi kompetitory (kompetice probíhá pouze na základě toho, že se oba organismy snaží využívat tentýž zdroj, který tím spotřebovávají. Příkladem může být [[špaček obecný|špaček]] a [[Vinařství|vinař]] -– jeden sklízí hrozny na [[víno]], druhý se je snaží sežrat a výsledek je určen tím, kdo je rychlejší), a '''kompetici interferenční''', při níž se konkurenti střetnou v přímém boji a výsledek je určen úspěšností v tomto střetnutí (exploatační kompetice špaček-vinař se změní v interferenční v okamžiku, kdy vinař přijde na vinici s [[brokovnice|brokovnicí]] a začne situaci řešit za pomoci likvidace špaččích [[příživníkParazitismus|příživníků]]ů).

Contest-* Contest– jde o případ, kdy jen jeden z konkurentů získá celý zdroj (samičku získá jen jeden sameček), existuje vítěz a poražený.

* Scramble -– v tomto případě se oba mohou podělit tak, aby každý měl alespoň něco (část zdroje). I když to nakonec může být tak málo, že to nestačí ani jednomu. Příkladem můžou být krávy na louce- – tráva je omezená a nemusí stačit pro všechny, nelze ovšem zabránit přístupu ostatním.

Kompetice má velký význam mezi [[Rostliny|rostlinami]]. Všechny rostliny totiž ke svému růstu potřebují podobné zdroje ([[světlo]], [[voda]], základní [[živina|živiny]]), a proto se o ně neustále přetahují. Klasická teorie by předpokládala, že vyhraje ten druh, který je kompetičně nejsilnější, neboť postupně vytlačí ostatní druhy. Existence druhově bohatých rostlinných [[společenstvo|společenstev]] ukazuje, že tomu tak většinou není -– zpravidla proto, že i v rámci zdánlivě homogenní lokality existuje značná mikrovariabilita, která způsobuje, že lokálně je kompetičně silnější pokaždé jiný druh. Výjimkou jsou agresivní metody kompetice, mezi něž patří např. [[alelopatie]] -– vypouštění toxických látek do okolí, které znemožňují růst ostatních druhů (např. [[trnovník akát]]). Další metodou je tvorba hustého listového [[opad]]u, který znemožňuje růst dalších druhů, což vede např. ke vzniku tzv. „nahých“ [[bučina|bučin]].

Kompetice mezi rostlinami je často asymetrická, tj. že jedna rostlina utlačuje druhou víc, než se to děje naopak. Tak např. [[buk lesní]] ve výše zmíněné nahé bučině utlačuje [[šťavel kyselý]] a [[třtina chloupkatá|třtinu chloupkatou]], protože je prostě větší, víc stíní, má hlubší a rozvětvenější síť [[kořen]]ů a tvoří víc opadu. Naopak někdy může platit asymetrický vztah i obráceně -– [[semenáček]] buku na pasece je utlačován třtinou, která na jaře vyroste mnohem rychleji. Důsledkem v lesnické praxi je potřeba vyžínání těchto asymetricky kompetujících bylinných druhů po dobu několika let, než se asymetrie změní. (Rostlinné druhy utlačující mladé stromky se nazývají v lesnické praxi [[buřeň]].)