Wikipedie

Bombardování: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+, upraviť
takto to sem nepatří, ale @User:Vlout
značka: ruční vrácení zpět
Řádek 1:
{{upravit}}
{{různé významy}}
[[Soubor:Bombsight.jpg|náhled|Pohled ze zaměřovače pro letecké bombardování]]
Řádek 5 ⟶ 4:
 
Od první světové války se rozsáhlé bombardování stalo součástí vojenské strategie i taktiky. Docházelo k bombardování měst, tedy útokům na zázemí nepřítele a civilisty. Oběti bombardování [[Paříž]]e (za použití dalekonosných děl, [[vzducholoď|vzducholodí]] a prvních [[bombardér]]ů) za [[první světová válka|1. světové války]] se počítaly na stovky. Obětí německého bombardování průmyslových čtvrtí [[Londýn]]a bylo přibližně 1 500. Velkým nácvikem na [[druhá světová válka|druhou světovou válku]] a s ní související taktiky bombardování byla [[španělská občanská válka]] a zejména bombardování [[Madrid]]u (15 000 obětí). Bombardování má působit také psychické škody. Proto se v rámci německé operace „''Baedecker''“ bombardovaly turisticky vyhledávané památky. Postupně se vyvíjely i techniky bombardování (vyvíjel se postup: nejprve se spustí silné pumy na rozmetání budov, pak zápalné pumy a konečně i třaskavé a nevybuchující pumy). Města se tak mění v suť za účelem zlomení psychiky místních obyvatel.
 
Bombardování měst v současnosti patří mezi nerozlišující útoky a jde o válečný zločin.
 
===== Dodatkový protokol l ženevským úmluvám z roku 1949 (v našem právu č.168/1991 Sb.) =====
===== Článek 83 '' '' Šíření úmluv =====
Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou v době míru, jakož i v době ozbrojených konfliktů šířit ve svých zemích Úmluvy a tento Protokol v co největší míře a že zejména jejich studium zahrnou do programů vojenské přípravy a budou podporovat jejich studium civilním obyvatelstvem tak, aby  se  s těmito dokumenty seznámily ozbrojené síly i civilní obyvatelstvo.
 
===== Článek 57  Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám z roku 1949 =====
'''Preventivní opatření při útoku'''
 
1  Při vedení vojenských operací musí být věnována neustálá péče tomu, aby bylo ušetřeno civilní obyvatelstvo, civilní osoby a objekty civilního rázu.
 
 
2  Pokud jde o útoky, je třeba učinit tato preventivní opatření :
 
 
b  útok bude odvolán nebo přerušen, stane-li se zřejmým, že objekt není vojenským  objektem nebo podléhá zvláštní ochraně nebo že by útok mohl způsobit náhodné ztráty naživotech civilních osob, zranění civilních osob, poškození objektů civilního rázu nebo kombinaci těchto případů, které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu;                  
 
 
c  je třeba vydat v náležitém časovém předstihu a působivými prostředky varování před útoky, které mohou postihnout civilní obyvatelstvo, ledaže to okolnosti nedovolí.
 
 
3  Je-li možnost volit mezi několika vojenskými objekty k dosažení stejné vojenské výhody, bude vybrán ten objekt, u něhož se dá očekávat že útok na něj způsobí nejmenší ohrožení životů civilních osob a objektů civilního rázu.
 
 
4  Při vedení vojenských operací na moři nebo ve vzduchu učiní každá strana v konfliktu v souladu se svými právy a povinnostmi podle norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených konfliktech veškerá rozumná preventivní opatření, aby se zabránilo ztrátám na životech civilního obyvatelstva a poškození objektů civilního rázu.
 
 
5. Žádné ustanovení tohoto článku nesmí být vykládáno tak, aby opravňovalo k útokům proti civilnímu obyvatelstvu, civilním osobám nebo objektům civilního rázu.
 
== Související články ==
* [[Bombarda]]
 
 
{{Pahýl}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bombardování“