Kájov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 89.24.43.56 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Karelkam značka: rychlé vrácení zpět |
přeformulování a doplnění, úprava struktury značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 27:
| starosta aktuální k = 2019
}}
'''Kájov''' ({{Vjazyce2|de|''Gojau''}}) je [[vesnice]] a spolu s řadou
== Dějiny ==
[[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1263]].<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| počet stran = 760
| strany = 204
| svazek = 1
| typ svazku = díl
| isbn = 80-250-1310-3
| rok = 2006
}}</ref>
Vesnice Kájov je hojně navštěvovaným [[Maria (matka Ježíšova)|mariánským]] [[Poutní místo|poutním místem]], jedním z nejstarších v [[Čechy|Čechách]]. Poprvé je doložena ve 13. století jako spadající pod [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter [[Zlatá Koruna]]. V historii bylo místo několikrát upravováno a rozšiřováno, mj. po vypálení roku 1469 a v době baroka v 17. století. Tak vznikl poutní komplex tvořený [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kájov)|kostelem Nanebevzetí Panny Marie]], kaplí Úmrtí Panny Marie, [[fara|farou]] a [[hospic]]em. Teprve roku 1930 sem přišli příslušníci [[Misionáři obláti Panny Marie Neposkvrněné|řádu oblátů]] a založili zde konvent v budově fary, který však byl po druhé světové válce zrušen.
==
Kájov se nachází v [[Šumavské podhůří|Šumavském podhůří]] na soutoku [[Polečnice]] (též zvané Kájovský potok) a [[Chvalšinský potok|Chvalšinského potoka]], v pahorkaté kotlině pod masivem [[Kleť|Kleti]]. Její vrchol (1084 m [[Nadmořská výška|n.m.]]) leží na severovýchodní hranici katastru obce a je jeho nejvyšším bodem. Dalšími vrchy na území jsou např. U Pískovny (1006 m), Bílý kámen (931 m), Ohrada (886 m), [[Kraví hora (Šumavské podhůří)|Kraví hora]] (790 m) nebo Dlouhý vrch (740 m). Nejníže pak leží výtok Polečnice ve [[Staré Dobrkovice|Starých Dobrkovicích]] (497 m). Jádro obce se nachází ve výšce okolo 550 m.
Sousedními obcemi Kájova jsou (od východu v hodinovém směru) [[Český Krumlov]], [[Větřní]], [[Bohdalovice]], [[Hořice na Šumavě]], [[Polná na Šumavě]], [[vojenský újezd Boletice]], [[Chvalšiny]], [[Křemže]], [[Srnín]] a [[Přísečná]].
Kájovem prochází [[silnice I/39]], z níž se zde odpojuje [[silnice II/166]]. Souběžně se silnicí I/39 vede [[železniční trať České Budějovice – Černý Kříž]], z níž je ve stanici Kájov vyvedena dlouhá [[Železniční vlečka Kájov–Větřní|vlečka do papírny Větřní]].
== Členění obce ==
Kájov je z územněsprávního hlediska netypickou obcí, neboť nemá „vlastní“ [[katastrální území]] – rozkládá se na kat. úz. [[Kladenské Rovné]], [[Kladné]], [[Kraví hora (Šumavské podhůří)|Kraví Hora]], [[Křenov u Kájova]] a [[Novosedly u Kájova]]. Samotný Kájov pak leží převážně na kat. úz. Kladné a severní částí (Nový Křenov) na kat. úz. Křenov u Kájova.
===
*[[Boletice]] (k.ú. ''Kraví Hora'')
* '''Kájov''' ([[Katastrální území|k. *
*
*
*
*
*
*
*
=== Připojení Boletic ===
V roce 2011 navrhlo [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvo obrany ČR]] optimalizaci [[vojenský újezd|vojenských újezdů]], v jejímž rámci by některé osady včetně [[Boletice|Boletic]] měly být z [[vojenský újezd Boletice|vojenského újezdu Boletice]] do začátku roku 2015 vyčleněny.<ref name="mo">[http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vojensky-ujezd-boletice-se-nejspis-zmensi-o-dvanact-procent-61078/ Vojenský újezd Boletice se nejspíš zmenší o dvanáct procent], Ministerstvo obrany ČR, 14. 10. 2011</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/vojensky-ujezd-boletice-se-zmensi-navstevy-se-obejdou-bez-razitka-10r-/domaci.aspx?c=A111014_175622_budejovice-zpravy_pp Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka], iDnes.cz, 14. 10. 2011, vj (Václav Janouš)</ref> [[Vláda České republiky|Vláda]] o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/vlada-zrusila-vojensky-ujezd-brdy-dalsi-ctyri-cviciste-se-zmensi-pyu-/domaci.aspx?c=A120104_143158_domaci_jav Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší], iDnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis</ref> V pátek a v sobotu 10. a 11. února 2012
Na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů,<ref name="z15-2015">{{Citace právního předpisu
Řádek 88 ⟶ 108:
* Boží muka na hřbitově u kostela
==
* [[Kalamandra|Přírodní památka Kalamandra]] v katastrálním území
*[[Meandry Chvalšinského potoka|Přírodní památka Meandry Chvalšinského potoka]] v katastrálním území Křenov u Kájova
* [[Kleť (přírodní rezervace)|Přírodní rezervace Kleť]] v katastrálním území Křenov u Kájova (jen okrajově)
Celá severní část území Kájova se nachází v [[Chráněná krajinná oblast Blanský les|CHKO Blanský les]].
== Galerie ==
| |||