Pod Pajštúnom: Porovnání verzí

Předmětem ochrany jsou lesní společenstva – [[Květnatá bučina|bukové květnaté lesy]], [[Dubohabřina|dubohabrové lesy]], karpatské lipové-javorové sutinové[[Suťový les|suťové lesy]] v jejich přirozeném druhovém složení a struktuře a ochrana pionýrskýchpanonských a subpanónskychsubpanonských travinných porostů na karbonátovém substrátu. Na území rezervace platí 5. stupeň ochrany.

Okolí Borinky je součástí [[Borinský kras|Borinského krasu]], který se rozprostírá na ploše 36 km² v jižní části Malých Karpat. Vody potoků se zde na několika úsecích ztrácejí pod zemí a pak opět vystupují na povrch. Přírodní zvláštností je, že část vod z horní části povodí [[Stupavský potok|Stupavského potoka]] v důsledku [[Pirátství vodních toků|podzemního "pirátství"]] je odváděna pod zemí na opačnou stranu pohoří Malých Karpat a vyúsťuje na povrch až v občasné [[Limbašská vyvieračka|vyvěračce nad Limbachem]]. V tomto krasovém území se nachází i několik jeskyní, například [[Zbojnícka jaskyňa (Malé Karpaty)|Zbojnická]], Velké Propadlé, Jeskyně pod Okopancom a jiné.

Na ochranu přirozených lesních společenstvíspolečenstev 2. – 4–4. vegetačního stupně byla v roce 1984 vyhlášena přírodní rezervace Pod Pajštúnom. Rozprostírá se pod hradním kopcem převážně na jeho jižních a jihozápadních svazích v nadmořské výšce 200 – 519200–519 m. Nejrozšířenější jsou zde dubové bučiny, bukové doubravy, bučiny a v okolí vápencových útesů na sutinových stanovištích v okolí [[Pajštún|Pajštúnského hradu]] se vyskytují lipové javořiny.

Pro nejteplejší lesní společenstva s dubem jsou typickými druhy bylin [[hrachor černý]] (''Lathyrus niger''), [[Medovníkmedovník meduňkolistý]] (''MelittaMelittis melissophyllum''). Bučinovými druhy jsou například [[Svízelsvízel vonný]] (''AsperulaGalium odorataodoratum''), [[Kyčelnicekyčelnice cibulkonosná]] (''Dentaria bulbifera''). V ostrůvkovitě rozšířených nelesních společenstvíchspolečenstvech na skalách v okolí hradu a kamenolomu se vyskytují například [[Tolitatolita lékařská]] (''Vincetoxicum hirundinaria''), [[zvonek řepkovitý]] (''Campanula rapunculoides''), [[sleziník červený]] (''Asplenium trichomanes''), [[ožanka horská]] (''Teucrium montanum'') a [[ožanka kalamandra]] (''Teucrium chamaedrys''). Nápadným druhem lesních porostů podél cest, chodníků a Svetlinsvětlin je [[drnavec lékařský]] (''Parietaria officinalis'').

Velkou ekologickou hodnotu v přírodní rezervaci představují četné staré, více přesnež 300leté jedince dubů. Jsou velmi důležité pro vývoj stovek druhů podkorního a dřevokazného hmyzu, jako jsou například [[roháč obecný]] (''Lucanus cervus''), [[tesařík obrovský]] (''Cerambyx cerdo''), a více druhů krasců. Na takových dubech se vyvíjejí housenky až 100 druhů motýlů. V teplých okrajových částech přírodní rezervace se vyskytuje náš největší had – [[užovka stromová]] (''Zamenis longissimus''). Na světlinách v přírodní rezervaci se vyskytuje i [[Jasoňjasoň dymnivkový]] (''Parnassius Mnemosynemnemosyne'').