Černigovské knížectví: Porovnání verzí

'''Černigovské knížectví''' ([[Staroruština|starorusky]] Чєрниговскоє кънѧжьство, {{Vjazyce2|ru|Черниговское княжество}}, {{Vjazyce2|uk|Чернігівське князівство}}) bývala součást [[Kyjevská Rus|Kyjevského knížectví]] s hlavním městem [[Černigov]]. Knížectví vzniklo roku [[1024]] v [[Severie|Severii]] a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z Černigova několikrát bojovalibojovala o vládu nad [[Kyjev]]ským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce Černigova považována Kyjevská Rus.

Z počátkuZpočátku své existence zahrnovalo knížectví rozlehlé území zejména východně od [[Dněpr]]u. Dosah jeho moci se rozpínal až do [[Murom]]i a [[Rjazaň|Rjazaně]] na severovýchodě a k [[Divoká pole|Divokým polím]] na jihovýchodě. Mezi významná města Knížectví patřila [[Novhorod-Siverskyj]], [[Starodub]], [[Brjansk]], [[Putyvl]], [[Kursk]], [[Hluchiv|Hluchov]] a [[Homel]].

V roce [[1097]] se z Černigovského knížectví vydělilyvydělila samostatná [[Severské knížectví|knížectví Severie]] a [[Rjazaňské knížectví|knížectví muromsko-rjazaňské]].

Zánik knížectví nastal v roce [[1239]], když bylo v důsledku [[Mongolská invaze do Ruska|mongolské invaze na Rus]] zpustošeno. Po smrti knížete [[Michal Černigovský|Michaila Černigovského]] v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: [[Brjansk]], [[Novosil]], [[Karačev]] a [[Tarusa]]. Mongoly zničený [[Černihiv]], po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do [[Brjansk]]u. Ve 14. století došlo k dalším dělením. <!-- Im Folgenden gelangten die Gebiete des Knížectvís in den Einflussbereich des [[litevské velkoknížectví]]. --> Na konci [[15. století]] mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k [[Velkoknížectví moskevské]]mu, poté co v Litvě byli talevystaveni stále silnějším [[Katolicismus|katolizujícím]] tlakům.