Jan Bašta: Porovnání verzí

| titul před = [[Inženýr|Ing.]] [[Dr. techn.]] [[RNDr.]]

| datum narození = [[5. červen|5. června]] [[1860]]

| datum úmrtí = [[12. říjen|12. října]] [[1936]]

| podpis = Jan Bašta podpis.jpg
| 150px

'''Jan Bašta''' ([[5. červen|5. června]] [[1860]] [[Poděbrady]]<ref name="matrikaN">[https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11884/72# Matriční záznam o narození a křtu] farnost Poděbrady </ref> – [[12. říjen|12. října]] [[1936]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] [[železnice|železniční]] [[inženýr]], dlouholetý drážní zaměstnanec, vedoucí provozního ředitelství [[Císařsko-královské státní dráhy]] (''kkStB'') v [[Plzeň|Plzni]], který se po vzniku nezávislého [[První republika|Československa]] stal 30. října 1918 [[de iure]] prvním ředitelem [[ČSD|Československých státních drah]].

Navštěvoval reálky v [[Jičín]]ě a v [[Gymnázium Jiřího Ortena|Kutné Hoře]], v letech 1878–1884 absolvoval [[České vysoké učení technické v Praze|Polytechnickém ústavu]] v Praze. Koncem 80. let 19. století nastoupil na vrchní provozní ředitelství státní společnosti ''kkStB'' v Plzni zřízené roku 1884. Úřad byl jedním z nově zřízených regionálních ředitelství v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] a zejména z hlediska plzeňského železničního uzlu spojujícího především [[Vídeň]], [[České Budějovice (vlakové nádraží)|České Budějovice]] a [[Cheb (nádraží)|Cheb]], odkud mohly vlaky pokračovat do [[Sasko|Saska]], a také Prahu s [[Bavorsko|Bavorskem]], patřil k nejdůležitějším v říši. Ve funkci se Bašta podílel na stavebních opravách a údržbách tratí poškozených následky počasí po celém kraji. Posléze byl jmenován ředitelem úřadu.

V 90. letech bylo po [[znárodnění]] většiny větších železničních společností v říši rozhodnuto o přestavbě železničního uzlu a výstavbě nové jednotné budovy [[Plzeň hlavní nádraží|plzeňského hlavního nádraží]]. Na pozemku stanice původně stály dvě samostatné výpravní budovy: první z roku 1862 obsluhující vlaky společností [[Česká západní dráha]] (''BWB'') a [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráhy císaře Františka Josefa]] (''KFJB''), a novější v severní části, v majetku [[Plzeňsko-březenská dráha|Plzeňsko-březenské dráhy]]. Jan Bašta vypracoval v dobovém [[secese|secesním]] duchu roku 1893 první stavební návrh, ten byl v původní podobě zamítnut a později přijat ve finální úpravě architekta ''kkStB'' [[Gustav Kulhavý|Gustava Kulhavého]]. Primárně ovšem vycházel z Baštovy předlohy. Jan Bašta byl pak pověřen řízením stavby, která byla slavnostně otevřena 17. července 1903.

Bašta byl nucen ve své funkci především řešit neobyčejně složitou transformaci celého železničního aparátu, a to jak z personálního či majetkového hlediska, tak z hlediska orientace železniční sítě. Primární traťové napojení bývalých [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] bylo totiž orientováno primárně na Vídeň. Bylo tedy zapotřebí změnit tuto orientaci směrem k pražskému železničnímu uzlu, stejně jako naplánovat nové tratě, které z hlediska páteřních i lokálních tratí zajistí co nejlépe fungující železniční síť. Prvními fázemi řešení této situace se Jan Bašta zabýval až do odchodu do [[důchod|penze]] v roce 1923.

Byl také členem a prezidentem Československé akademie a vědecké rady Masarykovy Akademie práce. V roce 1932 mu byl na [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykově univerzitě v Brně]] udělen [[čestný doktorát]] [[přírodní vědy|přírodních věd]].

* {{NK ČR|jk01011081}}

* [https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6746-Mala-vzpominka-na-velke-deleni/ Historie ČSD]

[[Kategorie:Čeští filozofovéfilosofové]]