Vnitřní makedonská revoluční organizace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na Čestmír Amort
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Vnitřní makedonská revoluční organizace''' ('''VMRO''', v [[cyrilice|cyrilici]] '''ВМРО''') byla v [[19. století|19.]] a [[20. století]] [[Nacionalismus|nacionalistická]] revoluční politická organizace působící na území [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Makedonie (region)|Makedonie]].
 
Organizace několikrát změnila svůj název, pod zkratkou VMRO ale působila nejdelší období. Byla založena [[5. listopad]]u [[1893]] pod názvem TMORO (tajná makedonsko-[[Edirne|odrinská]] revoluční organizace) v domě [[Soluň|soluňskéhosoluň]]ského knihovníka Ivana Hadži Nikolova. Připojili se k ní učitelé [[Damijan Gruev]], [[Petǎr Pop Arsov]], [[Anton Dimitrov]], [[Christo Batandžev]] a lékař dr. [[Christo Tatarčev]]. Tito makedonsko-bulharští protiturečtí aktivisté odstře odsuzovali tehdejší moc [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a považovali Makedonce za jednotný národ s nedělitelným územím. Její zakladatelé chtěli, aby se jednalo o organizaci revoluční, ryze makedonskou a tajnou, aby byla vyloučena možná spojitost s vládou tehdejšího Bulharska.
 
[[Soubor:IMARO Activists - Bulgarian Comitadjii - Captured by the Ottoman Police.jpg|thumbnáhled|Bojovníci VMRO zatčení policejními sbory Osmanské říše. VMRO aktivně bojovala proti Turkům a nebála se i teroristických akcí, tj. bombových útoků a zabíjení]]
VMRO nejprve bojovala proti nadvládě [[Osmanská říše|Turecka]] na územích, která byla osídlena převážně [[Slované|slovanským]] obyvatelstvem. Její jednotky (známé jako "čety" - podobně jako čety u [[Četnici|Četniků]]) svedly ale také boje s prosrbskými a prořeckými silami. V roce 1903 [[Anarchismus|anarchistické]] křídlo VMRO provedlo sérii bombových útoků, která měla upoutat západní mocnosti na neutěšený stav v Makedonii a situaci vyřešit. Osmanské bezpečnostní síly reagovaly protiúderem, ve kterém byl zabit tehdejší předseda organizace, [[Goce Delčev]]. To vedlo v srpnu 1903 k vypuknutí [[Ilindenské povstání|ilindenského povstání]], jehož potlačení si vyžádalo mnoho životů. VMRO byla následně velmi oslabena a rozpadla se na několik frakcí. Jejich spolupráce byla možná teprve až v příhodnějším okamžiku, kterým byly [[balkánské války]] v první polovině druhé dekády [[20. století]]. Tehdy bojovníci VMRO podpořili [[Bulharská armáda|bulharskou armádu]].
 
Řádek 23:
VMRO jednala o spolupráci také s komunisty, což podporoval silně [[Sovětský svaz]] (který doufal, že by se mu tím podařilo zvýšit svůj vliv na Balkáně) a zároveň to velmi provokovalo tehdejší jugoslávskou i bulharskou vládu. Na základě těchto jednání se VMRO vyslovila pro boj za balkánskou komunistickou federaci a svržení monarchistických režimů. Představitelé organizace ([[Todor Alexandrov]] a [[Alexandǎr Protogerov]]) to ale v bulharském tisku ostře odmítli. Zanedlouho poté byl první z nich za neznámých okolností zabit. Na začátku třicátých let byl jedním z nejsilnějších vůdců organizace [[Ivan Michajlov]]. Jeho frakce, tzv. ''michajlovisté'', byli v prudkém sporu s lidmi generála Protogerova a mezi oběma frakcemi zuřil ozbrojený boj, který se vykazoval vysokým počtem úkladných vražd. Tato „válka gangů“ pak byla ukončena až v polovině 30. let, po převratu skupiny „Zveno“ 19. května 1934, jejíž autoritativní vláda organizaci VMRO v Bulharsku rozpustila a zejména potlačila její, do té doby legální, politické složky. ''Protogerovisté'' se rozpustili sami a s bulharskou vládou spolupracovali, proti ''michajlovistům'' však muselo být vedeno policejní tažení. Ivan Michajlov, jenž byl odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, uprchl do Turecka.
 
Obavy z aktivit VMRO v oblasti jižní Jugoslávie, tedy přesně Makedonie, donutily vládu v Bělehradě k provedení přísných bezpečnostních opatření. Hranice byla uzavřena, mezi oběma státy platila vízová povinnost. V pohraničním pásmu mezi oběma státy byly vybudovány strážní věže a ploty, ne nepodobné těm, které vznikly v časech [[železná opona|železné opony]].
 
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] někteří ([[Dimitar Vlahov]], [[Panko Brašnarov]], [[Pavel Šatev]]) z členů VMRO spolupracovali na budování tehdejší [[Makedonská SR|Makedonské svazové republiky]], která byla integrální součástí [[FLRJ|jugoslávské federace]]. Dokonce vstoupili i do republikové vlády, avšak později byli nahrazeni komunisty, které dosadil [[Bělehrad]], jenž se obával růstu probulharských sympatií ve sporném území, které bylo stále zdrojem napětí mezi Jugoslávií a jejím východním sousedem.
Řádek 30:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Internal Macedonian Revolutionary Organization|269425274|sr|ТМОРО|2086424}}<references />
Řádek 38 ⟶ 39:
 
{{Portály|Balkán|Historie|Severní Makedonie|Politika}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]]