Průduch: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 178.255.168.193 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vojtěch Dostál značka: rychlé vrácení zpět |
m typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 96:
* faneroporní – v rovině listu, nejčastější typ.<ref name="vinter" />
U suchomilných rostlin bývá navíc na vnější straně průduchu vrstva [[vosk]]u ([[jehličnany]], [[Lipnicovité|trávy]], [[sukulent]]y), nebo jsou navíc průduchy obklopeny [[trichom]]y ([[Oleandr obecný|oleandr]], ''Nerium''). Bývá u nich také menší hustota průduchů na mm<sup><small>2</small></sup>. Některé rostliny si osvojily také jiné režimy otevírání průduchů, napomáhá tomu metabolicky zejména tzv. [[CAM cyklus]].<ref name="vinter" /> Jiné jednoduše zavírají průduchy např. za horkého [[poledne]].<ref name="slavikova">{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Jiřina
Řádek 140:
* epistomatické – průduchy jsou pouze na svrchní straně listu (svrchní epidermis); například listy [[leknín]]u (''Nymphaea'') a [[stulík]]u (''Nuphar'') plovoucí na hladině, dále traviny jako [[kostřava]] (''Festuca''), [[strdivka]] (''Melica'') a [[válečka]] (''Brachypodium'').
Uvádějí se například tyto poměry počtu průduchů na straně horní ku počtu průduchů na straně spodní: [[třešeň]] 0 : 253, [[jedle bělokorá]] 0 : 98, [[pšenice setá]] 50 : 40, [[rozchodník ostrý]] 21 : 14, [[borovice lesní]] 74 : 84, [[leknín bílý]] 460 : 0 (tyto poměry jsou spíše čísla udávající počet průduchů na 1 mm<sup><small>2</small></sup>, nula tedy znamená, že na dané straně nejsou průduchy vůbec).<ref name="cernohorsky" /><ref>{{citace monografie| příjmení=Němec| jméno=Bohumil| titul=Nauka o buňce, anatomie rostlin| místo=Praha| rok=1930| vydavatel=Aventinum}}</ref>
== Mechanismus otevírání a zavírání ==
|