Džihád: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17962715 uživatele 176.102.146.145 (diskuse) zrušena - experiment značka: vrácení zpět |
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Map of expansion of Caliphate.svg|350px|náhled|vpravo|Věk chalífátů {{legenda|#a1584e|Expanze za [[Mohamed]]a, 622–632/A.H. 1-11}} {{legenda|#ef9070|Expanze za [[Rášidský chalífát|rášidského chalífátu]], 632–661/A.H. 11-40}} {{legenda|#fad07d|Expanze za [[Umajjovci|Umajjovců]], 661–750/A.H. 40-129}}]]
'''Džihád''' ({{
== Etymologie ==
Řádek 48:
* ''Mušrik'' (jinověrci, [[Polyteismus|polyteisté]])
Pravidla džihádu se pak liší dle nepřítele. Nejmírnější jsou rozhodně vůči ''Ahl al-kitáb'', jelikož islám uznává proroky [[judaismus|judaismu]] a [[křesťanství]] ([[Ježíš Kristus|Ježíš]]-Isá, byl uznávaný i [[Mohamed
K džihádu mečem se smí připojit v podstatě každý od 6 do 60 let, pokud jsou schopni boje. Pro děti je navíc nutné získat souhlas jejich rodičů. Pokud rodiče nesvolí, pak by dítě nesmělo být k džihádu mečem připuštěno. Některé právní školy ovšem stanoví i legální podmínky pro zamítnutí účasti na džihádu mečem. Jde například o to, že rodina nesouhlasí, aby šel syn bojovat proti ahl al-kitáb (i když tato podmínka není často uznávána), nebo potřeba dítěte doma, zvláště pokud jsou rodiče staří.
V otázce válečných zajatců existuje několik sporných výkladů (většinou se opírajících o různé verše Koránu, přičemž ale platí, že pozdější verš v Koránu zneplatňuje dřívější verš, pokud jsou tyto dva v rozporu). Muslimové by měli být po boji propuštěni, pokud slíbí, že znovu nepozvednou zbraně proti islámskému státu. Pokud jde o ''ahl al-kitáb'', bývá muslimské právo též slitovné v případech, kdy poražení křesťané nebo židé souhlasí s tím, že jejich výklad náboženství podaný Biblí nebo Tórou je špatný, správný je výklad Koránu, a také to, že Mohamed byl posledním prorokem. Pokud toto nepřijmou, není s nimi zacházeno jako s lidem Písma, ale jako s bezvěrci. V případě pohanů (bezvěrců) je situace nejhorší, ti mají být podle Koránu, ale i příběhů v síře (život Mohameda) a [[
Z hlediska válečné strategie existují dva sporné pohledy na mír. Dle umírněnějších škol je možné uzavřít i dlouhodobá příměří a žít v míru. Školy zastávající radikálnější názory pak tvrdí, že mír je možný jen v případě, že vítězství muslimů je nepravděpodobné nebo nemožné, anebo je-li mír dočasně výhodný. Existují i názory, že mír lze uzavřít i dlouhodobě, pokud je pravděpodobné, že druhý smluvní partner v budoucnu přijme islám. Pokud jde o bitvy a boje, převládá názor, že muslimové nesmí z boje utíkat. I když existují i názory, že pokud je pravděpodobná porážka, je možné se stáhnout nebo se bitvě vyhnout. Opět zde záleží hlavně na radikálnosti právní školy.
|