Verze z 6. 9. 2016, 18:34 editovat Ian sedmik junior (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 912 editací m typografie a rozvinutí citace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 6. 2020, 15:55 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 314 editací m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Turgor pressure on plant cells diagram.svg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|300px\|'''Schéma turgoru'''. Vlevo [[plazmolýza]], uprostřed normální stav v [[Tonicita\|izotonickém]] prostředí, vpravo [[plazmoptýza]].]] '''Turgor''' ({{~~Vjazyce\|la}} {{Cizojazyčně~~Vjazyce2\|la\|''opuchlost'', ''nadutost''}}) je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku [[rostlinné pletivo\|pletiv]] a [[tkáň\|tkání]]. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých [[buňka\|buněk]], ze kterých je tato tkáň/pletivo složena. Rostlinám dává turgor jejich pevnost a tuhost, kdežto zvadlé rostlině právě chybí. == V rostlině == V buňce jde o tlak, který vzniká v prostoru obklopeném [[semipermeabilita\|semipermeabilní]] (polopropustnou) [[Biologická membrána\|membránou]] (čímž vzniká váček). Membrána propustí vodu (či jiné [[rozpouštědlo]]), ale je neprostupná pro rozpouštěné [[chemická látka\|látky]]. Je-li na obou stranách membrány rozpouštědlo (voda) přítomné a rozpuštěné látky jsou ve větší [[koncentrace (chemie)\|koncentraci]] uvnitř, pak v takovémto prostoru působí [[difuze]]. Rozpouštědlo protéká směrem k rozpuštěným látkám a „snaží“ se je naředit neboli vyrovnat koncentraci na obou stranách membrány. Ale, protože membrána má jen konečný [[Obvod (geometrie)\|obvod]] a [[povrch (fyzika)\|povrch]], tak pokud se nemůže rozpínat, je často naplněna dříve než ke zředění dojde. Membrána váčku je pak právě tak napnutá, do jaké míry ještě působí síly, které chtějí jeho obsah doředit. Tento jev se také nazývá '''osmotický tlak''' a je zdrojem turgoru. Osmotický tlak rozpíná [[protoplast]], ale je limitován [[buněčná stěna\|buněčnou stěnou]]. V rostlině pak je tedy turgor míra napnutí jak samotné buňky, která vzniká na základě osmotického tlaku, tak i pak součet jednotlivých turgorů buněk, které vytvářejí tlak uvnitř celého pletiva. Jako příklad poslouží vadnutí. Vadnoucí rostlina má malý turgor svých pletiv. Rostlina dobře zásobená vláhou má vysoký turgor a ten jí umožňuje vypnutí všech pletiv. Rostlina získává svůj tvar.

Turgor: Porovnání verzí