Giniho koeficient: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Definice: gramatická korekce |
oprava citačního aparátu |
||
Řádek 99:
V sociologii se pak používá nejčastěji k odhadu nerovnosti přístupu ke vzdělání a příležitostem. Často se také využívá k měření míry [[diskriminace]].
Přestože je Giniho koeficient nejvíc používaný v ekonomii a sociologii, může být užitečný i v ostatních vědních disciplínách zkoumajících distribuci. Ve zdravotnictví ho lze využít k měření nerovnosti zdraví a kvality života v populaci. V chemii byl použit například k vyjádření selektivity inhibitorů proteinů kinázy proti panelu [[Kináza|kináz]].<ref>Graczyk, Piotr (2007). "Gini Coefficient: A New Way To Express Selectivity of Kinase Inhibitors against a Family of Kinases". Journal of Medicinal Chemistry. 50 (23): 5773–5779. doi:10.1021/jm070562u. PMID 17948979.</ref> Ve školství může být použito ke změření rozdílů mezi univerzitami.<ref>{{Citace
| příjmení = Halffman
| jméno = Willem
Řádek 125 ⟶ 115:
| url = http://link.springer.com/10.1007/s11024-010-9141-3
| datum přístupu = 2020-04-28
}}</ref>
== Země dle Giniho koeficientu příjmové nerovnosti ==
Giniho koeficient příjmové nerovnosti v České
▲=== Česká Republika ===
▲Giniho koeficient příjmové nerovnosti v České Republice patří mezi velmi nízké. Dlouhodobě se pohybuje těsně nad 0.2 podobně jako v sousedním Slovensku a Polsku, přesto v posledních letech díky ekonomickému rozvoji zaznamenává lehký nárůst v souladu s celosvětovým trendem<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno = EVROPSKÝ SEMESTR – TEMATICKÝ PŘEHLED
|