Wikipedie

Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
řazení v kategoriích
m drobné doplňky
Řádek 4:
| obec = [[Sudice (okres Opava)|Sudice]]
}}
'''Kostel svatého Jana Křtitele''' v [[Sudice (okres Opava)|Sudicích]] v [[Okresy v Česku|okrese]] [[Opava]] je [[Novogotika|novogotická]] [[trojlodí|trojlodní]] [[bazilika]] s [[Transept|transeptem]] postavená v roce 1906 podle návrhu architekta Josefa Seyfrieda z [[Kravaře|Kravař]]. Spolu s přilehlými stavbami, tj. farou, hospodářskými budovami, hrobkou a ohradní zdí se vstupní branou, je od roku 1990 prohlášen ministerstvem tehdejší [[Československo|ČSSR]] za [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památku]].<ref>{{MonumNet|název=Kostel sv. Jana Křtitele |ID=150060|datum=2020-05-03}}</ref> Stavba slouží jako [[farní kostel]] [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] církve.<ref name="farnost">{{Citace elektronické monografie
| titul = Kostel sv. Jana Křtitele v Sudicích
| url = https://www.farnostsudice.cz/kostely-a-kaple/kostel-sv-jana-krtitele-v-sudicich/
Řádek 12:
 
== Historie ==
V 19. století stál v severní části obce [[Sudice (okres Opava)|Sudice]] (tehdy německé [[:de:Sudice|Zauditz]]) poblíž současné stavby kostel zasvěcený také svatému [[Jan Křtitel|Janu Křtiteli]]. Podle inventáře z roku 1897 měřil starý kostel přibližně 34 metrů na délku a 16 metrů do šířky. ZDle dochovaných černobílých fotografií můžemelze s jistotou tvrdit, že měl dřevěnou čtvercovou [[loď (architektura)|loď]] s kamenným a zděným [[Presbytář|presbytářem]] zaklenutým [[Křížová klenba|křížovou]] žebrovou pozdně [[GotikaGotická architektura v Česku|gotickou]] [[Klenba|klenbou]] a věž s [[Cibulová střecha|cibulovou bání]] s [[Lucerna (architektura)|lucernou]] a [[Makovice (architektura)|makovicí]].
 
V důsledku neustále rostoucího počtu obyvatel sudického církevního okrsku upozorňoval již v roce 1821 tehdy dosluhující [[farář]] Josef Glatzl na nutnost výstavby větší svatyně. To potvrdila i generální [[vizitace]] ve svém protokolu z roku 1842, kdy působil v sudické [[Farnost|farnosti]] František Botzian. Ani jeho pokračovateli Františku Philippovi se však během jeho bezmála padesátileté služby nepodařilo zajistit dostatečné finanční prostředky, a to ani při příslibu uhrazení patřičného [[Patronátní právo|patronátního]] dílu tehdejšího generálního ředitele [[panství]] [[Dolní Benešov|Dolního Benešova]] [[Wilhelm_Wetekamp|Viléma Wetekampa]].
Řádek 33:
 
=== Založení kostela ===
V letech služby [[Farář|faráře]] Františka Philippa, (viz. chronologie níže), zasáhly [[Sudice (okres Opava)|Sudice]] katastrofální požáry, které se nevyhnuly ani kostelu a tedy ekonomické pozici obce. Při jedné z oprav v roce 1885 registrujeme dokonce i nařízení o novostavbě kostela, nicméně Philipp se již nového chrámu nedočkal.
 
Počátek výstavby současného kostela spadá do období, kdy vedl sudickou [[farnost]] mezi lety 1897–1945 agilní a oblíbený [[páter]] Arnošt Jureczka, po kterém je dnes pojmenováno i náměstí před kostelem. Již v prvním roce svého působení v Sudicích předestřel farníkům a místním obyvatelům svůj záměr zřídit nový kostel a vyložil jim majetkoprávní situaci.
 
Páter Jureczka se ze svých studijních cest znal s [[Josef Seyfried|Josefem Seyfriedem]] z [[Kravaře|Kravař]], synem zednického mistra, který, ačkoliv absolvoval hudební konzervatoř ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a měl v oblibě hru na varhany, věnoval se nakonec po dlouholeté nemoci také kreslení, ve kterém vynikal, samostudiu architektury a posléze i odbornému studiu stavitelství v [[:en:Holzminden|Holzmindenu]]. V roce 1894 již měl Josef Seyfried, později známý s přízviskem ''stavitel chrámů'', zkušenosti s projektováním svého prvního [[Kostel svatého Bartoloměje (Kravaře)|kostela svatého Bartoloměje]] v Kravařích. V podobném duchu severoněmecké pseudogotiky se o několik let později v roce 1898 osvědčil také jako [[profánní]] architekt stavbou pošty nebo dále klášterem Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v roce 1905 taktéž v Kravařích. Mimoto v roce 1895 navrhoval i kostel sv. Jana Křtitele ve [[Velké Hoštice|Velkých Hošticích]] ve slohu [[Novobaroko|novobarokním]].
 
V roce 1901 se sice definitivně rozhodlo o výstavbě nového kostela na zasedání kostelního představenstva a zastupitelstva kostelní obce, avšak realizaci stavby zpozdil vleklý soudní spor s [[Panství|dominiem]] [[Dolní Benešov|Dolního Benešova]] o plnění [[Patronátní právo|patronátních povinností]]. Ten byl v roce 1904 rozhodnut ve prospěch panství, protože prodej v roce 1879 zahrnoval i patronát. Příslušné finance se kostelní obec zavázala obstarat a kostel se mohl začít stavět.
 
=== Časové vymezení stavby ===
Dne 1. března 1904 začala podle plánů a pod vedením vrchního stavbyvedoucího Josefa Seyfrieda samotná stavba. Základní kámen byl položen 5. dubna 1904. Současně s kostelem se stavěla rovněž hospodářská stavení a nová třípodlažní vilová fara, v prosinci měla již střechu a první říjnový den roku 1905 se do ní farář Arnošt Jureczka nastěhoval. V září roku 1906 podlehl požáru starý kostel a sousední novostavba byla do značné míry také poškozena. Ze staršího shořelého kostela se dochovala socha Jana Křtitele, která je dodnes součástí [[hlavní oltář|hlavního oltáře]] kostela stávajícího.[https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1098528273-krestansky-magazin/416236100121006/obsah/497236-kostel-sv-jana-krtitele-v-sudicich] Téhož roku však byl i přes komplikace svatostánek dostavěn a dne 19. listopadu 1906 byl [[Konsekrace|konsekrován]] olomouckým [[Sufragánní diecéze|sufragánem]] Karlem Wisnarem.
 
Od roku 1996 probíhá dle možností v etapách rekonstrukce celého komplexu, která se pomalu blíží ke konci.
Řádek 49:
Po Molitorovi působili do půle 19. století v Sudicích v úřadě faráře:
 
* Matyáš Vojtěch Stussig (1729–1747),
* Ondřej Leopold Hainz (1747–1754),
* Jan Adam Schreyer (1754–1760),
* Jan Knopp (1760–1781),
* Josef Glatzl (1782–1821),
* František Botzian (1822–1848),
* František Philipp (1848–1896),
* Arnošt Jureczka (1897–1945),
* Josef Konečný
 
== Popis ==
 
Při navrhování chrámu v novogotickém stylu se architekt Josef Seyfried inspiroval gotickou [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|katedrálou v Kolíně nad Rýnem]] v měřítku pro obec velikosti Sudic relativně velkorysém.
 
Stavbu pojednal jako orientovanou trojlodní [[Bazilika|baziliku]] s [[Transept|transeptem]]. Východní [[Apsida (architektura)|apsidu]] s [[Kněžiště|kněžištěm]], podobně jako [[boční loď|vedlejší lodi]], zakončuje v půdoryse pět stran osmiúhelníka. Vystupující příčná loď je zakončena pravoúhle. Na západní straně je chrám ukončen jedinou čtyřbokou věží vysokou 64 metrů. V jejím přízemí se vstupuje do kostela skrze hlavní předsíň, nad kterou se nachází hudební [[kruchta]]. Nad ní se nachází prostor vybavený od roku 1989 trojicí elektronicky řízených zvonů nesoucích jména Jan, Josef a Hedvika. Horní část věže je vybavena hodinovým strojem s ciferníky orientovanými na každou ze světových stran. Hlavní věž zastřešuje podobně jako vedlejší prostory bočních předsíní a [[Sakristie|sakristii]] polygonální jehlanová střecha. Ve střechách hlavní i příčné lodi se vyskytují drobné [[Vikýř|vikýře]], nad jejich křížením je čtyřboký [[sanktusník]].
 
Stavba je charakteristická svým červeným zbarvením lícových režných cihel v kombinaci s pískovcem. Střechu pokrývá černá břidlice ozdobená při hřebeni nazelenalým vzorem. Katedrální okna zdobí gotické [[Kružba|kružby]], na vnitřní straně se nachází katedrální [[triforium]].
 
Hlavní prostory baziliky jsou zaklenuty [[klenební pole|poli]] [[žebrová klenba|žebrové klenby]] jednoduchých hvězdicovitých vzorů, v závěru [[Presbyterium|presbyteria]] je jen poloviční hvězdicovitá klenba. Profilovaná [[Žebro (architektura)|žebra]] nesou oblé, od podlahy vybíhající [[Přípora|přípory]] s patkou a [[Hlavice (architektura)|hlavicí]] s rostlinným dekorem. Jednotlivé lodi oddělují hrotité oblouky. Vnějšek je opatřen opěrnými pilíři.
 
Vnitřní vybavení chrámu bylo ukončeno přísunem hlavního [[Oltářhlavní oltář|hlavního oltáře]] v roce 1926 a [[Kazatelna|kazatelny]] v roce 1929. Celý oltář, kazatelna a [[křtitelnice]] jsou vyrobeny z bílého [[Kararský mramor|mramoru z italské Carrary]]. Na stěnách je umístěn soubor obrazů s výjevy křížové cesty namalovaných mezi lety 1902 – 19101902–1910 hlučínským rodákem Janem Bochenkem, absolventem akademie umění v Berlíně. Dvoumanuálové varhany postavila v roce 1908 firma [[Rieger-Kloss|Rieger–Kloss]] z [[Krnov|Krnova]].
 
== Fotogalerie ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jana_Křtitele_(Sudice)“