Vítězslav Novák: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: + odkaz na díla do externích odkazů; + autobiografie do Literatury |
doplnění životopisu, zdroje značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
== Život ==
[[Soubor: Kamenice nad Lipou, nám. Československé armády, busta Vítězslava Nováka.jpg |náhled|vlevo|180px| Busta Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou]]
Byl pokřtěn jako '''Viktor Augustin Rudolf Novák'''.<ref name="matrika"/><ref group="p">Tak je zapsán i v matrice oddaných.</ref> Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka Marie, rozená Pollenská, hrávala na [[klavír]], otec Jakub Novák byl [[lékař]] a zpíval v [[Pěvecký sbor|pěveckém sboru]].
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Červinková
| jméno2 = Blanka
| titul = Přemožitelé času sv. 18
| vydání =
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok vydání = 1989
| počet stran =
| kapitola = Vítězslav Novák
| strany = 107-110
| isbn =
}}</ref>
Po maturitě se s rodinou přestěhoval do Prahy. Na přání matky se zapsal na právnickou fakultu [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlov]]<nowiki/>y, odkud odešel po dvou semestrech a přešel na filozofii. Školu absolvoval v roce 1893 bez závěrečné doktorské zkoušky. <ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Český hudební slovník
| periodikum = www.ceskyhudebnislovnik.cz
| url = https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2207
| datum přístupu = 2020-05-11
}}</ref> Současně studoval kompozici a hru na klavír na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], kde od roku 1891 učil [[Antonín Dvořák]]. Stal se spolu s [[Josef Suk starší|Josefem Sukem]] jedním z jeho nejoblíbenějších žáků. Konzervatoř absolvoval svou ''Sonátou'' v červenci 1892. <ref name=":0" /> Dostal státní podporu 400 zlatých a začaly být tiskem vydávány jeho skladby (''Vzpomínky, Serenády, Barkaroly a Tři české tance'').
Ve dvaceti šesti letech strávil prázdniny na Valašsku u svého kamaráda, houslisty Rudolfa Reissiga. Tento pobyt se stal počátkem Novákovy náklonnosti k [[Morava|Moravě]], její lidové kultuře a přírodě, která se odrazila i v jeho hudbě (sborové balady, orchestrální předehra ''Maryša'', klavírní cyklus ''Máj, Smyčcový kvartet G–dur)''. Dalším inspiračním zdrojem byly slovenské hory, které prochodil jako vášnivý turista. Jejich majestátní krásu zachytil v [[Symfonická báseň|symfonické básni]] ''V Tatrách'' (1902). V tomto šťastném tvůrčím období složil řadu dalších charakteristických skladeb (''Slovácká suita, O věčné touze, Toman a lesní panna''). Novákovo dílo mělo řadu nadšených obdivovatelů především v [[Brno|Brně]], kde byl jmenován čestným členem Klubu umění. <ref name=":1" /> Obrovský umělecký úspěch znamenala premiéra symfonické básně ''Bouře'' v dubnu 1910 v Brně, která se stala velkou kulturní událostí.<ref name=":0" /> <ref>{{Citace elektronického periodika
Poté žil téměř trvale ve východočeské [[Skuteč|Skutči]], odkud pocházela jeho manželka a kam za ním často zajížděl [[Rafael Kubelík]] a kde také zemřel. Po pohřbu ve Skutči a zpopelnění byly jeho ostatky uloženy v podstavci jeho bronzové sochy, která byla umístěna na pražském Petříně v roce 1950 (autor Jan Kodet).<ref>[https://www.hrady.cz/index.php?OID=13354&PARAM=11&tid=45835&pos=450 Hrady.cz: Pomník a hrob Vítězslava Nováka]</ref>▼
| titul = Vítězslav Novák
| periodikum = D-dur
| url = https://d-dur.rozhlas.cz/vitezslav-novak-5171547
| datum vydání = 2006-04-12
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-05-11
}}</ref> Uznání se mu dostalo i v dalších městech včetně Prahy. Byl členem různých pěveckých a hudebních spolků, stal se členem České akademie věd a umění. <ref name=":1" />
Počátkem 20. století se Novákovy skladby začaly hrát i v zahraničí, hlavně Německu, Dánsku, Švédsku a Holandsku. <ref name=":0" /> Nabídku na místo profesora na Hudební akademii ve [[Vídeň|Vídni]] odmítl.
V dalších letech se Novák věnoval operní tvorbě, která byla inspirována díly českých spisovatelů. První byla komická opera [[Zvíkovský rarášek (opera)|Zvíkovský rarášek]] (1914) podle [[Ladislav Stroupežnický|Ladislava Stroupežnického]], následoval [[Karlštejn (opera)|Karlštejn]] (1915) podle veselohry [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]], [[Lucerna (opera)|Lucerna]] (1923) na [[Alois Jirásek|Jiráskovu]] stejnojmennou hru a [[Dědův odkaz (opera)|Dědův odkaz]] na libreto podle básně [[Adolf Heyduk|Adolfa Heyduka]].
V letech [[1909]] až [[1941]] působil jako profesor skladby na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]]. Získal si pověst vynikajícího hudebního pedagoga. Mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých ( [[Ladislav Vycpálek]], bratři [[Hába|Hábové]], [[Otakar Jeremiáš]], [[Iša Krejčí]], [[Vítězslava Kaprálová]] a další) i někteří významní slovenští hudební skladatelé ([[Ján Cikker]], [[Eugen Suchoň]]). Po vzniku [[Československo|Československa]] se stal rektorem konzervatoře. <ref name=":1" />
V hudební tvorbě se od třicátých let soustředil na orchestrální díla, v nichž se projevovalo jeho vlastenectví i rozjímání nad během života (''Podzimní symfonie'' 1931–1934, symfonická báseň ''De profundis'' 1941, ''Svatováclavský triptych'' pro varhany 1941–1942 nebo ''Májová symfonie'' 1945).
Roku 1939 odešel do penze. Od [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupace]] žil téměř trvale ve východočeské [[Skuteč|Skutči]], odkud pocházela jeho manželka. Do Skutče za ním často zajížděl [[Rafael Kubelík]] i další přátelé. V roce 1945 se vrátil do Prahy, kde obdržel jako jeden z prvních společně s [[Josef Bohuslav Foerster|Josefem Bohuslavem Foerstrem]] titul národní umělec. <ref name=":1" />
▲
=== Rodinný život ===
Dne 8. července 1912 se v Praze oženil s Marií Annou Práškovou (1888–??), svou bývalou žákyní.<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=F9E7A7555F964D7C82A5ADEEBD3533B7&scan=159#scan159 Matrika oddaných, sv. Trojice v Podskalí, 1909-1915, snímek 159]</ref> Manželé Novákovi měli syna [[Jaroslav Novák (malíř)|Jaroslava Nováka]] (1914–1984), pozdějšího malíře. <ref name=":1" />
== Dílo ==
Řádek 43 ⟶ 81:
* Ulice Vítězslava Nováka jsou ve Skutči, [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], [[Rudná (okres Praha-západ)|Rudné]], [[Úvaly|Úvalech]] a [[Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]]
* Gymnázium Vítězslava Nováka je v Jindřichově Hradci
O propagaci díla a odkazu Vítězslava Nováka se od roku 1980 stará občanské sdružení, které od roku 2007 nese název [[Mezinárodní společnost Vítězslava Nováka]] (MSVN)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ústav pro propagaci díla a odkazu Vítězslava Nováka: Titulní stránka
| periodikum = www.vitezslavnovak.cz
| url = http://www.vitezslavnovak.cz/
| datum přístupu = 2020-05-11
}}</ref>
== Odkazy ==
| |||