Božena Němcová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Období 1837–1842: Josef Němec byl respicientem
Informace z jednoho zdroje použity k rozšíření textu.
Řádek 22:
| díla = ''[[Divá Bára]]'',<br />''[[Babička (kniha)|Babička]]'',<br />''[[V zámku a v podzámčí]]'',<br />''[[Chyže pod horami]]''
| ocenění =
| choť = [[Josef Němec (inspicientrespicient)|Josef Němec]]
| partner =
| partnerka =
Řádek 102:
}}</ref>
 
Božena Němcová byla svobodomyslným člověkem velkého kulturního rozhledu. JeZískala spojovánadobré svzdělání; [[Emancipace|emancipačními]]v&nbsp;tehdejší snahamidobě ženskýmibylo ipro národními.ženu Svýmjejího působenímstavu sisamozřejmé, vydobylaže poziciovládala českékromě národníčeštiny [[patron]]ky a&nbsp;pomyslné strážkyně národnítaké [[IdentitaNěmčina|identityněmčinu]].<ref name="svatba" >{{Citace monografieelektronického periodika
| příjmení = Tušl
| jméno = Jiří
| titul = Literatura - Umění - Kultura. Časopis týdeník LUK - Božena Němcová v dopise manželovi po dvacetiletém nevydařeném soužití
| periodikum = LUK – Literatura. Umění. Kultura
| vydavatel =
| url = http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2016/133-31-2016-10-srpna-2016/1352-bozena-nemcova-v-dopise-manzelovi-po-dvacetiletem-nevydarenem-souziti
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-05-08
}}</ref> Je spojována s&nbsp;[[Emancipace|emancipačními]] snahami ženskými i&nbsp;národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní [[patron]]ky a&nbsp;pomyslné strážkyně národní [[Identita|identity]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Janáčková
| jméno = Jaroslava
Řádek 207 ⟶ 217:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-02-07
}}</ref><ref name="muzeumbn_narozeni_korespondence" /> Ještě před svatbou se všichni přestěhovali do [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořic]] na panství vévodkyně [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřiny Zaháňské]], kde otec pracoval jako štolba, matka získala zaměstnání pradleny. Tam se za nimi později na čas přistěhovala i její 55letá babička – Marie Magdaléna Novotná, rozená Čudová (1770, [[Dobruška|Dobruška-Křovice]] – 1841, Vídeň) – která malou Barunku velmi ovlivnila; v &nbsp;dospělosti si Božena Němcová babičku velmi zidealizovala.
 
V letech 1824–1830 navštěvovala školu v [[Česká Skalice|České Skalici]]. Poté byla dána "na vychování" do [[Chvalkovice (okres Náchod)|Chvalkovic]] k tamějšímu správci Augustinu Hochovi, aby se naučila němčině a panským mravům. Zde strávila tři roky, než se opět vrátila do Ratibořic.
Řádek 214 ⟶ 224:
[[Soubor:Bozena Nemcova.jpg|náhled|vlevo|Podobizna Boženy Němcové (datum vzniku není známo)]]
 
Již v roce 1837 jí rodiče našli ženicha [[Josef Němec (respicient)|Josefa Němce]] (1805, [[Nový Bydžov]] – 1879, [[Tábor]]<ref name="matrikaZjn">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/7902/345 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Josefa Němce]</ref>), podstatně staršího než ona sama, a&nbsp;ještě téhož roku byla slavena svatba. JosefNevěstu Němecvedl k&nbsp;[[oltář]]i Johann Pankl, jemužmatka porodilaBarbora třiPanklová synyse asvatby dceru,nezúčastnila.<ref name="Polnásvatba">{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-238-8985-0 | kapitola = Němcová Božena | strany = 107–108| jazyk =}}</ref> pracoval jako respicient finanční stráže.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tušl
| jméno = Jiří
| titul = Literatura - Umění - Kultura. Časopis týdeník LUK - Božena Němcová v dopise manželovi po dvacetiletém nevydařeném soužití
| periodikum = www.obrys-kmen.cz
| vydavatel =
| url = http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2016/133-31-2016-10-srpna-2016/1352-bozena-nemcova-v-dopise-manzelovi-po-dvacetiletem-nevydarenem-souziti
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-05-08
}}</ref> Jeho nadřízení s&nbsp;ostražitostí sledovali jeho projevy češství a&nbsp;někdy malou služební horlivost. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím byl často služebně překládán, a&nbsp;s&nbsp;ním se musela stěhovat i&nbsp;jeho rodina. Manželství nebylo od počátku šťastné. Rok po svatbě byl Josef Němec přeložen do [[Josefov (Jaroměř)|Josefova]], kde se manželům narodilo první dítě – syn Hynek. Poté rodina odešla do [[Litomyšl]]e, kde se roku 1839 narodil druhý syn, [[Karel Němec|Karel]].
 
RokuJosef Němec, jemuž porodila tři syny a dceru,<ref name="Polná" >{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-238-8985-0 | kapitola = Němcová Božena | strany = 107–108| jazyk =}}</ref> pracoval jako respicient finanční stráže. Němec byl český vlastenec a&nbsp;publikoval pod [[pseudonym]]em Bořivoj N. Bydžovský.<ref name="svatba" /> Jeho nadřízení s&nbsp;ostražitostí sledovali jeho projevy češství a&nbsp;někdy malou služební horlivost. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím byl často služebně překládán, a&nbsp;s&nbsp;ním se musela stěhovat i&nbsp;jeho rodina. Manželství nebylo od počátku šťastné. Rok po svatbě byl Josef Němec přeložen do [[Josefov (Jaroměř)|Josefova]], kde se manželům narodilo první dítě – syn Hynek. Poté rodina odešla do [[Litomyšl]]e, kde se roku 1839 narodil druhý syn, [[Karel Němec|Karel]].

Od roku 1840 se Němcová léčila u doktora [[Josef Čejka|Josefa Čejky]], se kterým se spřátelila, a který ji seznámil s&nbsp;tehdejšími vlastenecky smýšlejícími českými spisovateli. V&nbsp;roce 1840 se celá rodina přestěhovala do [[Polná|Polné]], 14&nbsp;km severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], kde byl Němec jmenován respicientem finanční expozitury.<ref name="Polná"/> Rodina se mužovým prostřednictvím sblížila s&nbsp;místními obrozenci, v&nbsp;čele s&nbsp;hostinským a&nbsp;starostou města [[Antonín Pittner|Antonínem Pittnerem]]. Navštěvovali ochotnické divadlo, četli české noviny [[Květy (časopis)|''Květy'']] a&nbsp;[[Česká včela|''Českou včelu'']]. Podle dopisu, který Božena Němcová napsala Ludvíku rytíři z&nbsp;Rittersberka, v&nbsp;Polné poprvé dostala do ruky české knihy, zvláště spisy [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]], a&nbsp;také knihu (přeloženou [[Jakub Malý|Jakubem Malým]] z&nbsp;[[Angličtina|angličtiny]] do češtiny), pravděpodobně dílo [[Spojené státy americké|amerického]] [[Romantismus|romantického]] spisovatele [[Washington Irving|Washingtona Irvinga]] ''Tales of the Alhambra''.<ref name="Polná"/> Němcovým se v&nbsp;Polné narodila dcera [[Theodora Němcová|Theodora]], která byla pokřtěna 19.&nbsp;června 1841.<ref name="matrika">Matriční záznam o narození a&nbsp;křtu Theodory Němcové, [http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7731/?strana=168]</ref><ref name="Polná"/> V&nbsp;polovině roku 1842 se přestěhovali do [[Praha|Prahy]], kam byl Josef Němec přeložen, a&nbsp;kde byl&nbsp;povýšen do vyšší funkce. V&nbsp;Praze se 2.&nbsp;října 1842 narodil třetí syn Jaroslav.<ref name="Polná"/>
 
=== První literární aktivity ===
[[Soubor:Praha, Slovanský Ostrov, pomník Boženy Němcové.JPG|náhled|Praha, Slovanský Ostrov, socha Boženy Němcové]]
 
V Praze začala Božena Němcová, pod vlivem [[Václav Bolemír Nebeský|Václava Bolemíra Nebeského]] a&nbsp;[[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]], psát česky. Její první báseň, ''Ženám českým,'' byla, na přímluvu Nebeského, otištěna 5.&nbsp;dubna 1843 v&nbsp;[[Květy (časopis)|Květech]]. S&nbsp;jemným a&nbsp;vzdělaným básníkem Václavem Bolemírem Nebeským se Němcová citově sblížila,<ref name="odkazovač">Klasikové v nedbalkách, autor Jan Bauer, MOBA 2006, kapitola Největší česká žena, str. 127–160</ref> ale Nebeský milenecký vztah záhy ukončil (jak o&nbsp;tom svědčí jeho korespondence), a&nbsp;odešel do Vídně dokončit studia. Němcová se později, po jeho odchodu, těžce roznemohla, a&nbsp;trápily ji vysoké horečky. Roku 1843 se s&nbsp;manželem odstěhovali do [[Domažlice|Domažlic]], kde Němcová působila jako prakticky první národní buditel. Na fasádě domu na [[Náměstí Míru (Domažlice)|náměstí Míru]] č. 120 je pamětní deska s textem ''Zde žila Božena Němcová, první spisovatelka česká, o Domažlicko nad jiné zasloužilá. Sestry sestře. 1895''. Roku 1847 se Němcovi z&nbsp;Domažlic odstěhovali. Roku 1848 byl Josef Němec obviněn ze spiknutí proti státu, došlo k&nbsp;nucenému stěhování z&nbsp;místa na místo, a počátkem roku 1850 byl, na vlastní žádost, přeložen do [[Uhersko|Uher]]. Němcová se společně se čtyřmi dětmi přestěhovala do Prahy, kde okamžitě navázala styky s&nbsp;literárně činnými vlastenci.