Božena Němcová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Období 1837–1842: Josef Němec byl respicientem značka: editace z Vizuálního editoru |
Informace z jednoho zdroje použity k rozšíření textu. |
||
Řádek 22:
| díla = ''[[Divá Bára]]'',<br />''[[Babička (kniha)|Babička]]'',<br />''[[V zámku a v podzámčí]]'',<br />''[[Chyže pod horami]]''
| ocenění =
| choť = [[Josef Němec (
| partner =
| partnerka =
Řádek 102:
}}</ref>
Božena Němcová byla svobodomyslným člověkem velkého kulturního rozhledu.
| příjmení = Tušl▼
| jméno = Jiří▼
| titul =
| periodikum = LUK – Literatura. Umění. Kultura
| vydavatel = ▼
| url = http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2016/133-31-2016-10-srpna-2016/1352-bozena-nemcova-v-dopise-manzelovi-po-dvacetiletem-nevydarenem-souziti▼
| datum vydání = ▼
| url archivu = ▼
| datum přístupu = 2020-05-08▼
}}</ref> Je spojována s [[Emancipace|emancipačními]] snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní [[patron]]ky a pomyslné strážkyně národní [[Identita|identity]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Janáčková
| jméno = Jaroslava
Řádek 207 ⟶ 217:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-02-07
}}</ref><ref name="muzeumbn_narozeni_korespondence" /> Ještě před svatbou se všichni přestěhovali do [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořic]] na panství vévodkyně [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřiny Zaháňské]], kde otec pracoval jako štolba, matka získala zaměstnání pradleny. Tam se za nimi později na čas přistěhovala i její 55letá babička – Marie Magdaléna Novotná, rozená Čudová (1770, [[Dobruška|Dobruška-Křovice]] – 1841, Vídeň) – která malou Barunku velmi ovlivnila; v
V letech 1824–1830 navštěvovala školu v [[Česká Skalice|České Skalici]]. Poté byla dána "na vychování" do [[Chvalkovice (okres Náchod)|Chvalkovic]] k tamějšímu správci Augustinu Hochovi, aby se naučila němčině a panským mravům. Zde strávila tři roky, než se opět vrátila do Ratibořic.
Řádek 214 ⟶ 224:
[[Soubor:Bozena Nemcova.jpg|náhled|vlevo|Podobizna Boženy Němcové (datum vzniku není známo)]]
Již v roce 1837 jí rodiče našli ženicha [[Josef Němec (respicient)|Josefa Němce]] (1805, [[Nový Bydžov]] – 1879, [[Tábor]]<ref name="matrikaZjn">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/7902/345 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Josefa Němce]</ref>), podstatně staršího než ona sama, a ještě téhož roku byla slavena svatba.
▲| příjmení = Tušl
▲| jméno = Jiří
▲| titul = Literatura - Umění - Kultura. Časopis týdeník LUK - Božena Němcová v dopise manželovi po dvacetiletém nevydařeném soužití
▲| vydavatel =
▲| url = http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2016/133-31-2016-10-srpna-2016/1352-bozena-nemcova-v-dopise-manzelovi-po-dvacetiletem-nevydarenem-souziti
▲| datum vydání =
▲| url archivu =
▲| datum přístupu = 2020-05-08
Od roku 1840 se Němcová léčila u doktora [[Josef Čejka|Josefa Čejky]], se kterým se spřátelila, a který ji seznámil s tehdejšími vlastenecky smýšlejícími českými spisovateli. V roce 1840 se celá rodina přestěhovala do [[Polná|Polné]], 14 km severovýchodně od [[Jihlava|Jihlavy]], kde byl Němec jmenován respicientem finanční expozitury.<ref name="Polná"/> Rodina se mužovým prostřednictvím sblížila s místními obrozenci, v čele s hostinským a starostou města [[Antonín Pittner|Antonínem Pittnerem]]. Navštěvovali ochotnické divadlo, četli české noviny [[Květy (časopis)|''Květy'']] a [[Česká včela|''Českou včelu'']]. Podle dopisu, který Božena Němcová napsala Ludvíku rytíři z Rittersberka, v Polné poprvé dostala do ruky české knihy, zvláště spisy [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]], a také knihu (přeloženou [[Jakub Malý|Jakubem Malým]] z [[Angličtina|angličtiny]] do češtiny), pravděpodobně dílo [[Spojené státy americké|amerického]] [[Romantismus|romantického]] spisovatele [[Washington Irving|Washingtona Irvinga]] ''Tales of the Alhambra''.<ref name="Polná"/> Němcovým se v Polné narodila dcera [[Theodora Němcová|Theodora]], která byla pokřtěna 19. června 1841.<ref name="matrika">Matriční záznam o narození a křtu Theodory Němcové, [http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7731/?strana=168]</ref><ref name="Polná"/> V polovině roku 1842 se přestěhovali do [[Praha|Prahy]], kam byl Josef Němec přeložen === První literární aktivity ===
[[Soubor:Praha, Slovanský Ostrov, pomník Boženy Němcové.JPG|náhled|Praha, Slovanský Ostrov, socha Boženy Němcové]]
V Praze začala Božena Němcová, pod vlivem [[Václav Bolemír Nebeský|Václava Bolemíra Nebeského]] a [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]], psát česky. Její první báseň, ''Ženám českým,'' byla, na přímluvu Nebeského, otištěna 5. dubna 1843 v [[Květy (časopis)|Květech]]. S jemným a vzdělaným básníkem Václavem Bolemírem Nebeským se Němcová citově sblížila,<ref name="odkazovač">Klasikové v nedbalkách, autor Jan Bauer, MOBA 2006, kapitola Největší česká žena, str. 127–160</ref> ale Nebeský milenecký vztah záhy ukončil (jak o tom svědčí jeho korespondence), a odešel do Vídně dokončit studia. Němcová se později, po jeho odchodu, těžce roznemohla, a trápily ji vysoké horečky. Roku 1843 se s manželem odstěhovali do [[Domažlice|Domažlic]], kde Němcová působila jako prakticky první národní buditel. Na fasádě domu na [[Náměstí Míru (Domažlice)|náměstí Míru]] č. 120 je pamětní deska s textem ''Zde žila Božena Němcová, první spisovatelka česká, o Domažlicko nad jiné zasloužilá. Sestry sestře. 1895''. Roku 1847 se Němcovi z Domažlic odstěhovali. Roku 1848 byl Josef Němec obviněn ze spiknutí proti státu, došlo k nucenému stěhování z místa na místo, a počátkem roku 1850 byl, na vlastní žádost, přeložen do [[Uhersko|Uher]]. Němcová se společně se čtyřmi dětmi přestěhovala do Prahy, kde okamžitě navázala styky s literárně činnými vlastenci.
|