Déšť: Porovnání verzí

'''Déšť''' je přírodní jev tvořený [[Kapka|kapkami]] [[Voda|vody]] padajícími z  [[oblak]]ů na [[Povrch Země|zemský povrch]]. V [[Meteorologie|meteorologii]] se řadí mezi kapalné vertikální [[srážky]] a obecněji pod [[hydrometeor]]y.

Kapky deště se tvoří na [[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]] za vlivu [[Povrchové napětí|povrchového napětí]].<ref>http://phys.org/news/2016-03-mechanism-birth-cloud-droplets.html - Researchers find new mechanism to explain the birth of cloud droplets</ref> Déšť je tvořen především kapkami o &nbsp;průměru větším než 0,5&nbsp;mm,<ref>[{{Citace elektronické monografie | korporace = Česká meteorologická společnost | odkaz na korporaci = | titul = Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) | url = http://slovnik.cmes.cz/VYKLAD | kapitola = déšť | typ kapitoly = heslo | url kapitoly = http:/D_vyklad/slovnik.htm#0547cmes.cz/heslo/629 Meteorologický| slovník:datum déšť]přístupu = 2020-04-21 | jazyk = cs-CZ}} {{Wayback|url=http://slovnik.cmes.cz/VYKLAD/D_vyklad.htm#0547 |date=20171027231517 }} – CMeS.cz</ref> srážky tvořené menšími kapkami se nazývají  ''[[mrholení]]''. Ojedinělé vypadávání dešťových kapek se lidově označuje jako ''krápání''.

''Úhrn dešťových srážek H'' je široce sledovaná integrální veličina a udává přírůstek výšky vody v&nbsp;mm v&nbsp;nádobě o &nbsp;konstantním průřezu, vystavené dešti, za definovaný časový interval, typicky 24&nbsp;hodin, někdy za 12 nebo 6&nbsp;hodin.

''Intenzita srážek R'' je pak časová derivace časového chodu úhrnu srážek, tedy R &nbsp;= dH/dt, zažitou jednotkou je mm/h. Typická hodnota intenzity srážek je pro trvalý déšť 1 až 5&nbsp;mm/h, při přeháňce 20&nbsp;mm/h, extrémně a výjimečně i &nbsp;přes 100&nbsp;mm/h. Většinou platí, že čím je intenzita srážek větší, tím je trvání dešťové události kratší. V&nbsp;praxi se intenzita srážek počítá jako podíl přírůstku úhrnu srážek za např. 5&nbsp;minut, mluvíme pak o &nbsp;průměrné pětiminutové intenzitě srážek, při výpočtu např. útlumu radiových vln deštěm se používá ideálně desetivteřinová průměrná intenzita srážek.

Spektrum dešťových kapek N(D) (anglicky DSD – Drop Size Distribution) je funkce ekvivalentního průměru kapek D, když součin N(D) dD udává počet kapek o &nbsp;velikosti D až D+dD v&nbsp;jednotce objemu (dD je diferenciál průměru kapek, v &nbsp;praxi se nahrazuje změnou průměru kapky, typicky např. dD ~ 0,2&nbsp;mm). Jako rozměr spektra kapek se používá cm⁻⁴ nebo mm⁻¹m⁻³. Nejjednodušším analytickým modelem spektra kapek je dvouparametrový model exponenciální N(D) = N_o e^−λD. Pro průměrný déšť se často používá Marshall-Palmerova parametrizace parametru λ v&nbsp;právě zmíněném exponenciálním modelu, kde je parametr λ udáván jako funkce intenzity srážek R [mm/h]. Existují modifikace Marshall-Palmerovy aproximace spekter kapek pro 4 základní typy dešťů, tedy pro trvalý déšť, bouři, přeháňku a mrholení. Přesnější aproximací spektra kapek je tříparametrový model Gamma N(D) = N_o D^µe^−λD, který na rozdíl od exponenciálního modelu již nenadhodnocuje počet velmi malých kapek. Přístroj měřící spektrum kapek se nazývá [[distrometr]], např. videodistrometr, elektromechanický (piezoelektrický) „Jossův-Waldvogelův“ distrometr, laserový (optický) distrometr atd.

Některé kultury si vytvořily proti dešti různé ochranné pomůcky: [[deštník]]y, [[pláštěnka (oblečení)|pláštěnky]], pršipláště. Ve stavitelství byly vytvořeny speciální okapové systémy ([[okap]]y, [[žlab]]y, [[svod]]y, tvary [[střecha|střech]], [[chrlič]]e), které odvádějí vodu ze střech. V&nbsp;některých oblastech jsou naopak střechy ploché, aby na nich déšť zůstával. Vodu pak obyvatelé domu pomocí potrubí jímají do nádob. V&nbsp;některých oblastech lidé během deště zůstávají skryti, je to především kvůli tomu, že je déšť doprovázen [[bouřka]]mi anebo se jedná o &nbsp;extrémní množství srážek ([[Vítr#Monzun|monzuny]]).

Na [[vozidlo|vozidlech]] a jiných dopravních prostředcích výhled skrz sklo [[karoserie]] nebo řídicí kabiny zajišťují [[stěrač]]e. Na veřejných prostranstvích lze k&nbsp;ochraně využít různé [[přístřešek|přístřešky]] (zejména zastávkové), [[altán]]y, [[podloubí]], [[podchod]]y, zastřešené prostory u &nbsp;vchodů budov atd.

* {{Citace monografie | příjmení = Řezáčová | jméno = Daniela | odkaz na autora = Daniela Řezáčová | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzika oblaků a srážek | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Academia | rok = 2007 | přílohy = 1 &nbsp;DVD | edice = Gerstner | svazek edice = 2 | isbn = 978-80-200-1505-1 | kapitola = Mikrofyzika oblaků | strany = 131–232 | jazyk =}}

* [http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/data_jsradview.html Aktuální mapa srážek z &nbsp;radaru]