Wikipedie

Božena Němcová: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Lit.: +link
m WPCleaner v2.02 - Opraveno pomocí WP:WCW (Reference s interpunkcí - Odkaz shodný se svým popisem - Opakovaná reference - Opravy pravopisu a typografie - Kouzelný odkaz na ISBN - Interpunkce v odkazu)
Řádek 141:
| strany = 216–217
| počet stran = 312
}}</ref> Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnost,i jako [[František Xaver Šalda|František Xaver Šalda,]], nebo [[Václav Černý]]. Také komunističtí autoři, jako [[Zdeněk Nejedlý]] (1927) a [[Julius Fučík]] (1940), ji označili za klíčovou autorku českého 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české [[próza|prózy]].<ref name="fucik78">{{Citace monografie
| příjmení = Fučík
| jméno = Julius
Řádek 179:
| strany = 43
| počet stran = 110
}}</ref> [[Martin C. Putna]] napsal, že se kolem Němcové vytvořil dvojí mýtus: na jedné straně obraz ženské [[Pannamaria Marie(matka Ježíšova)|mariánské svatosti]], na druhé straně „antimýtus“ morálně nekonvenční spisovatelky, s&nbsp;bouřlivým milostným životem a&nbsp;touhou patřit k&nbsp;vyššímu světu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Putna
| jméno = Martin C
Řádek 246:
| url = http://slovoasmysl.ff.cuni.cz/node/165
| issn = 1214-7915
}}</ref>.
 
=== Členkou Českomoravského bratrstva ===
Řádek 308:
| jazyk =
}}</ref>
Smutný je její povzdech: „Těžko povznésti ducha, když starost o&nbsp;chléb vezdejší jej tíží.“ Korespondence ukazuje, že byla nucena opakovaně žádat o&nbsp;pomoc v&nbsp;českých vlasteneckých kruzích. Neúčinnost této pomoci, jelikož Němcová nedovedla s penězi hospodařit, kontrastuje s&nbsp;velkolepým pohřbem, který jí vlastenci uspořádali, a&nbsp;s&nbsp;posmrtnou slávou, které se jí dostalo. Pohřbena je na [[Vyšehrad]]ě. Její hrob byl původně vedle hrobu [[Václav Hanka|Václava Hanky]], ale po smrti jeho ženy Barbory byly ostatky Boženy Němcové údajně přeneseny na současné místo (hrob 2B-12, reliéfní plaketa od [[Tomáš Seidan|Tomáše Seidana]]). Její muž byl pohřben v roce 1879 na dnes již zrušeném hřbitově u [[kostel sv. Filipa a Jakuba (Tábor)|kostela sv. Filipa a Jakuba]] v [[Tábor|Táboře]]. Zemřel tam ve svých 74 letech na srdeční záchvat, u syna Karla a jeho rodiny, kteří bydleli na [[Křižíkovo náměstí (Tábor)|Křižíkově náměstí]]. Karel Němec byl profesorem na místní hospodářské škole,<ref>https://www.szestabor.cz/o-skole</ref>, a pracoval i v tamější botanické zahradě.
 
=== Dohady kolem data narození a původu ===
Řádek 319:
| jméno2 = Miloslav
| odkaz na autora2 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Božena Němcová
| odkaz na titul =
| url =
| dostupnost =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = V. Neubert a synové
| místo = Praha
| rok = 1941
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany = 13–14
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| isbn2 =
| doi =
| oclc =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nejedlý
Řádek 467 ⟶ 432:
** rodina – 1820 (7. srpna): [[Česká Skalice]] – svatba rodičů
** [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořice]] – manželé Panklovi sloužili u vévodkyně Zaháňské. Babička z matčiny strany Magdaléna Novotná, tkadlena z Náchodska, pobývala u své dcery v letech 1825–1829 a pomáhala s výchovou.
** školní docházka – 1824 (nebo až 1826) – 1833, v letech 1830–1833 pouze nedělní opakovací hodiny: [[Barunčina škola]], Boženy Němcové 9, [[Česká Skalice]]. Do školy později chodili také její sourozenci. Na zdi školy je od roku 1919 bronzová pamětní deska od akademického sochaře [[Quido KociánKocian|Quida Kociana]], nazvaná ''Hold dětí Boženě Němcové''. V budově je mj. expozice školní třída v 19. století.
** školní docházka – 1830–1833: [[Chvalkovice (okres Náchod)|Chvalkovice]] zámek – na vychování v rodině zámeckého úředníka Augustina Hocha. Učila se němčinu, hrát na klavír, šít a panské mravy. Poprvé zde přišla do styku s literaturou.
** svatba – 1837 (12. září): [[Česká Skalice]] – v [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Česká Skalice)|kostele Nanebevzetí Panny Marie]], ul. Maloskalická v [[Malá Skalice (Česká Skalice)|Malé Skalici]], se provdala za téměř dvakrát staršího člena finanční stráže (později komisaře) Josefa Němce, oslava se odehrála v hotelu U Bílého lva.
Řádek 487 ⟶ 452:
** pobyt na Slovensku
* 1853 (21. října v 16 hodin) [[Olšanské hřbitovy]]: pohřeb předčasně zesnulého patnáctiletého syna Hynka, který podlehl tuberkulóze. Na pohřeb se složili spolužáci.
* 5/ 1853–1854 (říjen): [[Ječná ulice (Praha)|Ječná]] čp. 516/28 – zde začala psát ''Babičku''. Na fasádě je bronzová pamětní deska z roku 1957 (autoři Eva Springerová a architekt [[Jan Zázvorka starší|Jan Zázvorka]]) s reliéfní podobiznou, kterou zleva lemuje vavřínová a zprava lipová ratolest, a zlaceným textem: ''V tomto domě napsala roku 1854 Božena Němcová Babičku'' Desku doplňuje drobná černá tabulka s textem ''Dům zrození Babičky Boženy Němcové''.<ref name="Koutek, 69">{{Citace monografie
| příjmení = Koutek
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora =
| titul = Pražské pamětní desky
| vydavatel = Brána
| místo = Praha
| rok = 2015
| počet stran = 296
| strany = 69
| isbn = 978-80-7243-802-0
}}</ref>
* 6/ 1854 (říjen) – 1855 (říjen): [[Vyšehradská ulice (Praha)|Vyšehradská]] čp. 1378/45 – zde dokončila ''Babičku''. Na fasádě je pamětní deska z černého mramoru s bílým textem: ''V tomto domě žila do října 1855 Božena Němcová. Dokončila zde dílo >Babička<''. Tvar pamětní desky má připomínat stylizovanou otevřenou knihu. Poprvé byla Babička vydána v roce 1855 u [[Jaroslav Pospíšil (nakladatel)|Jaroslava Pospíšila]].<ref>{{Citace monografie▼
| příjmení = Koutek
| jméno = Tomáš
Řádek 511 ⟶ 464:
| isbn = 978-80-7243-802-0
}}</ref>
▲* 6/ 1854 (říjen) – 1855 (říjen): [[Vyšehradská ulice (Praha)|Vyšehradská]] čp. 1378/45 – zde dokončila ''Babičku''. Na fasádě je pamětní deska z černého mramoru s bílým textem: ''V tomto domě žila do října 1855 Božena Němcová. Dokončila zde dílo >Babička<''. Tvar pamětní desky má připomínat stylizovanou otevřenou knihu. Poprvé byla Babička vydána v roce 1855 u [[Jaroslav Pospíšil (nakladatel)|Jaroslava Pospíšila]].<ref>{{Citace monografiename="Koutek, 69" />
* 7/ 1855 (říjen) – 1857 (podzim): [[Štěpánská]] čp. 647/31 (dříve 45)
* 8/ 1857 (podzim) – 1860 (8. května): [[Řeznická ulice (Praha)|Řeznická]] čp. 1360/15 (dříve 13) – ve třetím poschodí
Řádek 516 ⟶ 470:
* 10/ [[Štěpánská]] čp. 544/1
** 1861 (12. září) – (28. listopadu): [[Litomyšl]] – [[Smetanovo náměstí (Litomyšl)|Smetanovo nám.]] dům U Modré hvězdy č. 84. Nejdříve se ubytovala v Pifflově zájezdním hostinci ([[Smetanovo náměstí (Litomyšl)|Smetanovo nám.]] 17), avšak [[Antonín Augusta]], majitel knihtiskárny a nakladatelství v Litomyšli, který vydával její práce, jí zajistil ubytování v hostinci U Modré hvězdy. Svoje ubytování popsala takto: ''Mám hezký pokojíček, divan, stolek, věšák na šaty a skříň a také postel''. Ona sem přijela, aby mohla své texty sama redigovat a přivydělat si. Ubytování i stravu platil [[Antonín Augusta|Augusta]]. Ne však dlouho. Kvůli své nemoci nebyla schopna práce a Augusta další platby odmítl.<ref group="p">V dopise ze 17. listopadu 1861 jí Augusta vzkázal: ''Déle nechci, nebudu čekat, jak si ze mňe dle libosti blazna dělate; odevzdejte tištěnou babičku sazeči, ja obstaram spojení sam, a Vy hleďte, by ste Litomišli brzo opustila.'' To se ještě stupňovalo, v jednom vzkazu jí napsal: ''Nedate-li hned rukopis a dokončeni, tak se postarejte, jak živa budete, ja zapověděl, Vám již co dat.''</ref> Manžel Josef ji nakonec těžce nemocnou a vyčerpanou odvezl zpět do svého bytu v Praze. V současnosti je v domě hotel Zlatá Hvězda. Na fasádě vlevo je pamětní deska s textem ''V tomto domě naposled pracovala a dohasínala Božena Němcová 13. IX. – 28. XI. 1861.'', která byla odhalena v roce 1932 u příležitosti výstavy věnované Boženě Němcové na litomyšlském zámku.
* 11/ [[Na příkopě (Praha)|Na Příkopě]] dům U Tří lip čp. 854/14 (dříve 16) – zde v manželově bytě si den před svou smrtí spisovatelka prolistovala první sešity druhého vydání Babičky a v úterý 21. ledna 1862 v 6 hodin ráno vydechla naposled. Bylo jí 41 let. Na fasádě je v [[travertin]]ovém výklenku bronzová busta a pod ní pamětní deska (1933, Bedřich Neužil) s textem: ''Zde v bývalém domě „U Tří lip”, dokonala svůj život Božena Němcová, tvůrkyně „Babičky”. 4. února 1820–21. ledna 1862. Zřízeno péčí Ústředního spolku českých žen. Za okupace poškozeno a Ústř. spol. čes. žen obnoveno 1946.''<ref>[http://m.pametni-desky-v-praze.cz/products/nemcova-bozena-na-dome-cp-854-na-prikope-14-v-praze-2-/ Pamětní desky v Praze: NĚMCOVÁ Božena -– Na domě čp. 854 Na Příkopě 14 Praha 1 Nové Město]</ref><ref>{{Citace monografiename="Koutek, 69" />
| příjmení = Koutek
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora =
| titul = Pražské pamětní desky
| vydavatel = Brána
| místo = Praha
| rok = 2015
| počet stran = 296
| strany = 69
| isbn = 978-80-7243-802-0
}}</ref>
* pohřeb 24. ledna 1862: [[Vyšehradský hřbitov]] – hrob (2B-12) při východní zdi, jsou tam pohřbeni i její syn Jaroslav (1898) a dcera Dora (1920). Náhrobek je z nehvizdského pískovce. Reliéfní plaketa od [[Tomáš Seidan|Tomáše Seidana]]. V dolní části je reliéf zobrazují babičku, která ukazuje vnoučatům tolar od císaře Josefa II. Pohřbu se mimo jiné zúčastnily i [[Marie Riegrová-Palacká]] a [[Karolina Světlá]].
 
==== Sochy a pomníky ====
* [[Praha]]: bronzový pomník Boženy Němcové v severní části [[Slovanský ostrov|Slovanského ostrova]] – dílo sochaře [[Karel Pokorný (sochař)|Karla Pokorného]] z let 1941–1952. V roce 1843 se na Žofíně Božena Němcová zúčastnila svého prvního velkého plesu.
Řádek 586 ⟶ 530:
}}</ref>
 
Ve druhé polovině 20. století došlo k silnějšímu spojení Boženy Němcové s realismem, na ideologických základech. Protože byl realismus chápán jako historicky správný směr a nutný předchůdce oficiálně podporovaného [[socialistický realismus|socialistického realismu]], zdůrazňovala se realističnost zakladatelky moderní české prózy. [[Zdeněk Nejedlý]] označil ''Babičku'' za skvělý příklad literárního realismu,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nejedlý
| jméno = Zdeněk
Řádek 596 ⟶ 540:
| počet stran = 205
| strany = 197
}}</ref>, a rovněž uvedl, že Němcová dala podnět k českému zkoumání sociální otázky a k české socialistické literatuře.<ref>Nejedlý (1950), s. 54.</ref>
 
V českém literárním bádání ve 21. století došlo k návratu k méně ideologickému a analytičtějšímu zkoumání. [[Martin Hrdina (bohemista)|Martin Hrdina]] ve své monografii ''Mezi ideálem a nahou pravdou, o'' českých diskusích o realismu, hovořil o převládajícím přesvědčení českých badatelů, že realismus je nutné pojímat v souvislosti s dobovým stavem kritických a estetických názorů, k čemuž se přidává ještě přesvědčení, že český literární realismus úzce souvisí s děním v ruské, francouzské či anglické literatuře. Za realismus byla proto v českém prostředí často označována teprve až díla, která vznikla po přijetí realistických teorií, a cizích realistických děl. Veškerá předchozí díla realistického charakteru (například texty [[Karel Havlíček Borovský|Borovského]], [[Jan Neruda|Nerudy]] nebo právě Němcové), byla interpretována jako texty solitérů, stojících mimo proudy a obklopených doznívajícím romantismem. Toto pojetí nalezneme, kromě již zmíněných, u [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]], [[Jan Hanuš Máchal|Jana Hanuše Máchala]], [[Anna Petrovna Solovjovová|Anny Solovjovové]], v syntetizujících ''[[Dějiny české literatury (monografie)|Dějinách české literatury]]'', ale ještě i v roce 2011 u [[Martin Kučera (historik)|Martina Kučery]].<ref>Hrdina (2015), s. 35–36.</ref> Martin Hrdina však poukázal na to, že bychom Němcovou neměli chápat pouze jako předzvěst „ideálního realismu“ 70. let 19. století, nýbrž jako součást tohoto proudu. Argumentoval přitom tím, že v německém prostředí, jež mělo na Němcovou značný vliv, byl programový realismus v 50. letech už velmi rozšířený.<ref>Hrdina (2015), s. 41.</ref>
Řádek 666 ⟶ 610:
* „Sestry“ (almanach ''[[Lada Nióla]]'' na rok 1855, vyšel 1854) – Povídka o sestrách Johaně a Hedvice je situována do okolí [[Zaháň|Zaháně]]. Hedvika je zamilována do myslivce Roberta a schází se s ním, posléze se však ukáže, že Robert je ženatým knížetem, a dívku oklamal. Hedvika z nešťastné lásky vážně ochoří.
 
* „[[Karla (povídka)|Karla]]“ (sborník [[Perly české]] na rok 1855) – Povídka, odehrávající se v chodské vesnici [[Stráž (okres Domažlice)|Stráž,]], a vyprávějící o dívce Karle a její matce Markytě. Po smrti otce se vracejí domů a pracují u strážského rychtáře. Karla se přátelí s Hanou, dívkou ze sousedství, avšak odmítá všechny chlapce a tančí pouze s Hanou. Když Hana prozradí, že se jí líbí vojenské odění, rozhodne se Karla odhalit o sobě velké tajemství.
 
[[Soubor:Kříž_(Vestec).JPG|thumb|Kříž ve vsi [[Vestec (okres Náchod)|Vestec]], do níž je umístěn děj [[Divá Bára|Divé Báry]].]]
Řádek 741 ⟶ 685:
Význam Národních báchorek a pověstí pro rozvoj české literární tradice vyzdvihovali již J. K. Tyl, K. Havlíček a K. Sabina.<ref name=":0" />
 
==== Slovenské pohádky a pověsti (1857 – 18581857–1858) ====
Se slovenským folklorem se seznámila při návštěvách manžela na Slovensku. Adaptovala zápisy slovenských překladatelů. Při překladu do češtiny ponechávala dialogy ve slovenštině. Převaha kouzelných pohádek, ústní vyprávění bylo uchováno věrněji, než v českých pohádkách.<ref name=":0" />
 
Řádek 754 ⟶ 698:
 
=== Větší prózy ===
 
* ''[[Babička (kniha)|Babička]]'' (1855) – světově proslulé dílo, napsané po smrti syna Hynka. Podle některých badatelů Němcovou k&nbsp;sepsání této povídky inspirovala ''Pěstounka'' [[František Jan Mošner|Františka Jana Mošnera]]. Popisuje zde vzpomínky na šťastné dětství, prožité v&nbsp;[[Babiččino údolí|ratibořickém údolí]]. Ústřední postavou díla je babička (Marie Magdaléna Novotná) – silně zidealizovaná, stala se symbolem dobra a&nbsp;lásky. Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo, další kapitoly popisují život na samotě a&nbsp;obyvatele ratibořického údolí. Babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi, a&nbsp;to ze všech vrstev. Většina postav&nbsp;– včetně kněžny (vévodkyně) ze Zaháně, která je také výrazně zidealizovaná&nbsp;– je historicky doložena. Dílo vyznívá optimisticky, a&nbsp;to i&nbsp;přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i&nbsp;postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka. Další postavou je mladá komtesa Hortenzie, která jako by zajišťovala určitou realitu světa v&nbsp;tomto díle. Němcová dala tomuto svému nejslavnějšímu dílu, přeloženému do mnoha jazyků, podtitul ''Obrazy venkovského života''.
 
Řádek 880 ⟶ 823:
=== Online dostupná díla ===
* {{Citace monografie | příjmení = Němcová | jméno = Božena | rok = 1924 | ilustrátoři = Adolf Kašpar | titul = Babička : obrazy venkovského života | vydavatel = Česká grafická Unie | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/370273 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Němcová | jméno = Božena | odkaz na autora = | titul = Národní báchorky a pověsti | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1d742140-5c70-11e4-a6f0-5ef3fc9ae867 | vydavatel = Antonín Augusta | místo = Litomyšl | rok = 1862 | počet stran = 328 | poznámka = Digitalizované dílo obsahuje sešit I., II. a III.}}
* {{Citace monografie | příjmení = Němcová | jméno = Božena | odkaz na autora = | titul = Alabastrová ručička : O princezně se zlatou hvězdou na čele : Dobré kmotřinky : Vděčné zvířátka : Potrestaná pýcha | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:50722770-4afc-11e4-8113-005056827e52 | vydavatel = Jan Laichter
| místo = Praha | rok = 1907 | počet stran = 63}}
* {{Citace monografie | příjmení = Němcová | jméno = Božena | odkaz na autora = | titul = Čertův švagr : Neohrožený Mikeš : O Nesytovi : Silný Ctibor
| url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5382f6a0-4b0c-11e4-8113-005056827e52 | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1912 | počet stran = 63}}
 
Řádek 952 ⟶ 895:
 
==== Avantgardní básníci ====
Vztah k dílu Boženy Němcové ovlivnil také mnohé česné básníky, zejména autory spojené s [[avantgarda|avantgardou]]. [[Jaroslav Seifert]] napsal v roce 1940 báseň „Vějíř Boženy Němcové“ a umístil ji do stejnojmenné sbírky. Báseň je inspirována romantickými a pohádkovými motivy ze spisovatelčina díla, její slovo je přirovnáváno k divotvorné harfě, a ona sama vystupuje v roli půvabné, přeludné bytosti z minulosti.<ref>Piorecký (2006), s. 218.</ref> V témže roce vydal [[František Halas]] sbírku ''Naše paní Božena Němcová'', v níž se soustředil naopak na tragické a dramatické prvky jejího života. Vychází přitom z jejích dopisů, a úryvky z nich cituje jako motta. Němcovou [https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/sakralizace sakralizuje] užitím [[bible|biblických]] a [[homiletika|homiletických]] motivů, obrací se k ní modlitbou, jako ke [[svatýsvětec|světici]] a [[patron]]ce, a užitím prvků lidové písně ji propojuje s ideou českého národa.<ref>Piorecký (2006), s. 219–221.</ref> V roce 1950 navázal ještě Seifert sbírkou ''[[Píseň o Viktorce]]'', v níž se spisovatelčiny osudy prolínají s obrazem tragické postavy z prózy ''Babička''.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Holý
| jméno = Jiří
Řádek 976 ⟶ 919:
 
==== Poválečné parodie ====
Protože byla díla Boženy Němcové, a zejména pak ''Babička'', vnímána jako posvátné texty českého národa, objevovaly se jako reakce na toto zbožštění rovněž [[blasfemieRouhání|blasfemické]] [[parodie]]. K nejznámějším patří ''Babička po pitvě'' (1946) [[Karel Hynek|Karla Hynka]], a anonymní, ústně tradovaná ''Babička vulgaris''. ''Babička po pitvě'' je [[surrealismus|surrealistická]] a [[dekadence|dekadentní]] próza, deformující ''Babičku'' prvky [[černý humor|černého humoru]], absurdity a [[Sadismus a masochismus|sadomasochismu]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kopáč
| jméno = Radim
Řádek 1 022 ⟶ 965:
=== Akademická recepce ===
==== Do roku 1939 ====
Ještě v 19. století se pokusili o spisovatelčinu [[biografie|biografii]] [[Josef Hanuš (historik)|Josef Hanuš]] dílem ''Božena Němcová v v životě i spisech ''(1889) a [[Vincenc Vávra]] textem ''Božena Němcová, pokus životopisný a literární'' (1895), oba však vycházeli převážně z ústního podání a často mylných představ o jejím životě. První uznávané dílo o Němcové, monografii ''Božena Němcová'' (1911), napsal folklorista a pohádkář [[Václav Tille]].<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Otruba
| jméno = Mojmír
Řádek 1 036 ⟶ 979:
}}</ref> Dílo bylo po prvním vydání ještě rozšířeno v roce 1914, a podruhé v roce 1920.<ref>Holý (2005), s. 660.</ref>
 
V době [[první republika|první republiky]] začala být Boženě Němcové věnována velká pozornost, mj. i v souvislosti s její korespondencí, kterou v rámci vydávání jejích sebraných spisů utřídila a vydala [[Marie Gebauerová]]. [[Arne Novák]] označil Němcovou za průkopnickou osobnost lidsky i umělecky. Uvedl, že byla první významnou ženou české literatury a symbolem odvrácení se od [[doba předbřeznováVormärz|předbřeznového]] českého chápání ženství jako sentimentálního, pokorného a v manželství podřízeného živlu. Zároveň, společně s [[Karel Hynek Mácha|Máchou]] a [[Josef Kajetán Tyl|Tylem]], byla Němcová podle Nováka zakladatelkou české povídkové prózy, přičemž obzvláště velký byl její iniciátorský význam v oblasti venkovské povídky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Novák
| jméno = Arne
Řádek 1 130 ⟶ 1 073:
 
== Životopisné filmy, v nichž vystupuje postava Němcové ==
* ''Josef Kajetán Tyl'' – hraný film režiséra [[Svatopluk Innemann|Svatopluka Innemanna]] z roku 1925. V roli Boženy Němcové [[Marta Májová]].
* ''Karel Havlíček Borovský'' – hraný film režiséra [[Svatopluk Innemann|Svatopluka Innemanna]] z roku 1931. V roli Němcové [[Božena Svobodová]].
* ''Revoluční rok 1848'' – hraný film režiséra [[Václav Krška|Václava Kršky]] z roku 1949. V roli Němcové [[Vlasta Fabianová]].
Řádek 1 165 ⟶ 1 108:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = Autorský kolektiv | odkaz na autora = | rok = 1982 | titul = [[Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století]] | vydavatel = Československý spisovatel | místo = Praha | strany = 186–190}} [http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/73.pdf Dostupné online]
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = Autorský kolektiv | odkaz na autora = | rok = 1985 | titul = Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce [[Otakar Chaloupka]] | vydavatel = Albatros | místo = Praha | strany = 269–275}}
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku [[Felix Vodička]] | vydání = 1 | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 684 | strany = 567–598}} [http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/hcl/dcl2/24.pdf Dostupné online]
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 282–283}}
* [[František Kubka|KUBKA, František]]; NOVOTNÝ, Miloslav. ''Božena Němcová''. Praha : V. Neubert a synové, 1940. 304 s.
* ''Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska''. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. {{ISBN |978-80-204-1711-4}}. S. 157–158.
* {{Citace monografie
| jméno = Arne
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Božena_Němcová“