České Slezsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 18166267 uživatele CommonsDelinker (diskuse) zrušena; broken images značka: vrácení zpět |
m datum do vastního parametru; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - region
| obrázek = Hradec2 396388-1382.jpg
| popisek = [[Hradec nad Moravicí (zámek)|Hradec nad Moravicí]]
| vlajka = Flag of Czech Silesia.svg
| znak = Coat of arms of Silesia.svg
| mapa = České Slezsko po roce 1920 na mapě Česka.png
| popisek mapy = České Slezsko (zeleně) a slezskými orgány spravované [[moravské enklávy ve Slezsku|moravské enklávy]] (červeně) v hranicích z roku [[1920]] na mapě České republiky.
| počet obyvatel =
| obyvatelé aktuální k = odhad
| status = [[region]], [[České země|historická země]] | jazyk = [[čeština]] ([[lašská nářečí|lašské]] a [[těšínské nářečí|slezskopolské]] dialekty), [[slovenština]], [[polština]]<ref>[https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&sp=A&pvokc=&katalog=30718&pvo=OBCR614B&z=T Tab. 614b Obyvatelstvo podle věku, mateřského jazyka a pohlaví]</ref>
| národnosti = [[Češi]], menšiny [[Moravané|Moravanů]], [[Poláci|Poláků]], [[Slezané|Slezanů]], [[Čeští Němci|Němců]], [[Vietnamci|Vietnamců]] a [[Romové|Romů]]<ref>[https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&pvo=ZVKR013&sp=A&pvokc=&katalog=30715&z=T Tab. 13 Obyvatelstvo podle národnosti a podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP]</ref>
| náboženství = [[křesťanství]]
| nejvyšší hora = [[Praděd]]
| výška nejvyšší hory = 1492
| hlavní město = [[Opava]] (do roku 1928)
| součást státu =
}}
'''České Slezsko''', v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako '''Slezsko''', je [[Země (Česko)|historická země]] na severovýchodě [[Česko|České republiky]]. Velkou většinou leží v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], jeho západní konec ([[Okres Jeseník|Jesenicko]]) pak v kraji [[Olomoucký kraj|Olomouckém]]. V podstatě se jedná o část historického [[Slezsko|Slezska]] patřící od roku 1918 (resp. 1920 či 1923) [[Československo|Československu]] a od roku 1993 České republice. Hraničí na severu a východě s [[Polsko|Polskem]] (kde navazuje [[Polské Slezsko]]), na jihozápadě s [[Morava|Moravou]] a na jihovýchodě krátce se [[Slovensko|Slovenskem]] (region [[Kysuce]]). Má rozlohu 4 459 km² a zhruba 1 milion obyvatel. Ve východní části je velmi hustě zalidněno, v západní naopak málo. Historickým hlavním městem Českého Slezska je [[Opava]].
Řádek 43 ⟶ 44:
Byla to však [[římskokatolická církev]], která se zasloužila o uchování zdejšího jazyka, jenž byl díky příslušnosti jižní části Ratibořska k Olomoucké arcidiecézi nazýván „moravským“ (lidově byl označován jako „po našemu“). „[[Moravština]]“ se vyvinula ze zdejších [[Lašská nářečí|lašských (slezských) dialektů češtiny]], které byly před rokem 1742 silně ovlivněny [[Polština|polštinou]]. Po roce 1742 do nářečí zdejšího obyvatelstva pronikají četné [[Germanismus|germanismy]], a tak vzniká [[prajzština|nářečí tolik typické]] pro tehdejší jižní část Ratibořska. „Moravštinu“ po změně základního školství na německojazyčné bylo možné nadále studovat jako jeden z předmětu jen na gymnáziu v [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboři]]. Udržela se však nadále v domácí mluvě a v kostele. Zdejší obyvatelstvo se na základě svého jazyka a příslušnosti k Olomoucké arcidiecézi v rámci Pruska a Pruského Slezska identifikovalo jako „pruští Moravci“.
I přes počáteční zděšení, které připojení Hlučínska v roce 1742 k [[Prusko|Prusku]] vyvolalo, se postupem času tato oblast v obchodních, kulturních, společenských a ekonomických vazbách přeorientovala na Prusko. Mladí muži odcházeli za prací do jiných částí [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]], jiných částí Pruska i pozdějšího Německého císařství. Směrem do [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]], [[Opolí]], [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a [[Berlín
Český nacionalismus zde pronikal velmi složitě. Místní obyvatelstvo se na Čechy dívalo spíše nedůvěřivě z důvodu náboženských rozdílů. Vůči Čechům se velmi ostře vyhrazovaly i Katolické noviny pro lid moravský v Pruském Slezsku, které byly založeny zdejším katolickým duchovenstvem v roce 1893. Naopak zde pronikal nacionalismus německý. Velká část lidí se v jižní části Ratibořska na přelomu 19. a 20. století začala považovat za [[Němci|Němce]]. Zdejší oblast se i přes odlišný jazyk stala územím, kde byl nejsilnější nacionalismus německý, zemská identita pruská a [[Slezsko|slezská]], jazyková identita „[[Moravština|moravská]]“ a náboženská identita [[Římskokatolická církev|katolická]].
Řádek 58 ⟶ 59:
== Dějiny ==
{{viz též|Dějiny Slezska}}
=== Slezsko od středověku do 18. století ===
[[Soubor:Coat of arms of Austrian Silesia.svg|upright|náhled|vlevo|Historický úplný znak Českého Slezska (původně znak Dolního Slezska)]]
Řádek 96 ⟶ 98:
=== Období 1918-1948 ===
[[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|náhled|vpravo|Neuskutečněné rozdělení [[Morava|Moravy]] a Českého Slezska na župy z roku [[1920]]]]
==== Opavsko a Hlučínsko ====
Se vznikem [[Československo|Československa]] se [[Rakouské Slezsko|Vévodství slezské]] stalo '''Zemí Slezskou'''. [[29. říjen|29. října]] 1918 se v Polské Ostravě (přejmenované později na Slezskou Ostravu) vytvořil zatímní Národní výbor pro Slezsko a převzal nejdůležitější úřady. [[30. říjen|30. října]] 1918 vyhlásili ve [[Vídeň|Vídni]] němečtí poslanci ze severní Moravy a Slezska odtržení Němci osídlených oblastí na severu a jejich připojení k Rakousku jako provincie [[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetenland]]. Český národní výbor poslal do Opavy vojenské oddíly, před nimiž (v prosinci) provinční vláda uprchla, moc převzal pražským národním výborem jmenovaný [[zemský prezident]] [[Josef Šrámek (politik)|Josef Šrámek]], který stanovil správní komisi. [[5. listopad]]u 1918 se Zemský národní výbor pro Slezsko a polská Národní rada knížectví těšínského prozatímně dohodly na rozdělení správy Těšínska (pražský národní výbor tuto dohodu odmítl). [[8. prosinec|8. prosince]] (s účinností od 14. prosince) bylo vyhlášeno zrušení národních výborů (ve Slezsku k němu došlo až [[27. prosinec|27. prosince]])
Řádek 144 ⟶ 147:
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn" />
| |||