Židovská Čtvrť (Jeruzalém): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Židovská čtvrťČtvrť
| originální jméno = {{Cizojazyčně|he|הרובע היהודי}}
| nadmořská výška =
Řádek 33:
</mapframe>
}}
'''Židovská čtvrťČtvrť''' ({{vjazyce|he}}: {{Cizojazyčně|he|הרובע היהודי‎}}, ''ha-Rova ha-Jehudi'', {{vjazyce|ar}}: {{Cizojazyčně|ar|حارة اليهود‎}}, ''Hárat al-Jahúd'') je část [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]] v&nbsp;[[Jeruzalém]]ě. V&nbsp;průběhu několika posledních staletí se proměnila v&nbsp;místo, do&nbsp;kterého se soustředili [[Židé]] přicházející do&nbsp;Jeruzaléma. Krom mnoha [[synagoga|synagog]] se v&nbsp;Židovské Čtvrti nachází zejména [[Zeď nářků|Západní zeď]], známá též jako Zeď nářků.
<mapframe text="Mapa Židovské Čtvrti —
R:&nbsp;[[synagoga Churva]] a [[Rambanova synagoga]] •
Řádek 186:
== Historie ==
=== Starověk a středověk ===
Židovská čtvrťČtvrť leží v&nbsp;jihovýchodní oblasti Starého Města. Je známa diskuse mezi archeology o&nbsp;tom, zda hranice Jeruzaléma v&nbsp;období [[Šalomounův chrám|prvního Chrámu]] sahaly jen blízko za [[Chrámová hora|Chrámovou horu]], nebo zda zasahovaly až k&nbsp;„západním kopcům“, které zahrnují [[Sijón|horu Sijón]] a Židovskou a [[Arménská Čtvrť (Jeruzalém)|Arménskou čtvrťČtvrť]]. Archeologické výzkumy, které byly prováděny po [[šestidenní válka|šestidenní válce]], nalezly v&nbsp;oblasti Židovské čtvrtiČtvrti důkazy starého osídlení, avšak nebylo je s&nbsp;čím porovnat. Byly nalezeny také zbytky hradeb z&nbsp;doby prvního Chrámu, obzvlášť působivé jsou zbytky [[Široká hradba|Široké hradby]].
 
Spolu s&nbsp;prvním Chrámem bylo zničeno také osídlení v&nbsp;oblasti dnešní Židovské čtvrtiČtvrti. Bylo obnoveno znovu až v&nbsp;období [[Hasmoneovské království|Hasmonejců]]. Tehdy byla oblast čtvrti částí jeruzalémského okrsku známého pod jménem „Horní Město“. Oblast dnešní Židovské čtvrtiČtvrti se pak dočkala prosperity v&nbsp;období [[Herodes Veliký|Heroda Velikého]], kdy byla v&nbsp;této oblasti stavěna [[Helénismus|helénistická]] sídla.
 
[[Soubor:Jerusalem cardo.jpg|thumb|Pozůstatky cardo v&nbsp;Jeruzalémě]]
Během [[První židovská válka|první židovské války]] byl celý Jeruzalém zničen [[Starověký Řím|Římany]]. Po [[Povstání Bar Kochby|druhé židovské válce]] roku [[132]] bylo na troskách Jeruzaléma vybudováno římské město [[Aelia Capitolina]], do kterého měli židé vstup zakázán. V&nbsp;samotné oblasti dnešní Židovské čtvrtiČtvrti však výstavba neprobíhala, takže tato část zůstala pustinou.
 
V&nbsp;období [[Byzantská říše|Byzance]] se Jeruzalém proměnil díky své posvátnosti pro křesťany v&nbsp;centrum poutníků. Z&nbsp;tohoto rozkvětu měla prospěch i&nbsp;oblast Židovské čtvrtiČtvrti a v&nbsp;6. století skrz ni vedla [[cardo]], římská ulice orientována západo-východně, lemovaná sloupořadím, typická pro římská města. Také muslimové čtvrť dále přetvářeli. [[Křížové výpravy|Křižáci]] po sobě také zanechali řadu staveb.
 
=== Počátky Židovské čtvrtiČtvrti ===
Roku [[1267]] přišel do Jeruzaléma, ve kterém jen stěží žili, [[Nachmanides|Ramban]] a postavil v&nbsp;něm [[synagoga|synagogu]], nazývanou [[Rambanova synagoga]], a zřejmě tak založil Židovskou čtvrťČtvrť – Židé se začali v&nbsp;blízkosti synagogy usazovat a jejich ulice byla nazvána „Židovská ulice“. O&nbsp;založení synagogy Ramban napsal:
 
{{citát|Nalezli jsme opuštěný dům s mramorovými sloupy a nádhernou klenbou. Rozhodli jsme se, že si z něj uděláme synagogu, neboť město je opuštěné a každý si z trosek bere, co se mu zlíbí. Když jsme se připojili, byla již oprava toho domu započata a do Šechemu [dnešní [[Náblus]]] bylo posláno pro svitky Tóry, které tam byly z Jeruzaléma propašovány, když přitáhli [[Tataři]]. A hle, postavili synagogu, aby se tam se modlili. Do Jeruzaléma totiž přicházelo stále mnoho lidí, muži i ženy z [[Damašek|Damašku]], Aramu a všech koutů země , aby viděli [[jeruzalémský chrám|Chrám]] a oplakávali jeho osud. A tak mi Ten, z jehož milosti jsem mohl pohledět na Jeruzalém v troskách, dal spatřit i jeho obnovu a návrat slávy [[šechina|šechiny]] [Hospodinovy přítomnosti].|Rabi Moše ben Nachman (Ramban, Nachmanides)}}
Řádek 205:
 
=== Devatenácté století ===
Na začátku 19. století žilo v&nbsp;Židovské čtvrtiČtvrti 2000&nbsp;Židů, tj. čtvrtina obyvatel města. Židovské obyvatelstvo se zprvu soustředilo v&nbsp;oblasti sefardských synagog, aškenázovéAškenázové se pak usidlovali v&nbsp;blízkosti synagogy Churva. Podle popisu cestovatelů byla čtvrť dosti zchátralá. Domy byly rozbité, téměř na spadnutí, a mnohé z&nbsp;nich opuštěné a špinavé. Mnoho Židů žilo v&nbsp;bídě, existovalo však na druhou stranu i&nbsp;pár bohatých. Ve čtvrti se nacházela městská jatka, která ještě více Židy ze čtvrti vyháněla. Díky úsilí konzula a [[Moses Montefiore|Mosese Montefioreho]] (významného britského finančníka) bylo v&nbsp;polovině století zajištěno přesunutí jatek mimo město.
 
[[Soubor:1900s Jerusalem old city.jpg|right|thumb|Staré Město na počátku 20.&nbsp;století, ve spodní části Židovská Čtvrť. Dva velké chrámy v&nbsp;této oblasti jsou synagoga Churva a synagoga TiferetTif'eret Jisra'el. Obě zničeny Arabskou legií 1948.]]
Mnohé domy patřily [[Arabové|Arabům]], kteří je pronajímali Židům. Aby se zabránilo zneužití této situace ze strany Arabů, kteří chtěli zvednout nájemné, vydal židovský soud nařízení: „Židovskému nájemníkovi přináleží právo si dům nadále pronajímat a jiný Žid nesmí svou nabídkou vyšší ceny toto jeho právo ohrozit.“
 
V&nbsp;polovině století byly vybudovány na pozemku v&nbsp;jihovýchodní oblasti čtvrti tzv. „Domy útočiště“. Koupi tohoto pozemku a domů, které v&nbsp;něm stály, naplánovalo několik evropských židů a peníze získali z&nbsp;příspěvků určených uprchlým Židům. Domy byly postaveny pro všechny židovské chudé. Byl tak vyřešen problém, který nejvíce Židovskou čtvrťČtvrť trápil. Roku 1870 žilo ve čtvrti již {{formatnum:10000}} židovských imigrantů – polovina byli aškenázovéAškenázové, polovina sefardovéSefardové.
 
Někteří odvážní Židé se pak začali usidlovat i&nbsp;v&nbsp;[[Muslimská čtvrťČtvrť (Jeruzalém)|Muslimské čtvrtiČtvrti]]. V&nbsp;[[Křesťanská Čtvrť (Jeruzalém)|Křesťanské čtvrtiČtvrti]] se však Židé nezabydlovali, protože židovští představení zapověděli pod hrozbou sankcí, aby se některý Žid usadil v&nbsp;blízkosti [[Chrám Božího hrobu|chrámu Božího hrobu]].
 
=== Úpadek do vzniku Izraele ===
Na počátku 20. století žilo ve Starém Městě téměř {{formatnum:20000}}&nbsp;Židů, tři čtvrtiny v&nbsp;Židovské čtvrtiČtvrti, ostatní v&nbsp;Muslimské čtvrtiČtvrti. Hustota zalidnění se stávala nesnesitelnou, a tak příchod dalších židů způsoboval přesun obyvatel mimo [[Jeruzalémské hradby|hradby]] Starého Města. Čtvrť tak zůstala místem chudých a zbožných Židů, dokonce i&nbsp;konzervativní Židé se začali ke konci 19. století stěhovat pryč, např. do čtvrti [[Me'a Še'arim]].
 
[[Soubor:Jewish Quarter Refugees.jpg|thumb|left|upright|Obyvatelé Židovské Čtvrti prchající skrz Sijónskou bránu (1948)]]
Řádek 226:
 
=== Období jordánské vlády ===
S&nbsp;odchodem Britů 13. května [[1948]] žilo v&nbsp;Židovské čtvrtiČtvrti okolo 1700 lidí, které bránilo asi 150 vojáků. 16.&nbsp;května zahájila [[Arabská legie]] ofenzivu v&nbsp;rámci [[první arabsko-izraelská válka|izraelské války za nezávislost]], [[Jordánsko|jordánské]] jednotky Židovskou čtvrťČtvrť obklíčily a začaly ji ostřelovat. Arabové značnou část čtvrti zničili, a to včetně několika synagog (mezi nimi se jednalo zejména o&nbsp;synagogu Churva). Obyvatelé čtvrti se stali jordánskými zajatci a po dosažení [[Dohody o příměří (1949)|dohody o&nbsp;příměří]] mezi Izraelem a Jordánskem byli přestěhováni na izraelské území. Poprvé od dob křižáckého [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] tak bylo přerušeno židovské osídlení Starého Města.
 
=== Období po šestidenní válce ===
Řádek 232:
 
== Demografie ==
Dnes v&nbsp;Židovské čtvrtiČtvrti přebývá 600 židovských rodin. Plocha této městské části dosahuje 122 [[dunam]]ů (0,122 kilometru čtverečního).<ref name="FMEP Jerusalem"/>
 
{| class="wikitable"
Řádek 265:
== Související články ==
* [[Chrámová hora]]
* [[Křesťanská Čtvrť (Jeruzalém)|Křesťanská čtvrťČtvrť]]
* [[Arménská Čtvrť (Jeruzalém)|Arménská čtvrťČtvrť]]
* [[Muslimská Čtvrť (Jeruzalém)|Muslimská čtvrťČtvrť]]
* [[Me'a Še'arim]]
{{Staré Město (Jeruzalém)}}