Zhruba od roku 1940 působila v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] Praze nová německá plánovací komise, jejímž cílem mělo být „očištění“ údajné původní „německé metropole“. Prostředkem mělo být především postupné vytlačování českých (a dalších neněmeckých) obyvatel a jejich nahrazování německým obyvatelstvem, výstavba na volných plochách, rozsáhlé [[Asanace města|asanace]] a přestavby města v monumentálním duchu a v neposlední řadě také odstranění symbolů českého národa a československé státnosti. Souběžně mělo naopak dojít k obnově některých prvků považovaných za symboly německé identity města, jako byl právě sloup na Staroměstském náměstí či [[Pomník maršála Radeckého v Praze|pomník maršála Radeckého]]. Vzhledem k prohlubujícím se problémům na frontě byly tyto plány postupně odsouvány do doby po očekávaném vítězství ve válce a k obnovení sloupu nedošlo.<ref>LEDVINKA, Václav. ''Praha – etapy vývoje po roce 1945. Formování, reformování, deformování a neformování města.'' In: Evropská velkoměsta mezi koncem války světové a války studené 1945''–''1989. Documenta Pragensia 30, 2011, s. 163''–''184.</ref>
