Pražské povstání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy
doplnění
Řádek 55:
[[Soubor:Prague most Barikadniku sculptures.jpg|náhled|vlevo|upright|Pomník pražských barikádníků, Josef Malejovský (1984), předmostí [[Most Barikádníků|mostu Barikádníků]]]]
[[Soubor:Koněvova 129, pamětní deska.jpg|náhled|upright|Pamětní deska v Koněvově ulici se jmény několika Čechů zavražděných 7. května]]
Květnové povstání v&nbsp;[[Praha|Praze]] bylo v&nbsp;letech komunismu interpretováno dosti jednostranně, přičemž byla vyzdvihována činnost komunistů a přínos [[Rudá armáda|Rudé armády]] na osvobození Prahy. Po roce [[1989]] se naopak objevovaly zjednodušené pohledy na povstání, na význam účasti [[Vlasovci|Vlasovců]] (bez jejich pomoci by bylo povstání hned na začátku poraženo). Vlasovci byli po válce vydáni Sovětskému svazu, následovaly popravy nebo smrtdeportace vdo&nbsp;[[Gulag]]u. Řešila se také otázka neúčasti americké armády na osvobození Prahy či případně jiné potenciální pomoci. Pražské povstání ukázalo, že v českém národě existuje značný počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni se ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli. V&nbsp;závěrečných bojích [[Druhá světová válka|druhé světové války]] mělo spolu s&nbsp;[[květnové povstání českého lidu|celonárodním povstáním]] velký strategický význam, protože došlo k&nbsp;zhroucení týlu německé armádní skupiny Střed. Šlo mimo jiné o&nbsp;[[Bitvy českých dějin během druhé světové války|jednu z největších bitev 2. světové války svedenou Čechoslováky]].<ref>http://www.kcprymarov.estranky.cz/clanky/valka-a-protektorat/nejvetsi-bitva-modernich-ceskych-dejin_-zapomenuti-hrdinove-mesta-barikad_.html</ref>. V polovině roku 2018 zmizela ze zdi Staroměstské radnice při její rekonstrukci deska věnovaná maršálu Koněvovi a I. ukrajinskému frontu, který 9. května 1945 dorazil do Prahy na pomoc Pražskému povstání <ref>{{Citace elektronické monografie
 
Krátce po konci války, byl na výraz díků za podíl Sovětů na osvobození Prahy dán podnět na výstavbu památníku, který měl představovat tank, jako symbol příjezdu prvních sovětských jednotek do Prahy. Praha tomuto účelu věnovala místo a podstavec a samotný [[tank číslo 23]] věnovala městu Praze prostřednictvím Rudé armády vláda SSSR. Památník byl slavnostně odhalen 29.&nbsp;července 1945 za přítomnosti maršála Koněva, pražského primátora Vacka a&nbsp;mnoha dalších činitelů.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Schreiber | jméno = Hugo | titul = Tři smíchovská náměstí | periodikum = Pětka | rok = 2011 | měsíc = 7 | den = 4 | ročník = 2011 | typ ročníku = roč. | číslo = 7 | typ čísla = čís. | strany = 20 | poznámka = pro MČ Praha 5 vydala společnost Strategic Consulting, s.r.o. | id = MK ČR E 20262 }}</ref> Tank číslo 23 stával na dnešním [[náměstí Kinských]], které se před rokem 1990 jmenovalo náměstí Sovětských tankistů. Výtvarník [[David Černý]] přetřel tank z&nbsp;původní zelené barvy narůžovo v dubnu 1991 a znovu v červenci 2011.<ref>Hana Válková: [http://zpravy.idnes.cz/auta-brzdila-ridici-fotili-ruzovy-tank-vyjel-na-dalnici-a-plul-vltavou-1zq-/domaci.aspx?c=A110620_161830_domaci_hv Auta brzdila, řidiči fotili. Růžový tank vyjel na dálnici a plul Vltavou], iDnes.cz, 20. 6. 2011</ref>
 
V polovině roku 2018 zmizela ze zdi [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]] při její rekonstrukci deska věnovaná maršálu Koněvovi a I. ukrajinskému frontu, který 9. května 1945 dorazil do Prahy na pomoc Pražskému povstání.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 65 ⟶ 69:
| datum přístupu = 2019-11-30
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>. Podle vyjádření primátora [[Zdeněk Hřib|Zdeňka Hřiba]] ze srpna 2019 bude deska po její rekonstrukci umístěna do zatím neupřesněného muzea. Tento krok vyvolal spory o interpretaci povstání a toho, kdo má jaký podíl na osvobození Prahy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pamětní deska s poděkováním za osvobození putuje do muzea - Haló noviny
| url = http://www.halonoviny.cz/articles/view/50879918