Vltavín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odtučň. kúra písmene |
m →Literatura: Stanislav Houzar značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 60:
== Teorie vzniku ==
Podle nejpravděpodobnější teorie<ref>Rudolf Rost: Základní charakteristika tektitů, Říše hvězd ročník 50 (1969), č.3 [https://archive.org/details/CharakteristikaTektitu online]</ref><ref>[[Stanislav Houzar|S. Houzar]]: Vltavíny a tektity - jejich naleziště a vznik, 2005 [http://www.geologickaspolecnost.cz/sjezd-abstrakty/abstracts/45.pdf online]</ref> vznikly vltavíny společně se vznikem [[Rieský kráter|Rieského kráteru]],<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006012020 |datum přístupu=2007-08-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927001923/http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006012020 |datum archivace=2007-09-27 |nedostupné=ano }}</ref> který nalezneme mezi [[Norimberk]]em, [[Stuttgart]]em a [[Mnichov]]em a ve kterém se nachází středověké městečko [[Nördlingen]]. V městečku je muzeum kráteru<ref name="rieskrater">[https://rieskrater-museum.de RiesKraterMuseum, Nördlingen, Německo] {{Wayback|url=https://rieskrater-museum.de/ |date=20150222105619 }} GPS: {{Souřadnice|48.853975|10.48691}}</ref>, nechybí v něm ani vitrína s vltavíny. Celý kráter má oválný tvar připomínající šestiúhelník se zaoblenými tvary. Středem Rieského kráteru prochází [[Švábská tektonická linie]], která je v jeho západní části velmi dobře patrná. Průměr kráteru je 24 kilometrů. Odhaduje se, že Rieský meteorit měřil v průměru asi 1 kilometr. Podobně jako u jiných míst dopadu není tento kráter v okolí jediný (36 kilometrů na jihozápad se nalézá [[Steinheimský kráter]] o průměru 3,8 kilometru, což svědčí o rozpadu jednoho tělesa při průletu atmosférou na dvě, případně o vlétnutí dvou těles do atmosféry).
V bezprostřední době po dopadu patrně byla celá oblast Čech pokryta vltavíny. (Toto tvrzení neodpovídá kumulaci vltavínů v jednotlivých oblastech. Mnohem spíše se jednalo o jednotlivé proudy tekutého materiálu, které vystříkly určitými směry danými geomorfologickým uspořádání v místě dopadu...)
Řádek 84:
* Jan OSWALD: Meteorické sklo, 1942, 93 stran
* Rudolf ROST: ''Vltavíny a tektity'', Academia, Praha 1972
* Milan TRNKA, [[Stanislav Houzar|Stanislav HOUZAR]]: ''Moravské vltavíny'', Muzejní a vlastivědná společnost 1991
* Vladimír BOUŠKA: ''Tajemné vltavíny'', (česky) 1992, (německy) 1994
* Vladimír BOUŠKA, Jiří KONTA: ''Moldavites – Vltavíny'', Universita Karlova, Praha 1999
|