Mihajlo Mitrović: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti
Řádek 7:
Mihajlo Mitrović pocházel z rodiny vlastníků hotelu ''Beograd'' z [[Čačak|Čačaku]]. Mládí strávil v Čačaku, později studoval na fakultě architektury [[Bělehradská univerzita|Bělehradské univerzity]], kterou úspěšně zakončil v roce [[1948]]. Následně získal stipendium [[Organizace spojených národů|OSN]] a pobýval ve [[Francie|Francii]] a [[Dánsko|Dánsku]].
 
Byl autorem [[urbanistický plán|urbanistických plánů]] pro [[Pirot]], [[Niš]], [[Zaječar]], [[Trstenik]], [[Banja Koviljača|Banju Koviljaču]], [[Lazarevac]] a [[Vrnjačka Banja|Vrnjačku Banju]]. Mezi nejznámější stavby, které Mitrović projektoval, patří např. dominanta západní části [[Bělehrad]]u ([[Genex Tower]]), hotel Putnik na [[Novi Beograd|Novém Bělehradu]], rekreační zařízení "Narcis" v pohoří [[Zlatibor]], nebo chrám Vasilije Ostrožského v Bělehradu. Mitrović byl jako architekt okouzlen moderními městy, jakými byla např. [[Brasilia]]{{chybí zdroj}} a také [[brutalismus|brutalistickou]] architekturu. JejímiJako zástupciavantgardní jearchitekt celánavrhl řadařadu staveb, mezi které patřívybočují napři ze standardů jugoslávského brutalismu. věžeMezi Genex, čipatřil kancelářskýnapř. objektobytný nadům tříděv ulici Braće Jugovića vkombinující beton i cihlu, a [[Energoprojekt (Bělehrad)|sídlo společnosti]]u [[Energoprojekt]], které se nachází v ulici Despota Stefana v srbksé metropoli.
 
V dobách existence [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] zastával pozici generálního tajemníka [[Svaz architektů Jugoslávie|Svazu architektů Jugoslávie]]. Získal celou řadu domácích ocenění, v roce [[1999]] byl zvolen za prezidenta Akademie architektury.