Miocén: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: Doplnění
značka: školní IP
Řádek 66:
V&nbsp;[[Asie|Asii]] došlo ke&nbsp;kolizi s&nbsp;[[Indický subkontinent|Indickým subkontinentem]], přičemž byla započata tvorba [[Himálaj]]e.<ref>[http://www.scotese.com/miocene.htm Rozložení kontinentů ve středním miocénu; Paleomap project]</ref>
 
Spodní a&nbsp;střední miocén byl nejteplejším obdobím [[neogén]]u (miocenní klimatické optimum) a&nbsp;klima bylo teplejší i&nbsp;než v&nbsp;předcházejícím období [[oligocén]]u; ve&nbsp;střední Evropě se odhaduje, že&nbsp;byla průměrná teplota oproti předchozímu stavu až o&nbsp;9&nbsp;°C vyšší.<ref name=chlupac/> Globálně ale méně teplejší.<ref>https://phys.org/news/2020-01-scientists-ancient-marine-fossils-unravel.html - Scientists use ancient marine fossils to unravel longstanding climate puzzle</ref> Na&nbsp;[[Antarktida|Antarktidě]] se již od&nbsp;[[eocén]]u postupně rozšiřoval [[ledovcový štít]], v&nbsp;[[Arktida|Arktidě]] však žádné trvalé zalednění neexistovalo. V&nbsp;pozdním miocénu se již mj. v&nbsp;důsledku mohutných horotvorných procesů začalo ochlazovat a&nbsp;s&nbsp;ochlazením souviselo i&nbsp;vysušování klimatu s&nbsp;příslušnými důsledky pro živé [[ekosystém]]y. Přesto byl pozdní miocén podstatně teplejším obdobím než současnost, ani v&nbsp;této době bychom žádné významné zalednění na&nbsp;severu nenašli.
 
Důvodů k pozdněmiocénnímu ochlazení mohla být celá řada. Jednalo se pravděpodobně o&nbsp;kombinaci několika dlouhodobých trendů, konkrétně o&nbsp;otevření spojení mezi [[Arktida|Arktidou]] a&nbsp;[[Atlantský oceán|Atlantikem]], omezení mořského proudění v&nbsp;oblasti [[Indonésie]], značný vliv jistě měla tvorba vysokých pásemných pohoří na&nbsp;stycích tektonických desek jako jsou [[Alpy]], [[Skalnaté hory]], [[Andy]] či [[Himálaj]], vyšší nadmořská výška kontinentů, ale&nbsp;též větší množství nově odhalených hornin, které&nbsp;chemicky interagovaly s&nbsp;atmosférou a&nbsp;odnímaly z&nbsp;ní tak [[oxid uhličitý]]. Vysoká a&nbsp;mnoho kilometrů dlouhá pohoří začala vytvářet srážkový stín, díky němuž se rozšiřovala bezlesá krajina a&nbsp;zdůrazňoval ráz [[kontinentální klima|kontinentální ráz klimatu]].<ref name=janis>{{Citace sborníku