Malenovice (Zlín): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m reference značka: editace z Vizuálního editoru |
m linkfix |
||
Řádek 19:
'''Malenovice''' jsou [[část obce|část]] a [[katastrální území]] [[Morava|moravského]] [[statutární město|statutárního města]] [[Zlín]]a, leží na úpatích západního okraje [[Vizovické vrchy|Vizovických vrchů]] a rovin kolem řeky [[Dřevnice]]. V Malenovicích se nachází stejnojmenný [[Malenovice (hrad)|hrad]]. Městečko bylo v historii až do průmyslového rozvoje regionu ve 20. století významnějším spádovým centrem než sousední města [[Otrokovice]] nebo [[Zlín]].
Během roku 2015 prošla podstatná část centra obce renovací ulic, proběhla výstavba nového kruhového objezdu a nastaly změny v dopravě. Do roku [[2025]] by zde měla být vybudována nová [[Krajská nemocnice Tomáše Bati (Zlín-Malenovice)|Krajská nemocnice Tomáše Bati]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Krajští zastupitelé si nakonec odhlasovali výstavbu nové nemocnice ve Zlíně
| periodikum = Zlin.cz - Informační server pro Zlínský kraj
Řádek 28:
== Historie ==
První zmínka o Malenovicích se objevuje v roce 1321 pod názvem "Malehnawicz". V šedesátých letech 14. století byly Malenovice povýšeny na městečko. V roce 1375 (do roku 1406) vlastnil Malenovice markrabě [[Jošt Moravský|Jošt Lucemburský]]. V roce 1427 dobyli Malenovice [[Sirotčí svaz|sirotci]]. Dne 11. srpna 1470 tábořil u Malenovic český král [[Jiří z Poděbrad]] při tažení proti [[Uhersko|uherskému]] králi [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]]. V táboře ho tehdy navštívili polští poslové. Ve druhé polovině 16. století až do požáru roku 1626 stával na pastvisku nedaleko [[Dřevnice]] kostel sboru [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v Malenovicích. Potom bratrské vyznání v obci z důvodu potlačování nekatolické víry prohabsburskou vrchností postupně zaniká. V roce 1626 byla obec vypálena Mansfeldovým vojskem. Mnoho z celkových 100 gruntů v Malenovicích zůstalo pustých. V letech 1804–1858 byl vybudován nový kostel a postavena nová škola. V polovině 19. století bylo malenovické panství proslulé chovem ušlechtilých ovcí. Po zrušení [[poddanství]] a [[robota|roboty]] v roce 1848 měly Malenovice asi 1380 obyvatel. V roce 1863 byly Malenovice postiženy velkým požárem, kdy vyhořelo celé městečko, tedy dnešní Jarolímkovo náměstí. V roce 1896 byla započata stavba podřevnické dráhy Otrokovice - Zlín - Vizovice, která vede přes Malenovice. Malenovice byly spádovou obcí pro okolní dědiny – [[Tečovice]], Lhotu a Chlum.
Dne 29. června 1900 se rozvodnila [[Dřevnice]] a zalila silnici směrem na [[Tečovice]]. Počátkem [[20. století]] se Malenovice staly sídlem zvláštního perleťářského průmyslu, do Malenovic se přistěhovalo asi 20 dělnických rodin. V roce 1904 byla zahájena stavba nemocnice, které se říkalo špitál. V září 1912 byly pod hradem otevřeny sirnaté koupele. Další povodně postihly Malenovice v září 1910 a v srpnu 1913. Ve volbách do Národního shromáždění nové [[Československo|Československé republiky]] byl poslancem za sociální demokracii zvolen malenovický občan [[Vítězslav Mikulíček]]. V roce 1921 žilo v Malenovicích 1655 obyvatel. V roce 1932 byla vystavěna nová sokolovna. Dne 3. května 1945 osvobodila Malenovice rumunská armáda bojující po boku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V roce 1963 se zde točil československý film Ivana v útoku. V roce 1967 byla dokončena I. a II. etapa výstavby malenovického sídliště, celkově bylo dokončeno v roce 1970. Administrativně byly Malenovice do roce 1928 součástí [[Země moravská|Země moravské]], v letech 1928–1948 součástí [[Země moravskoslezská|Země moravskoslezské]]. Od 1. ledna 1949 byly sloučeny s městem Zlín (tehdy Gottwaldov) a staly se součástí nově utvořeného [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovského kraje]]. Od roku 1960 patřily pod [[Jihomoravský kraj]] a od roku 2000 jako součást krajského města [[Zlín]]a patří ke [[Zlínský kraj|Zlínskému kraji]].
| |||