Žďárky: Porovnání verzí

V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] [[Emigrace|emigrovaly]] z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska [[Prusko|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Hromadnou emigraci [[Protestantismus|nekatolíků]] zpočátku organizoval [[Jan Liberda]] a zprostředkoval ji generál [[Christoph Wilhelm von Kalckstein]]. V roce 1742 takto opustil svou vlast i Daniel Černý.<ref>Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, Protokol o zasedání konzistoře ze dne 11.01.1742</ref> O štědrovečerní noci se zúčastnil tajné schůzky nekatolíků v Černilově u Josefa Veselovského, syna několikrát vyslýchaného a vězněného kováře Matěje Veselovského, v Černilově. Po prozrazení většina účastníků této schůzky emigrovala do Münsterbergu v [[Pruské Slezsko|Pruském Slezsku.]](od 1945 Ziębice v Polsku). Daniel Černý, který pocházel pravděpodobně z Černilova, se v roce 1750 stal jedním ze zakladatelů české osady [[Gęsiniec|Husinec]] v Pruském Slezsku.<ref>{{Citace monografie

V Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou návštěvu [[Římskokatolická církev|katolických bohoslužeb]], kontroly prováděné duchovními i světskými úředníky, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnosti]] k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent, vydaný dne 29. ledna 1726, zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] až po trest smrti. Rodičům [[Protestantismus|protestantům]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Ze Žďárek pocházeli prokazatelně tito exulanti (mohlo jich být více):