Verze z 1. 12. 2019, 23:03 editovat Chalupa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 342 editací /* Živo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 12. 2019, 19:19 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 827 editací typos Přejít na další porovnání →
Řádek 35: Roku 1802 se navrátil do Kodaně a uspořádal zde řadu přednášek o přírodní filosofii, ve kterých shrnul myšlenky německých romantiků o jednotě přírody, umění a dějin a ostře kritizoval převládající [[racionalismus]]. Mezi jeho posluchači byli mimo jiné i [[Adam Oehlenschläger]], [[Steen Steensen Blicher]] a [[Nikolai Frederik Severin Grundtvig\|Nikolai F. S. Grundtvig]], kteří se pod jejich vlivem stali představiteli první vlny dánského literárního romantismu.<ref name="REF1"/> Roku 1804 se stal profesorem na univerzitě v [[Halle (Saale)\|Halle]] a roku 1811 na [[Vratislavská univerzita\|Vratislavské univerzitě]]. Během [[Bitva u Lipska\|bitvy u Lipska]] roku 1813 vstoupil jako dobrovolník do pruské armády a následující rok se zúčastnil [[Bitva o Paříž\|obsazení Paříže]]. Pak se vrátil do Vratislavi, kde byl V letech 1821-1822 a 1829-1830 rektorem univerzity. Roku 1832 se stal profesorem na [[Humboldtova univerzita\|Berlínské univerzitě]] a v letech 1834-1835 byl na univerzitě rektorem.<ref>[http://www.historische-kommission-muenchen-editionen.de/rektoratsreden/anzeige/index.php?type=rektor&id=-783661507 Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert]</ref> V roce 1835 byl zvolen řádným členem [[Pruská akademie věd\|Pruské akademie věd]].<ref>[http://www.bbaw.de/die-akademie/akademiegeschichte/mitglieder-historisch/alphabetische-sortierung?altmitglied_id=2647&letter=S Heinrich Steffens - Mitglieder der Vorgängerakademien]</ref> ~~Zemžel~~Zemřel roku 1845 v Berlíně a byl pochován na hřbitově v [[Kreuzberg]]u.<ref name="OTTA"/> Steffens je ~~představitelelm~~představitelem idealistické, spekulativní přírodní filozofie. Nevyhýbal se ani náboženským otázkám. Byl přívržencem [[Staroluteráni\|staroluteránů]] a odpůrcem [[Pruská unie\|pruské církevní unie]]. Stavěl se také proti tehdy vznikajícímu [[Deutscher Turnverband\|turnerství]]. S jeho náboženskými názory úzce souvisí jeho činnost beletristická vyznačující se mistrným líčením norské přírody. Je rovněž autorem obšírné [[autobiografie]]. Své práce psal hlavně [[Němčina\|německy]].<ref name="OTTA"/> == Výběrová bibliografie == Řádek 45: * ''Indledning til philosophiske Forelæsninger'' ([[1803]], ''Úvod k filozofickým přednáškám''), knižní vydání přednášek z roku 1802 v Kodani. * ''Grundzüge der philosophischen Naturwissenschaft'' ([[1806]], ''Hlavní rysy filosofické přírodní vědy''). * ''Handbuch der Oryktognosie'' ([[1811]]-[[1824]], ''Příručka oryktognosie'')., čtyřdílná příručka [[mineralogie]]. * ''Anthropologie'' (1824, ''Antropologie''), dva díly. * ''Polemische Blätter zur Beförderung der spekulativen Physik'' ([[1829]]-[[1835]], ''Polemické listy na podporu spekulativní fyziky''), dva díly. * ''Nachgelassene Schriften'' ([[1846]], ''~~Posnrtné~~Posmrtné spisy''), s předmluvou [[Friedrich Schelling\|Friedricha Schellinga]]. === Polemické spisy ===

Henrik Steffens: Porovnání verzí