Dobříšský park: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, upřesnění; automatické kosmetické úpravy
m drobné úpravy
Řádek 29:
| datum přístupu = 2011-12-03
| vydavatel = Pavel Pavlas
}}</ref> Rozloha parku je 37,15 ha. Hlavním důvodem územní ochrany je lokalita výskytu [[páchník hnědý|páchníka hnědého]] (''Osmoderma barnabita'') a společenstva hercynských [[Dubohabřina|dubohabřin]], [[Suťový les|suťových lesů]], středoevropské bazifilní [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], suchých [[Acidofilní doubrava|acidofilních doubrav]], acidofilních suchých [[trávník]]ů a vlhkých [[pcháč]]ových [[Louka|luk]].
}}</ref> Rozloha parku je 37,15 ha.
 
Hlavním důvodem územní ochrany je lokalita výskytu [[páchník hnědý|páchníka hnědého]] (''Osmoderma barnabita'') a společenstva hercynských [[Dubohabřina|dubohabřin]], [[Suťový les|suťových lesů]], středoevropské bazifilní [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], suchých [[Acidofilní doubrava|acidofilních doubrav]], acidofilních suchých [[trávník]]ů a vlhkých [[pcháč]]ových [[Louka|luk]].
 
Mezi chráněnými živočichy jsou zde tesaříci [[tesařík piluna|piluna]] (''Prionus coriarius'') a [[tesařík dubinový|dubinový]] (''Plagionotus detritus''), [[zlatohlávek tmavý]] (''Oxythyrea funesta''), [[užovka hladká]] (''Coronella austriaca'') a v [[Huťský rybník (Stará Huť)|Huťském rybníce]], který zasahuje do parku, i invazní [[želva nádherná]] (''Trachemys scripta elegans'').
 
== Historie ==
Původně sloužil areál jako bažantnice pro zdejší šlechtu, nicméně v době romantismu kdy společnost začala nahrazovat dosud oblíbené upravené a symetrické francouzské zahrady divokou a přirozenou přírodou, se bažantnice zrušila. Přesné datum vzniku anglického parku není známo, byť podle dochované kolorované malby od Ad. L. Stoczka lze téměř s jistotou prohlásit, že byl zhotoven již roku 1815. Jednalo se zřejmě o původní plán areálu, kde je také znázorněna hustá síť cest sjízdných kočárem, z něhož se některé dochovaly dodnes. Jednou z nich je např. cesta vedoucí z parku do Staré Hutě přes Čertův most, jenž byl vybudován v roce 1864 z odpadní strusky vzniklé při výrobě železa, pocházející z blízké cihelné huti.

K názvu mostu se váže příběh o ševci, který měl za úkol včas donést spravené střevíce do dobříšského zámku. Avšak cestu mu náhle znesnadnil rozvodněný potok táhnoucí se západní stranou parku, načež se zjevil čert, který mu pomohl překážku překonat poražením stromu, který ševci posloužil jako lávka. Název mostu však vznikl spíše na základě jeho černé barvy, neboť překlenuje údolí bez potoka. Zmíněný potok byl součástí náhonu vedoucí k mlýnu na východní straně zámku, přičemž jeho (byť dnes už vyschlé) koryto táhnoucí se přes celý park končí u zámecké vodárny. Později v roce 1879 za Josefa Františka Colloredo-Mansfelda se mlýn a přilehlé budovy v okolí parku zbořily, což mělo zásadní dopad na vývoj místní krajiny, neboť se místo těchto staveb začaly vysazovat lipové a kaštanové aleje, které stojí u hlavního vstupu do areálu dodnes. Také se zde zřídilo malé jezírko s umělým vodopádem a fontánou, která se rovněž dochovala. V době komunismu byl dobříšský zámek včetně přilehlého parku původním majitelům Colloredo-Mansfeld zkonfiskován a navrácen až v 90. letech minulého století. Od roku 1995 patří pod správu města Dobříš, přičemž je oblíbenou rekreační oblastí místních obyvatel.<ref>{{Citace monografie
| titul = http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p96761/pdf/ch0711.pdf
| url = http://dx.doi.org/10.22459/crd.11.2007.07
Řádek 50:
}}</ref>
 
== FaunaPřírodní poměry ==
 
=== Geologie ===
Podloží je tvořeno převážně kambickými pískovcemi a slepenci, na které v jihovýchodní části parku navazují proterozoické břidlice. Převládajícím typem půdy jsou kambizemě a v okolí vody i gleje. <references />
 
=== Fauna ===
I když území nebylo nikdy intenzivně obhospodařováno, během let kdy se zde budovala bažantnice, bylo nutné některé porosty vykácet pro možnost lovu a výstavbu voliér (v těchto voliérách je dnes možnost vidět místo bažantů např. lišku obecnou nebo výra velkého, kteří sem byli dovezeni z nedaleké záchranné stanice pro volně žijící živočichy), což mělo paradoxně díky výmladkovému způsobu hospodaření pozitivní vliv na zdejší hmyz. Vyskytuje se zde vzácný druh brouka páchníka hnědého (''Osmoderma barnabita''), který je hlavním předmětem ochrany lokality a který se váže převážně na dubové porosty. Dalším chráněným hmyzem je [[tesařík piluna]] a [[tesařík dubinový]] nebo [[zlatohlávek tmavý]]. Byla zde zaznamenána i [[želva nádherná]] a [[užovka hladká]].
 
Řádek 62 ⟶ 67:
}}</ref> Ve francouzském parku nedaleko Huťského rybníka byl vystavěn památník se sochou ondatry pižmové, který tam stojí dodnes.
 
=== Flóra ===
Zdejší rozmanitá vegetace se skládá především z různých stromových porostů a to zejména hercynské dubohabřiny v jihozápadní části s převažujícím dubem letním, habrem obecným a jarními geofyty jako jsou jaterník podléška nebo sasanka hajní. Dále se v severozápadní části areálu vyskytují acidofilní doubravy, jejichž dominantní složkou je především dub zimní či líska obecná. Velmi významné jsou i pcháčové a ovsíkové louky rozkládající se v centrální části parku. Z chráněných rostlin zde roste například [[bělozářka větevnatá]] (''Anthericum ramosum''), [[Česnek šerý|česnek chlumní]] (''Allium senescens''), [[jetel alpínský]] (''Trifolium alpestre'') a [[Jetel horský|chlumní]] (''Trifolium montanum''), [[kakost krvavý]] (''Geranium sanguineum''), [[ostřice trsnatá]] (''Carex cespitosa''), [[rozrazil klasnatý]] (''Pseudolysimachion spicatum'') a [[smldník jelení]] (''Peucedanum cervaria''). Za zmínku stojí také xerotermní vegetace linoucí se po jihozápadním svahu parku, která je tvořena řadou ohrožených druhů jako je [[vstavač kukačka]] (Orchis morio), [[chrpa chlumní]] (Centaurea triumfettii) nebo [[kociánek dvoudomý]] (Antennaria dioica). Původní vegetace je dnes ohrožena některými invazními druhy jako jsou např. [[trnovník akát]] či [[křídlatka japonská]], které zde byly uměle vysazovány v 50. letech minulého století.<ref>{{Citace monografie
| titul = http://press-files.anu.edu.au/downloads/press/p96761/pdf/ch0711.pdf
Řádek 74 ⟶ 79:
V západním cípu parku najdeme také 19 metrů vysoký a asi 400 let starý dub letní s obvodem kmene 530 cm, který byl v roce 1981 vyhlášen jako [[Památný strom]].
 
 
== Geologie ==
Podloží je tvořeno převážně kambickými pískovcemi a slepenci, na které v jihovýchodní části parku navazují proterozoické břidlice. Převládajícím typem půdy jsou kambizemě a v okolí vody i gleje. <references />
 
== Externí odkazy ==