Farmakologie: Porovnání verzí

'''Farmakologie''' (z [[řečtina|řečtiny]]: pharmakon (φάρμακον) znamená „léčivo“, logos (λόγος) znamená „věda“) je odvětví [[Lékařství|medicíny]] a [[biologie]] zabývající se studiem účinku léčiv. Léčivo můžeme definovat jako uměle vytvořenou, přírodní či endogenní (pocházející z těla jedince) molekululátku, která biochemickou a/nebo fyziologickou cestou ovlivňuje buňku, tkáň, orgán či dokonce celý organismus. Někdy se k označení těchto látek užívá slovo „farmakon“. Přesněji je farmakologie vědou zabývající se interakcemi mezi živými organismy a chemickými prvkylátkami, které ovlivňují normální či abnormální biochemické funkce v organismu. Pokud mají prvky určitý farmakologický význam, nazýváme je léčivy.

'''[[Interakce (farmakologie)|Interakce]]''' znamená vzájemné ovlivnění současně podaných léků ([[léčivo]] bylo podáno pacientovi, pojem "lék" je zde tedy na místě). Většinou se tím myslí ovlivnění nepříznivé. Někdy toho naopak lze využít. Například použitím dvou shodně působících léčiv lze dosáhnout žádaného účinku za použití nižších dávek. Interakce neznamenají jen vzájemné ovlivnění [[mezilékové interakce|mezi léčivy]], ale i jinými vlivy, např. [[interakce mezi léčivem a potravinami nebo nápoji]], interakce mezi léčivem a zářením a jiné.

Počátky klinické farmakologie sahají do období středověku. Mezi nejvýznamnější učence středověké doby patří perský učenec [[Avicenna]] (asi 980–1037). Jeho kniha ''Kánon medicíny'' je sbírkou řecko-arabské lékařské moudrosti a sloužila jako základní učební text křesťanských a muslimských lékařských učňů. Dalším významným středověkým učencem byl španělský lékař a filozof Petr[[Petrus HispánskýHispanus]]. Klinická farmakologie vděčí za své základy též dílu [[William Withering|Williama Witheringa]]. Farmakologie se jako vědní obor od středověku až do poloviny 19. století nijak významně nevyvíjela. Teprve ve druhé polovině 19. století zažily biomedicínské vědní obory značné obrození. V první polovině 19. století byl významný potenciál a specifika účinků léčiv jako [[morfin]], [[chinin]] či digitalis popsán jen velmi neurčitě. První univerzitní ústav pro farmakologii byl založen až v roce 1847, a to německým farmakologem [[Rudolf Buchheim|Rudolfem Buchheimem]]. Ten si dobře uvědomoval potřebu porozumět podstatě a účinkům terapeutických drog a jedů.