Nahosemenné: Porovnání verzí

| šířkavelikost obrázku = 280px

| popis obrázkupopisek = Různí zástupci nahosemenných rostlin

| podřazené taxony =
* [[cykasy]]

* [[jinanotvaré|jinany]]

Soudobé nahosemenné zahrnují zhruba 800–1000 druhů rostlin v&nbsp;83 rodech a 12–14 čeledích (pro srovnání, krytosemenných je udáváno až 300 000 druhů).<ref name=":5" /> Rozšířeny jsou kosmopolitně na obou polokoulích, od chladných oblastí až do tropů. V&nbsp;současnosti mají borovicotvaré dominantní postavení v&nbsp;[[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a v&nbsp;horských oblastech, cykasotvaré rostou v&nbsp;[[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]] všech [[Kontinent|světadílů]], jinanotvaré přežily pouze v&nbsp;jednom druhu v&nbsp;[[Čína|Číně]] a liánovcotvaré se vyskytují v&nbsp;tropických a subtropických oblastech [[Starý svět|Starého]] i&nbsp;[[Nový svět|Nového světa]].<ref name="Christenhusz_2011b" />

Recentní nahosemenné rostliny jsou výhradně dřeviny. Vzhledem k&nbsp;tomu, že se jedná o&nbsp;vývojově dosti starou skupinu semenných rostlin, nese v&nbsp;sobě jejich morfologie i&nbsp;anatomie řadu zvláštností. Na rozdíl od krytosemenných netvoří [[květ|květy]]y, květní orgány a pravé [[Plod (botanika)|plody]], ale rozmnožovací orgány jsou u&nbsp;nich uspořádány v&nbsp;[[Šištice|šišticích]]. Krom liánovců nemají vodivá pletiva [[Dřevo|sekundárního dřeva]] složená z&nbsp;pravých [[Céva (botanika)|cév]], ale vývojově původnějších [[Cévice|cévic]] (tracheidů).<ref>{{Citace elektronické monografie

| kapitola = Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

| strany = 1

| strany = 17

}}</ref> Zralé semenné šištice mohou nabývat různých podob. U&nbsp;většiny jehličnanů při dozrávání dřevnatí a vytváří známou [[šiška|šišku]], z&nbsp;níž se po [[Hygroskopie|hygroskopickém]] otevření podpůrných šupin semena volně vysypávají ven; zajímavou adaptací některých druhů jsou tuhé [[Serotinita|serotinní]] šišky, které se otevírají teprve poté, co přejdou vysokými teplotami během požáru, který zároveň pro budoucí semenáčky vyčistil okolní plochu od konkurenční vegetace. Jindy mohou být šištice velmi redukované, popřípadě mohou části šištic zdužnatět a vytvářet útvary připomínající zdánlivé plodyː zdužnatěním [[Vaječné poutko|vaječného poutka]] vzniká [[míšek]] (epimatium) u&nbsp;[[Tis|tisutis]]u, zdužnatělé [[osemení]] nazývané [[sarkotesta]] pak kryje semena [[Jinan dvoulaločný|jinanu]], [[hlavotis]]u i&nbsp;některých [[cykas]]ů. Zdánlivé bobule [[Jalovec|jalovce]] zvané [[Jalovčinka|jalovčinky]] (odborně galbuly) jsou zdužnatělé a vzájemně srostlé semenné šupiny šištic. U&nbsp;bazálních větví cykasů připomínají [[sporofyl]]y dosud svým tvarem listy, u&nbsp;některých [[Liánovcotvaré|liánovců]], například [[chvojník]]u, už jsou naopak vyvinuty primitivní semenné obaly připomínající [[listen]]y.<ref name=":03" /><ref name=":6" />

[[Vajíčko]] v&nbsp;samičí šištici není uzavřeno v&nbsp;[[semeník]]u, ale volně leží na [[plodolist]]u – semenné šupině ([[Megasporofyl|megasporofylumegasporofyl]]u). Samčí generativní útvary (přetvořené listy, [[Mikrosporofyl|mikrosporofylymikrosporofyl]]y) nesou prašná pouzdra, nejsou rozlišeny na [[prašník]] a [[Nitka|nitku]] jako u&nbsp;krytosemenných.<ref name=":2">{{Citace monografie

| kapitola = Přehled vývojových cyklů cévnatých rostlin

| strany = 3

}}</ref> Po pravděpodobných silných vlnách vymírání již v&nbsp;počátcích jejich vývoje (v&nbsp;karbonu a poté v&nbsp;[[Permské vymírání|permu až triasu]]) se jejich tvarová a druhová rozmanitost výrazněji objevuje ve [[Mezozoikum|druhohorách]]; i tak se odhaduje, že již ve svrchním [[Perm|permuperm]]u tvořily nahosemenné až 60&nbsp;% zemské vegetace.<ref name=":5">{{Citace periodika

Systematická klasifikace nahosemenných rostlin procházela v&nbsp;čase mnoha změnami. Po překonání [[Morfologie rostlin|morfologického]] způsobu zatříďování flóry, kdy se do jednotlivých skupin řadily vedle sebe taxony podobné vzhledem nebo vlastnostmi, přišla nová klasifikace založená na [[Kladistika|kladistickém]], [[Monofyletismus|monofyletickém]] hledisku vycházejícím z&nbsp;[[Genetický kód|genových sekvencí]] určitých úseků [[DNA]] nebo [[RNA]]. Zjednodušeně řečeno, do stejné skupiny náleží rostliny pocházející ze stejného dohledatelného praprapředka bez ohledu na to, jak se která rostlina za dobu, třeba i&nbsp;milionu let, od rozdělení pozměnila. Tento moderní způsob zatřiďování rostlin je pro [[krytosemenné]] rozpracován v&nbsp;[[Seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomickém systému]] [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]].

| jméno1 = Nan Crystal

}}</ref>

}}</ref>

Dvoudomé stromy s&nbsp;nevětveným kmenem a velkými zpeřenými, v mládí spirálovitě svinutými listy až 6&nbsp;m dlouhými, nahloučenými na vrcholu kmene, kde také vyrůstají samčí nebo samičí [[Jednopohlavnost|jednopohlavné]] šištice. Zralá semena mají vnější dužnatou vrstvu a připomínají peckovice. Tyto „plody“ stejně jako dřeň kmenů se používají k&nbsp;jídlu, obsahují však škodlivé [[Toxin|toxinytoxin]]y, a proto se upravují [[Vaření|varem]], [[Kvašení|kvašenímkvašení]]m nebo [[Výluh|vyluhováním]].<ref name=":6" />

Dlouhověké opadavé dvoudomé stromy s&nbsp;kůlovitým [[Kořen|kořenemkořen]]em. Ploché klínovité listy s&nbsp;[[Vějíř|vějířovitouvějíř]]ovitou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]] vyrůstající na poměrně dlouhých [[Brachyblast|brachyblastechbrachyblast]]ech jsou zářezem rozděleny na dva až několik laloků. Zdánlivé plody připomínají zelené [[Třešeň|třešně]], ve kterých je pod dužnatým osemením (sarkotestou) vždy jedno semeno. Dužina je hořká, semena se v&nbsp;Číně a [[Japonsko|Japonsku]] používají v&nbsp;národní kuchyni. Semena a listy jinanu se vzhledem k&nbsp;obsahu [[Flavonoidy|flavonoidů]] používají jako [[léčivo]]. Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh v jediné čeledi i řádu.<ref name=":6" />

Podtřída ''Ginkgooidae''ː

* Řád [[jinanotvaré]] (''Ginkgolaes'')ː

=== [[Jehličnany]] ===

**[[Borovicovité]] (''Pinaceae'')ː 11 rodů a 230 druhů, původní výhradně na severní polokouli, ale celosvětově pěstovány

}}</ref>); jsou pěstovány v botanických zahradách po celém světě a obdivovány jako [[živoucí fosilie]]. Mnohé z nahosemenných hrály či hrají významnou roli v mytologii a společenském životě národů po celé Zemi. Například stálezelené jehličnaté stromy byly v&nbsp;oblastech severní polokoule vždy neodmyslitelným symbolem [[Jule|zimního slunovratu]] a posléze i [[Vánoce|Vánoc]], některé druhy [[Borovice|borovic]], [[Cypřiš|cypřišůcypřiš]]ů a [[Cedr|cedrůcedr]]ů byly v&nbsp;různých kulturách považovány za posvátné a zmínky o nich najdeme i v&nbsp;nejstarších literárních památkách, jako je [[Starý zákon]] nebo [[Epos o Gilgamešovi]]. Na východě Asie se značné úctě těší [[Kryptomerie japonská|kryptomerie]] nebo [[Jinan dvoulaločný|gingo]], vysazované odedávna jako chrámové dřeviny; uctívaným stromem smrti a znovuzrození byl na Britských ostrovech [[tis červený]], středobodem materiálního i duchovního života Indiánů na severozápadě Severní Ameriky zase [[zerav obrovský]].<ref name="Ciesla_1998">{{Citace monografie

}}</ref>