Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017 |
→Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu: vliv agrárníků, zdroj značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 145:
== Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu ==
Už v dubnu roku 1919 přijala strana agrárníků z agitačních důvodů název Republikánská strana československého venkova, v roce 1922, kdy se sloučila se slovenskými agrárníky, Republikánská strana československého zemědělského a malorolnického lidu. Jako nejsilnější politická strana měla během pozemkové reformy na rozdělování půdy největší vliv, ovládala [[Státní pozemkový úřad]] i [[Ministerstvo zemědělství České republiky|ministerstvo zemědělství]], v letech 1922-38 se účastnila všech vládních koalicí, kdy ve vládě obsadila všechny funkce premiéra ([[Antonín Švehla|Švehla]], [[František Udržal|Udržal]], [[Jan Malypetr|Malypetr]], [[Milan Hodža|Hodža]]). Pozemkovou reformu provázely skandály, politická i hospodářská [[korupce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 5. Korupce - Coopstory - dějiny družstevnictví cz
| url = https://sites.google.com/site/coopstorya/sektory/zemedelska-druzstva/historie/pozemkova-reforma-1918---1920/5-korupce
| periodikum = sites.google.com
| datum přístupu = 2019-10-07
}}</ref>
=== Domovina domkářů a malorolníků ===
Organizace, kterou po vzoru socialistických stran založila [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárnická strana]] v dubnu 1919, které místně sdružovali zájemce o půdu. Malorolníci, domkáři a [[Bezzemek|bezzemci]], tzv. ''zájemci o příděl půdy'', zareagovali na přijetí zákona o obstavení velkostatků. Domoviny měly svým členům zajistit přednostní příděl půdy, odbornou pomoc a vyřízení úvěru k zaplacení nově nabyté půdy.[[Pozemková reforma v Československu#cite note-2|[1]]] [[Antonín Švehla|Švehlovu]] vedení strany se na základě naslibovaného hmotného zisku (zájmu) podařilo získat široké malorolnické vrstvy a tím značně posílit členskou základnu, která jednak vytvářela tlak na přijetí pozemkové reformy a zároveň oslabovala pravicové křídlo strany. Tento masový manévr strany pomohl ovlivnit politiku agrární strany a nasměrovat ji [[Levice|doleva]]. Největší vlna zakládání domovin proběhla v letních měsících roku [[1919]] (v červenci 1919 dosáhlo počtu 75 místních organizací) v říjnu téhož roku se všechny domoviny sdružily do centrální zastřešující organizace [[Ústřední domovina domkářů a malorolníků]] fungující až do roku [[1938]].[[Pozemková reforma v Československu#cite note-3|[2]]]
| |||