Kyselina mléčná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava teploty tání, racemát taje při 17-18 °C (za pokojové teploty je kapalný), ne při 53 °C |
odzdrojování přírodního racemátu (jsou tam zmíněny laktobacily; i jiné zdroje tomu nasvědčují, ale nejsem potravinářský chemik), to je však v rozporu s následujícím textem |
||
Řádek 19:
| pKa = 3,86
}}
'''Kyselina mléčná''' je kysele chutnající, lehce [[rozpustnost|rozpustná]], bezbarvé [[krystal]]y tvořící kyselina s chemickým vzorcem CH<sub>3</sub>CH(OH)COOH. Po [[kyselina glykolová|kyselině glykolové]] jde o druhou nejjednodušší [[hydroxykyseliny|hydroxykyselinu]]. Tato kyselina vzniká [[Kvašení#Mléčné kvašení|mléčným kvašením]] cukrů, např. v mléce, sýrech, kyselém zelí. Používá se proto v pekařství, pivovarnictví (E270), [[koželuh|koželužství]], k přípravě limonád a při [[barvení textilií|barvení]] a [[zušlechťování textilií]] (pohmat, lesk). Většinou
{{Citace monografie
| příjmení1 = Pacák
| jméno1 = Josef
| odkaz na autora = Josef Pacák
| titul = Stručné základy organické chemie
| vydavatel = SNTL
| místo = Praha
| rok = 1975
| strany = 205}}
</ref> Používá se také kvůli svým [[antiseptikum|antiseptickým]] vlastnostem v mastech, ústních vodách a jako prostředek k ošetřování vlasů. Její [[chiralita|<small>L</small>-enantiomer]]{{zdroj?}} je koncovým produktem [[Kvašení#Mléčné kvašení|mléčného kvašení cukrů]], a proto je přítomen v kyselém mléku a zelí. Konjugovaná báze kyseliny mléčné (její [[aniont|anion]]) se nazývá '''laktát''' CH<sub>3</sub>CH(OH)COO{{sup|−}}.
[[Polymer]] kyseliny mléčné ([[PLGA]]) má využití jako médium pro růst [[kmenová buňka|kmenových buněk]].<ref>[http://osel.cz/index.php?clanek=1715 Lidským kmenovým buňkám pomáhá napravit porušenou míchu vhodné "lešení"], osel.cz</ref>
| |||