Janov (Staré Hobzí): Porovnání verzí

Konec [[první světová válka|první světové války]], porážka [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a [[Vznik Československa|vznik národních států]] na území bývalé monarchie představoval pro rodinu Pallavicini závažný zlom v jejich majetkové situaci. Panství [[Jemnice (zámek)|Jemnice]] jim bylo roku 1919 zkonfiskováno. V roce 1920 stát nařídil u části venkovských pozemků nucený pronájem, u pozemků, které byly déle jak 10 let v pronájmu provedl odprodej na nájemníky. V roce 1924 převzala obvodová úřadovna ve Znojmě velkostatek [[Jemnice|Jemnici]] (1 189 ha),<ref>Moravská orlice, 22.1.1924, číslo 18, s. 2</ref> „Ředitelství státních lesů a statků” v Třeboni získalo lesy a tři další velkostatky u [[Staré Hobzí (zámek)|Starého Hobzí]] (se dvory Hejnice, Veselíčko, Janov). K „Ředitelství státních lesů a statků” v [[Třeboň (zámek)|Třeboni]] přináležely jihomoravské „Správy státních lesů” [[Český Rudolec (zámek)|Český Rudolec]], [[Jemnice (zámek)|Jemnice]], [[Hrotovice (zámek)|Hrotovice]], [[Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)|Jaroměřice]], [[Uherčice (zámek)|Uherčice]], [[Lesonice (zámek)|Lesonice]] a „Správa státních statků” Janov se 6ti6 dvory a jedním lihovarem.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1967_00.htm Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932. III. volební období 6. zasedání, č. 1967]: Odpověď ministra zemědělství na interpelaci poslance dra Tiso a druhů v příčině zrušení inspektorátů státních lesů a statků v Bratislavě a připojení oblastí Holiče a Šaštína k novému ředitelství moravskoslezskému (tisk 1927)</ref><ref>Ročenka Československé republiky 1927, Ročník 6, Číslo 1, s. 209</ref> Při Správě státních statků v Janově se nacházely průmyslové podniky: cihelna s roční výrobou 500 000 cihel, vodní pila a lihovar.<ref>Jan Tiray: Vlastivěda moravská, IV. Jihlavský kraj, Slavonický okres, 1926, s. 134</ref>