Rudá armáda: Porovnání verzí

==== Válka s Německem (1941-1945) ====

{{Viz též|Východní fronta (druhá světová válka)|Velká vlastenecká válka (pojem)|Sovětské válečné zločiny}}

[[Soubor:RIAN archive 44732 Soviet soldiers attack house.jpg|thumb|V bitvě u Stalingradu zahynulo 500 000 rudoarmějců]]

[[Soubor:Allies at the Brandenburg Gate, 1945.jpg|náhled|Sovětští velitelé Žukov, [[Vasilij Danilovič Sokolovskij|Sokolovskij]] a [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Rokossovský]] s britským velitelem [[Bernard Montgomery|Montgomerym]] v Berlíně 12. července 1945]]

Po počátečním náporu německého [[Wehrmacht]]u, který přinesl Rudé armádě několik drtivých porážek, utrpěla německá vojska první porážku od Rudé armády pod vedením generála [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukova]] v [[Bitva před Moskvou|bitvě před Moskvou]]. Vítězství rudoarmějců v bitvách u [[Bitva u Stalingradu|Stalingradu]] a u [[Bitva u Kurska|Kurska]] znamenala obrat ve vývoji 2. světové války v neprospěch nacistického Německa.

 

 

V bojích s Rudou armádou zahynulo přibližně 5&nbsp;milionů vojáků [[Wehrmacht]]u a jiných na straně nacistického Německa bojujících armád.<ref>German losses according to: Rüdiger Overmans, ''Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg''. Oldenbourg 2000. ISBN 3-486-56531-1, s. 265, 272</ref> I&nbsp;po otevření západní fronty v&nbsp;[[Normandie|Normandii]] v&nbsp;červnu 1944 připadalo 68,5 % vojenských ztrát nacistického Německa na východní frontu.<ref>Jeffrey Herf (2006). ''The Jewish enemy: Nazi propaganda during World War II and the Holocaust''. Harvard University Press. ISBN 0-674-02175-4, s.&nbsp;252.</ref> Na vítězství Rudé armády měla nemalý vliv [[Zákon o půjčce a pronájmu|materiální pomoc spojenců]], kterou Sovětský svaz splácel už za války dodávkami nerostných surovin i v letech po válce. V prvních dvou letech byla anglo-americká pomoc ještě malá a nejvíce materiálu bylo dodáno po polovině roku 1943, tedy až po vítězných bitvách u Moskvy, Stalingradu a Kursku. V roce 1945 byla už celá třetina nákladních vozů používaných Rudou armádou americké výroby.<ref>Weeks, Albert L. ''Russia's Life-Saver: Lend-Lease Aid to the U.S.S.R. in World War II.'' Lanham, Maryland: Lexington Books, 2004. ISBN 978-0-7391-0736-2, s. 107</ref>

 

{{Citát|"Dnes se říká, že nám Spojenci nikdy nepomohli... Ale sotva lze popřít, že nám Američané dodávali obrovské množství materiálu, bez něhož bychom nemohli formovat naše zálohy, a ani pokračovat ve válce... Dostali jsme 350 000 aut, a jakých aut! Chyběly nám výbušniny, střelný prach, neměli jsme ani čím plnit patrony do pušek. Američané nás (i v tom) opravdu dostali z nouze."|[[Ivan Stěpanovič Koněv]], R. G. Pichoja, Sovětskij sojuz: istorija vlasti, 1945-1991, Moskva 1998, str. 206, citováno v knize Popely ještě žhavé. I.: Válka a&nbsp;nukleární mír, Díl&nbsp;1, str. 72<ref>https://books.google.cz/books?id=ZFhcBAAAQBAJ&pg=PA72&lpg=PA72&dq=%C5%BDukov+bez+spojeneck%C3%A9+pomoci&source=bl&ots=pwUri3jQDp&sig=AqeJpQC9gvxRp_ywB83Gh8fl-v0&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiWu-frs9DMAhVLiiwKHYUsDEcQ6AEIdDAO#v=onepage&q=%C5%BDukov%20bez%20&f=false </ref>}}

}}</ref> mnozí padli během [[Karpatsko-dukelská operace|karpatsko-dukelské operace]] na severovýchodě Slovenska, kde bojovali po boku příslušníků [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]].<ref>"''[http://books.google.com/books?id=JyN0hlKcfTcC&pg=PA409 A Companion to Russian History]''". Abbott Gleason (2009). Wiley-Blackwell. s.409. ISBN 1-4051-3560-3</ref>

 

 

=== Národnostní složení ===