Metr: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Násobky a díly: drobnosti |
malé rozepsání a přeformulování značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Různé významy}}
'''Metr''' je základní jednotka [[délka|délky]], jeho standardní značka je '''m'''. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je odvozena od jedné desetimilióntiny délky [[poledník]]u od pólu k rovníku. Na metru byla současně založena [[metrická soustava]] fyzikálních veličin.
Definice metru podle [[soustava SI|soustavy SI]]: ''Metr je délka, kterou [[Rychlost světla|urazí světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299 792 458 [[sekunda|s]].''<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 12:
== Násobky a díly ==
Z násobků a dílů metru se častěji používají následující (podle velikosti od nejmenších):
;Attometr
Řádek 35 ⟶ 29:
;Mikrometr
[[Mikrometr]] (značka '''µm'''), také '''mikron''', je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−6</sup> neboli 1 milióntina metru.
Užívá se v přesném strojírenství, v klasické [[Mikroskop|mikroskopii]]
;Milimetr
[[Milimetr]] (značka '''mm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−3</sup> neboli 1 tisícina metru.
Milimetr je nejmenší obecně použitelná délková jednotka. Udávání rozměrů v milimetrech je běžné
V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v [[meteorologie|meteorologii]] ;Centimetr
[[Centimetr]] (značka '''cm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−2</sup> neboli 1 setina metru. Hovorově se mu někdy říká „číslo“.
Jedná se o nejběžněji používanou malou délkovou jednotku. Udávají se v něm např. výšky hladin vodních toků, rozměry člověka, oděvů, nábytku a dalších předmětů denní potřeby. Dříve se užívaly i ve stavebnictví, než se během [[20. století]] díky zdokonalení technologie přešlo na přesnější milimetry.
;Decimetr
[[Decimetr]] (značka '''dm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>−1</sup> neboli 1 desetina metru. Používá se spíše jen jako pomocná jednotka pro hrubé rozměry mezi 0,1 a 1 m, např. pro přibližné vyjádření hloubky vody. S přesností na decimetry (ovšem v metrech) se často uvádějí výškové [[Kóta (kartografie)|kóty]] na turistických mapách.
;Hektometr
[[Hektometr]] (značka '''hm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>2</sup> neboli 100 metrů.
Hektometr se prakticky nepoužívá. Jen na [[Železnice|železnici]] je zaveden jako vzdálenost dvou sousedních hektometrovníků. Hektometrovníky jsou kamenné (betonové) patníky rozmístěné kolem trati a je na nich vyznačena vzdálenost. Sama poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech s přesností na tisíciny (fakticky tedy na metry), např. „silniční přejezd km 1,456“, případně „návěstidlo v km 44,500“.
;Kilometr
[[Kilometr]] (značka '''km''', někdy nesprávně '''Km''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10<sup>3</sup> neboli 1 tisíc metrů.
Kilometr, hovorově „kilák“, je jediný běžně používaný vyšší násobek metru. Používá se pro vyjádření vzdáleností v [[Doprava|dopravě]] a obecně v [[Geografie|geografii]]. Vysoké násobky kilometrů (tisíce, miliony) se používají i v [[Astronomie|astronomii]] blízkého [[Vesmír|vesmíru]] (vzdálenost [[Měsíc|Měsíce]], [[Slunce]] apod.).
Udávání vzdáleností v kilometrech je běžné například v geografii a v [[doprava|dopravě]]. Při udávání polohy na silnicích se běžně hovoří o půltých kilometrech, např. „nehoda na 44. a půltém kilometru dálnice D1“.▼
▲
;Vyšší násobky
Vyšší násobky vyjádřené předponami, jako megametr, gigametr apod. se nepoužívají, pro takové větší rozměry a vzdálenosti se mluví o
== Historie ==
| |||