Stavovský stát: Porovnání verzí

| datum přístupu = 2019-08-20

}}</ref> Ustavující sjezd nově vzniklého uskupení plánovaný na květen 1939 se už vzhledem ke vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] nestihl konat, ale jeho návrh programu označoval hned ve svém úvodu tuto stranu jako „výhradní nositelku mocenské vůle národa“. Návrh programu k uskutečnění stavovského státu měl velmi blízko k modelu italského fašismu nebo modelu [[Autoritarismus|autoritativního]] [[Rakouský stát|Rakouského státu]]. Hned v úvodu uváděl, že „''Stav je veřejnoprávní sdružení všech osob, jež plní v národní pospolitosti společný hospodářský a sociální úkol. Sdružuje tedy zaměstnavatele i zaměstnance u jednoho společného stolu.''“, dále počítal se zřízením šesti stavy: zemědělstvím, průmyslem, živnostmi, peněžnictvím, obchodem a dopravou, svobodnými povoláními a veřejnými zaměstnanci. Každý stav měl pak zřídit vlastní komoru a z ní zvolení delegáti vytvářet „Nejvyšší hospodářskou radu republiky”. Stávky měly být zakázány a nad jmenováním představitelů stavů měla mít hlavní slovo vláda.<ref>Luboš Palata: Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity, Katolická teologická fakulta UK, dipl. práce, Praha 2018.</ref> Na konci února přistoupila Národní jednota ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.</ref>

 

== Reference ==