Německo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
lock
doplnění
Řádek 152:
[[Rakousko|Rakouská republika]] byla k Německu připojena v březnu 1938 (tzv. ''[[Anšlus|Anschluss]]''). Po Rakousku obrátil Hitler svůj zrak na [[Československo]], kde se národnostní menšina [[Sudetští Němci|sudetských Němců]], silná počtem 3,3 milionu lidí, dožadovala nejen [[autonomie]] jako dříve, ale již přímo odtržení a připojení k Německu pod heslem ''Heim ins Reich'' (Domů do Říše). V září 1938 se vedoucí představitelé čtyř mocností, [[Adolf Hitler]] (Německá říše), [[Benito Mussolini]] (Itálie), [[Neville Chamberlain]] (Spojené království) a [[Édouard Daladier]] (Francie), dohodli na [[Mnichovská dohoda|Mnichovském diktátu]], kterým bylo Československo přinuceno odstoupit své tzv. [[Sudety|sudetské]] pohraničí Německu. Šest měsíců poté, dne 15. března 1939, využil Hitler rozporů mezi politickými představiteli [[Češi|Čechů]] a [[Slováci|Slováků]] jako záminku k rozbití [[Československo|Československa]], k obsazení historických [[České země|Českých zemí]] a jejich přeměně v [[Protektorát Čechy a Morava]] a také k vytvoření jemu poddajného [[Slovenský stát|Slovenského státu]]. V témže měsíci obsadila německá vojska také přístav [[Memel]] v [[Litva|Litevské republice]]. Západní politika tzv. [[appeasement]]u tak zcela ztroskotala.
 
Vláda tzv. Velkoněmecké říše se připravila na [[Invaze do Polska (1939)|invazi do Polska]] podpisem [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] a naplánovala tzv. [[operace Himmler|operaci Himmler]], tedy falešný polský útok na říšskou [[Rozhlas|rozhlasový vysílač]] [[Hlivice]] (německy ''Reichssender Gleiwitz''). 1.&nbsp;září 1939 německý [[Wehrmacht]] zahájil invazi a rychle obsadil velkou část [[Druhá Polská republika|Polska]]. Z opačné světové strany začala dosavadní východní polská území [[Sovětská invaze do Polska|obsazovat]] sovětská [[Rudá armáda]]. [[Spojené království]] a [[Francie]] reagovaly na invazi Polska vyhlášením války Německu, čímž formálně začala [[druhá světová válka]].<ref name="Fulbrook 190">Fulbrook 1991, pp. 190–195.</ref> [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|Německé zločiny v okupovaném Polsku]] si vyžádaly miliony lidských životů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Poláci dodnes počítají své oběti druhé světové války
| periodikum = Reflex
| datum_vydání = 1. února 2017
| url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/77422/polaci-dodnes-pocitaji-sve-obeti-druhe-svetove-valky.html
}}</ref> Německo postupně napadlo a okupovalo [[Bitva o Belgii|Belgii]], [[Bitva o Nizozemsko|Nizozemsko]], [[Německá invaze do Dánska|Dánsko]], [[Operace Weserübung|Norsko]], [[Balkánské tažení|Jugoslávii]], [[Bitva o Řecko|Řecko]] a další evropské země.
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-126-0347-09A, Paris, Deutsche Truppen am Arc de Triomphe.jpg|náhled|Pochod německých vojsk v&nbsp;[[Paříž]]i vedle [[Vítězný oblouk|Vítězného oblouku]] (''Arc de Triomphe'')]]
 
22. července 1940 Francie s Německem podepsala příměří poté, co nacistická vojska obsadila velkou část francouzského území. Britové však německé vzdušné útoky v roce 1940 úspěšně odrazili v leteckých bojích, které jsou známy jako [[bitva o Británii]]. [[Spojené království]] bylo po určitou dobu jediným vážným účastníkem boje proti [[Osa Berlín-Řím-Tokio|mocnostem Osy]]. 22. června 1941 Německo vypovědělo pakt Molotov-Ribbentrop a [[operace Barbarossa|napadlo Sovětský svaz]]. V této době mělo Německo a další mocnosti Osy pod kontrolou většinu Evropy a [[Druhá světová válka v Africe|severní Afriky]]. Zprvu postupovala motorizovaná německá vojska velmi rychle (tzv. [[Blitzkrieg]]), dostala se až na několik kilometrů od [[Moskva|Moskvy]] a na dlouhých 900 dní oblehla [[Petrohrad|Leningrad]]. Na začátku roku 1943 začala německá vojska po porážce v rozhodující [[bitva o Stalingrad|bitvě u Stalingradu]] ustupovat z&nbsp;dobytých území Sovětského svazu. Jejich další porážky v těžkých bitvách vedly k definitivnímu obratu ve válce.<ref name="Fulbrook 190"/>
 
V září 1943 se vzdal německý spojenec, [[Italské království]]. K obraně proti nastupujícím [[italské tažení|spojeneckým silám v Itálii]] musely být nasazeny velké jednotky [[Wehrmacht]]u a [[Waffen SS]], které pak chyběly na jiných bojištích včetně východní fronty. Západní spojenci připravili a provedli [[vylodění v Normandii]], čímž se ve velkém rozsahu otevřela [[západní fronta (druhá světová válka)|západní fronta]]. I přes [[Bitva v Ardenách|německý protiútok v Ardenách]] spojenecké síly v roce 1945 vstoupily na území Německa. V návaznosti na [[Smrt Adolfa Hitlera|Hilterovu sebevraždu]] a [[bitva o Berlín|bitvu o Berlín]] se Německo vzdalo 8. května 1945.<ref>{{cite book |last=Steinberg |first=Heinz Günter |title=Die Bevölkerungsentwicklung in Deutschland im Zweiten Weltkrieg: mit einem Überblick über die Entwicklung von 1945 bis 1990 |year=1991 |publisher=Kulturstiftung der dt. Vertriebenen |isbn=978-3-88557-089-9 |language=German}}</ref>
Řádek 165 ⟶ 170:
| datum_vydání = 11. května 2015
| url = http://www.reflex.cz/clanek/komentare/63994/jaroslav-sajtar-podil-ruska-na-valecnem-usili-a-obetech.html
}}</ref> Ztráty německé armády byly mezi 3 250 000 a&nbsp;5&nbsp;300&nbsp;000 vojáky,<ref name="Rüdiger Overmans 2000">{{cite book|author=Overmans, Rüdiger|title=Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg|publisher=Oldenbourg|year=2000|isbn=3-486-56531-1}}</ref> 80&nbsp;% padlých vojáků zahynulo v bojích na východní frontě.<ref>William J. Duiker. ''Contemporary World History.'' Wadsworth Pub Co, 2009. ISBN 978-0-495-57271-8. str. 128.</ref> V průběhu válečného konfliktu, v neposlední řadě v důsledku plošného bombardování měst v Německu letectvem Velké Británie a Spojených států, včetně [[Operace Gomora|bombardování Hamburku]] a [[Bombardování Drážďan|Drážďan]], přišly o život přibližně dva miliony německých civilistů.<ref>{{cite book|author=Winter, JM|chapter=Demography of the war|title=The Oxford Companion to World War II|editors=Dear, I; Foot, M|year=2003|isbn=9780191727603|edition=ebook|publisher=Oxford University Press}}</ref>
 
[[Soubor:Allies at the Brandenburg Gate, 1945.jpg|náhled|Sovětský maršál [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukov]] a britský maršál [[Bernard Montgomery|Montgomery]] v ruinách Berlína 12. července 1945]]
 
Jedním z nejhrůznějších jevů[[Zločiny obdobíNěmecka za druhé světové války|zločinů Německa za druhé světové války]] byl [[holokaust]], nacistickým Německem prováděné systematické pronásledování a hromadné vyvražďování etnických a jiných velkých skupin obyvatelstva. Obětmi holocaustu se stalo asi šest milionů Židů, mezi 220&nbsp;000 a 1&nbsp;500&nbsp;000 [[Rómové|Rómů]], 275&nbsp;000 osob s mentálním nebo zdravotním postižením v rámci [[Akce T4]], tisíce [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]] a homosexuálů. Státními a vojenskými útvary byly zavražděny stovky tisíc politických protivníků nacistického režimu.<ref>{{cite book |last=Niewyk |first=Donald L. |title=The Columbia Guide to the Holocaust |year=2000 |publisher=Columbia University Press |pages=45–52 |author2=Nicosia, Francis R. |isbn =978-0-231-11200-0}}</ref> Bylo zabito cca šest milionů [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Poláci|Poláků]]. Podle odhadů bylo zabito nebo se stali obětí nelidského zacházení asi 2,8&nbsp;milionu [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských válečných zajatců]]. Nacistický [[Generalplan Ost]], který měl pro německé obyvatelstvo vytvořit [[Lebensraum|životní prostor]] na východě, chystal po vítězné válce [[germanizace|germanizaci]], vysídlení a [[Konečné řešení české otázky|likvidaci Čechů]], [[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|Poláků]], Rusů a dalších [[Slované|slovanských]] národů.<ref>[http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef-brandes-germanizovat-a-vysidlit?fb_comment_id=849087895165946_849197335155002#f17c49dbf60a63 Germanizovat a vysídlit]. [[Detlef Brandes]]. 18. června 2015.</ref>
 
Prohra ve válce pro Německo znamenala ztrátu území východně od řek [[Lužická Nisa|Nisy]] a [[Odra|Odry]] včetně [[Exkláva|exklávy]] [[Východní Prusko]] a [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]] milionů etnických Němců z dřívějších východních území Německa a z&nbsp;okupovaných zemí. Jak v Německu, tak v zemích osvobozovaných od německé okupace<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.spiegel.de/international/germany/rape-murder-and-genocide-nazi-war-crimes-as-described-by-german-soldiers-a-755385-4.html|titul=Nazi War Crimes as Described by German Soldiers|autor=Fleischhauer, Jan|titul=[[Spiegel Online]]|datum vydání=8 April 2011|datum přístupu=8 April 2011}}</ref> došlo k masovému znásilňování žen.<ref>{{cite book |last =Beevor |first =Antony |authorlink =Antony Beevor |title =Berlin: The downfall 1945 |origyear =2002 |year =2003 |publisher =Penguin |isbn =978-0-14-028696-0 |pages =31–32, 107–108, 409–412}}</ref> V důsledku bombardování během války bylo zničeno mnoho měst a vznikly obrovské ztráty na kulturním dědictví.