Plichta ze Žerotína: Porovnání verzí

V [[Bitva u Mühldorfu|bitvě na rakousko-bavorském pomezí]] se utkala vojska [[Fridrich I. Habsburský|Fridricha I. Habsburského]], řečeného Sličný, a [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka Bavora]] z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a v boji se mělo rozhodnout o tom, který z obou rivalů bude králem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], protože v té době si na korunu činili nárok oba. Fridrich Habsburský shromažďoval své vojsko nedaleko vesničky [[Mühldorf]] na levém břehu řeky [[Inn]]. Kromě rytířů a ozbrojenců z alpských zemí mohl počítat i s podporou uherského krále [[Karel I. Robert|Karla Roberta]], který mu poskytl pětitisícovou posilu, jíž dominovala obávaná [[Kumáni|kumánská jízda]]. I přesto měl Ludvík Bavorský početní převahu. Jádro jeho vojska tvořily oddíly českého krále Jana, dále se k vojsku přidali dolnobavorský vévoda Jindřich, strýc Jana Lucemburského [[Balduin Lucemburský|Balduin]], slezský kníže [[Bernard Svídnický]] či norimberský purkrabí [[Fridrich IV. Hohenzollernský|Fridrich Hohenzollernský]].

Bitva se odehrála na louce nazývané Gickel nedaleko vesnice [[Erharting]]. Nevíme přesně, jak početné byly obě armády, ale je známo, že na straně Ludvíka Bavora bojovalo asi 1800 rytířů, zatímco na straně Fridricha Habsburského o 400 méně. Jinak se soudobé prameny liší. Kupříkladu jedna z německých kronik hovoří o 30 000 pěšácích na straně Bavora a jeho spojenců, zatímco [[Zbraslavská kronika]] uvádí 4000. Nicméně všechny kroniky se shodují na mírné převaze Ludvíkova vojska. Bitva začala hned po ranní bohoslužbě. První útok vedl král Jan Lucemburský v čele české šlechty a hned napoprvé se mu podařilo klínovou formací prorazit nepřátelské řady. Vzápětí se ale české oddíly musely stáhnout, protože Habsburští zkonsolidovali své řady a hrozilo obklíčení. Navíc pod králem padl kůň. Boje pak probíhaly neobyčejně krutým způsobem a celá bitva byla velmi dlouhá. Bojovat se začalo za brzkého svítání a v poledne stále ještě nebylo jasné, ke komu se přikloní štěstí. Vše nakonec rozhodl manévr Fridricha Hohenzollernského, který zaútočil s útvarem čerstvých rytířů. Ke své smůle si je Fridrich spletl s posilami svého bratra a nevydal rozkaz k jejich zastavení. Když si svůj omyl uvědomil, bylo již pozdě. Kumáni jeho chování naopak pochopili jako zradu, zabili své rakouské velitele a začali z bojiště prchat. V nastalém zmatku byla velká část Fridrichova vojska pobita a on sám s dalším bratrem [[Jindřich Habsburský|Jindřichem]] padl do zajetí. Na bojišti zůstalo přes tisíc mrtvých a na tři tisíce zabitých koní.