Petr IV. z Rožmberka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat.
doplnění ib, port, typo
Řádek 1:
{{Infobox - panovník}}politik
| pořadí = 6.
'''Petr IV. z Rožmberka ''' ( [[17. leden|17. ledna]] [[1462]] – [[9. říjen|9. října]] [[1523]]) byl český šlechtic z [[Rožmberkové|rožmberského rodu]], syn [[Jan II. z Rožmberka|Jana II. z Rožmberka]] a nejvyšší [[hejtman]] [[České království|království českého]].
| úřad = vladař domu rožmberského
| od = [[1493]]
| do = [[1523]]
| panovník =
| předchůdce = [[Vok II. z Rožmberka|Vok II.]]
| nástupce = [[Jindřich VII. z Rožmberka|Jindřich VII.]]
| pořadí2 =
| úřad2 = Nejvyšší hejtman [[České království|Českého království]]
| od2 = [[1497]]
| do2 = [[1499]]
| panovník2 = [[Vladislav Jagelonský|Vladislav II. Jagelonský]]
| předchůdce2 =
| nástupce2 =
| příbuzní = bratr: [[Jindřich V. z&nbsp;Rožmberka]] (1456–1489) <br> sestra: [[Kateřina z&nbsp;Rožmberka]] (1457–1521)<br> bratr: [[Vok II. z&nbsp;Rožmberka]] (1459–1505) <br> bratr: [[Oldřich III. z&nbsp;Rožmberka]] (1471–1513) <br> synovec: [[Jan III. z&nbsp;Rožmberka]] (1484–1532) <br> synovec: [[Jošt III. z&nbsp;Rožmberka]] (1488–1539) <br> synovec: [[Petr V. z&nbsp;Rožmberka]] (1489–1545) <br> synovec: [[Jindřich VII. z&nbsp;Rožmberka]] (1496–1526)
}}
'''Petr IV. z Rožmberka ''' ( [[17. leden|17. ledna]] [[1462]] – [[9. říjen|9. října]] [[1523]]) byl český šlechtic z [[Rožmberkové|rožmberského rodu]], syn [[Jan II. z Rožmberka|Jana II. z Rožmberka]] a nejvyšší [[hejtman]] [[České království|královstvíČeského českéhokrálovství]].
 
Studoval na univerzitě v italské [[Bologna|Bologni]], kde se seznámil s [[Humanismus|humanismem]] a [[Renesance|renesancí]], kterou později uplatňoval na stavbách v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], včetně přestavby krumlovského hradu.
Řádek 6 ⟶ 22:
V roce 1483 se oženil s Alžbětou (uváděnou též jako Eliška) z Kravař, vdovou po Pertoldu mladším z Lipé a na Moravském Krumlově a nejmladší dcerou [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiřího z Kravař a Strážnice]]. Jednalo se o konfesně smíšený sňatek – Alžběta byla [[Utrakvismus|utrakvistka]], zatímco Petr katolík. Navíc nevěsta byla o více než 10 let starší než ženich. Na sjednání sňatku se podílel [[Vilém II. z Pernštejna]], který na základě sjednaných dohod vykonával poručnictví nad Alžbětinými dětmi z prvního manželství, Barborou a Pertoldem. K uzavření sňatku byl potřeba [[dispens]] [[papež]]e [[Sixtus IV.|Sixta IV]], kterým jim prominul spříznění ve čtvrtém stupni.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Němec | jméno = Bohumír | odkaz na autora = | titul = Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2001 | počet stran = 111 |strany=15-16| isbn = 80-903040-0-1}}</ref> Manželé uzavřeli smlouvu, která Alžbětě zaručovala její víru a Petrův závazek, že ji do stanovené doby ponechá ve vdovském stavu a pro případ své smrti přislíbil manželce 6000 zlatých. Alžběta do manželství přinesla panství [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]] a [[Bzenec]], na němž měla pojištěno 3000 zlatých věna.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lavička | jméno = Roman | odkaz na autora = | příjmení2 = Šimúnek | jméno2 = Robert | odkaz na autora2 = | titul = Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2011 | počet stran = 356 | strany=58 | isbn = 978-80-86829-70-8}}</ref> Roku 1486 dali strážnické panství do zástavy [[Jan z Žerotína a z Fulneku|Janu z Žerotína a z Fulneku]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historie Strážnice | vydavatel = Zámecké sklepy Strážnice | url = https://www.zameckesklepy.cz/straznice/historie-straznice/ | datum přístupu = 2017-02-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170221110205/https://www.zameckesklepy.cz/straznice/historie-straznice/ | datum archivace = 2017-02-21 | nedostupné = ano }}</ref>
 
V roce 1493 po svém bratru [[Vok II. z Rožmberka|Vokovi II.]], který odstoupil ze zdravotních důvodů a uchýlil se do [[Třeboň|Třeboně]], převzal [[Vladař domu rožmberského|vladařství domu rožmberského]]. [[Vladislav Jagelonský|Vladislavem Jagelonským]] byl roku 1497 jmenován nejvyšším hejtmanem [[České království|královstvíČeského českéhokrálovství]]. Po dvou letech se však úřadu vzdal kvůli vzrůstajícímu napětí mezi českou šlechtou a králem sídlícím v [[Budínský hrad|Budíně]], který odpovědnost za české země přenesl na hejtmana, ale udělil mu jen omezené pravomoci. Neměl zájem ani o jiné zemské úřady, čímž umožnil posílení politického vlivu [[Pernštejnové|Pernštejnům]], svým bohatstvím dohánějícím Rožmberky, a především [[Zdeněk Lev z Rožmitálu|Zdeňku Lvu z Rožmitálu]], který se jako nejvyšší purkrabí stal na několik let skutečným vládcem v zemi za stále nepřítomného krále. Petr IV. se zaměřil na hospodářský růst svého panství − zasloužil se o rozvoj rybníkářství. V jeho službách stál vynikající rybníkář [[Josef Štěpánek Netolický]]. Za jeho vlády se rozrostla těžba stříbra a zlata a došlo k celkovému hospodářskému rozkvětu rožmberského panství. Vydal také v roce 1515 pro svůj rudný revír první báňský řád v Čechách.<ref>{{Citace periodika | jméno = Jiří | příjmení = Bílek | titul = Vzlety a pády pánů z Růže (6) | periodikum = Naše rodina | vydavatel = JUDr. František Talián - FORTUNA | rok = 2011 | url = http://www.rodinaonline.cz/article.php?clanek=1145 | datum přístupu = 2017-02-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170221110000/http://www.rodinaonline.cz/article.php?clanek=1145 | datum archivace = 2017-02-21 | nedostupné = ano }}</ref>
 
Po smrti své ženy Alžběty z Kravař († 1. května 1500) a dcery Barbory trpěl [[Duševní choroba|duševní chorobou]]. Právě kvůli svému zdravotnímu stavu se později často dostával do střetů se syny svého bratra Voka II., který zemřel v Třeboni 1. září 1505. V roce 1519 Petr IV. předal svým synovcům pouze východní část dominia s ústředím v [[Třeboň|Třeboni]] a ponechal si jeho větší západní část s centrem v Českém Krumlově. Poslední dva roky svého života již byl trvale připoután na lůžko a patrně v té době jej [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] přiměl ke změně závěti. Petr IV. majetek odkázal [[Katolická církev|katolické církvi]] a představitelům katolické šlechty Zdeňkovi Lvu z Rožmitálu, [[Jan ze Švamberka|Janu]] a [[Kryštof ze Švamberka|Kryštofu ze Švamberka]], [[Jan Holický ze Šternberka|Janu Holickému ze Šternberka]] a [[Hanuš z Hardeka|Hanuši z Hardeka]]. Podle některých pramenů tak chtěl smýt kletbu, která ležela na jeho rodu díky [[Konfiskace|konfiskacím]] [[církev]]ního majetku [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem II. z Rožmberka]]. Závětí ohrozil existenci rožmberského panství. Jeho synovcům [[Jošt III. z Rožmberka|Joštovi III.]], [[Petr V. z Rožmberka|Petrovi V.]] a [[Jindřich VII. z Rožmberka|Jindřich VII.]] se však díky přímluvě mocného příbuzného [[Adam I. z Hradce|Adama I. z Hradce]] u [[císař]]e [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] podařilo závěť zrušit. Jako odškodné však museli zaplatit poškozeným [[Katolík|katolickým]] šlechticům částku ve výši 126.000 zlatých. Padl na to celý rožmberský poklad i několikaleté výnosy z dolů a celého panství.
Řádek 20 ⟶ 36:
* Bílá místa – 3. díl: Okrádat bližního dovoleno? Centrum publicistiky. dokumentaristiky a vzdělávání, Česká televize. 2006. [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10099560626-bila-mista/206562230090003-okradat-blizniho-dovoleno/ ]
* [http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/osobno_peivzr.xml Petr IV. z Rožmberka na stránkách Českého Krumlova]
 
 
{{Panovník| titul =[[Vladař domu rožmberského]]|kdy=[[1493]]–[[1523]]| předchůdce =[[Vok II. z Rožmberka|Vok II.]]| nástupce =[[Jindřich VII. z Rožmberka|Jindřich VII.]]| obrázek =Rosenberg-Wappen.png}}
 
{{Portály|Středověk}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Středověk}}
 
{{DEFAULTSORT:Rožmberka, Petr IV. z}}
[[Kategorie:Rožmberkové|Petr IV.]]
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:Nejvyšší hejtmani Českého království]]