Verze z 29. 7. 2019, 18:22 editovat Hugo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 16 079 editací m úprava odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 7. 2019, 20:17 editovat zrušit editaci Miroslava Fišerová (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 635 editací m formální úprava textu značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 49: === McGillova univerzita v Montrealu (1898 - 1907) === Přijal místo profesora na katedře fyziky McGillovy univerzity v [[Montréal\|Montrealu]], což znamenalo existenční jistotu a umožnilo mu uspořádat si soukromý život. V roce [[1900]] se oženil s Mary Georginou Newtonovou (1876–1945), s níž se zasnoubil už na Novém Zélandě. Měli dceru Eileen Mary (1901–1930), která zemřela po porodu svého čtvrtého dítěte.<ref name=":1" /> Rutheford kromě pedagogických povinností pokračoval v experimentech ve špičkově vybavené laboratoři. Již v prvním roce objevil princip splehlivé detekce kouřových plynů. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl [[Frederick Soddy]]. Společně se věnovali výzkumu radioaktivity a definovali poločas rozpadu atomového jádra. Během svého pobytu publikoval 69 prací a vydal svou první knihu s názvem ''Radioactivity'' (1904). V roce 1900 byl zvolen členem kanadské Královské společnosti (Royal society), o tři roky později členem [[Královská společnost\|Royal Society]] v Londýně, která ho vyznamenala v r. 1904 Rumfordovou medailí.<ref name=":2" /><ref name=":1" /> Vědecká práce, kterou na McGillově univerzitě vykonal, mu zajistila [[Nobelova cena za chemii\|Nobelovu cenu za chemii]] (1908). <ref name=":0" /> Řádek 68: Zemřel nečekaně v nemocnici následkem operace pupeční [[Kýla\|kýly]] (1937). Tehdejší britský protokol vyžadoval, aby byl jako [[peer]] operován pouze urozeným lékařem, který nebyl právě přítomen, tato prodleva ho patrně stála život. Byl pochován ve [[Westminsterské opatství\|Westminsterském opatství]] po boku [[Joseph John Thomson\|J.J. Thomsona]] a nedaleko [[Isaac Newton\|Isaaca Newtona]]. Během své vědecké kariéry napsal Rutherford 180 prací a publikoval 56 knih ( ''Radioaktivita'' (1904), ''Radioaktívní transformace'' (1906), ''Radioaktívní látky a jejich záření'' (1913), ''Elektrická struktura hmoty'' (1926), ''Umělá transmutace prvků'' (1933) a ''Současná alchymie'' (1937).) . Více než dvacet světových univerzit mu udělilo čestný doktorát, byl členem vědeckých akademií mnoha zemí. == Vědecké objevy ==

Ernest Rutherford: Porovnání verzí