William Henry Bragg: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění životopisu, úprava článku, literatura značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 12:
| datum vydání = 2015
| místo = Cumbria
}}</ref> – [[10. březen|10. března]] [[1942]], [[Londýn]]) byl britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové [[spektroskopie]]. Společně se svým synem [[William Lawrence Bragg|Williamem Lawrencem]] obdrželi Nobelovu cenu za fyziku [[1915]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =The Nobel Prize in Physics 1915
| url =http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1915/
Řádek 23:
}}</ref>
== Život ==
W.H.Bragg se narodil jako syn farmáře ve Westwardu v anglickém [[Cumberland|hrabství Cumberland]]. Vystudoval matematiku na [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]] v Cambridgi a krátce pracoval v Cavedishově laboratoři, významném výzkumném pracovišti. V roce 1885 odjel do [[Austrálie]], kde působil jako profesor matematiky a fyziky na univerzitě v [[Adelaide]]. Zabýval se problémy [[Radioaktivita|radioaktivity]]. V roce 1889 se oženil s Gwendoline Toddovou, dcerou astronoma a meteorologa Sira [[Charles Todd|Charlese Todda]]. Měli spolu dceru a dva syny. Syn [[William Lawrence Bragg|William Lawrence]] se stal fyzikem a spolupracovníkem svého otce. Mladší syn Robert padl v roce 1915 v bitvě o [[Bitva o Gallipoli|Galipoli]]. <ref>{{Citace monografie
Spolu se [[William Lawrence Bragg|synem Lawrencem]] roku [[1913]] vyvinuli [[Rentgenová krystalografie|metodu otočného krystalu]] na určovaní krystalové [[Rentgenová krystalografie|struktury]] pomocí rentgenového záření a na [[Rentgenová fluorescence|měření vlnových (spektrálních) délek]] v elektronových spektrech prvků, jako jednu z metod analytické chemie. Metoda umožnila zjištění krystalových struktur mnoha anorganických látek např. [[Diamant|diamantu]], či [[Halit|soli]] kamenné, a mnoha dalších. Také ale struktury organických látek, například [[DNA|Deoxyribonukleové kyseliny (DNA)]] a četných dalších komplexních sloučenin, včetně určení jejich kvantitativních podílů ve vzorku. Za tento objev dostali roku [[1915]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Ucelenou přednášku k udělení ceny přednesl W. H. Bragg v květnu 1916 a publikoval v sborníku Institute of Metals.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| příjmení = Kraus
| jméno = Ivo
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Fyzika v kulturních dějinách Evropy (Atomový věk)
| vydání = 1.
| vydavatel = ČVUT
| místo = Praha
| rok vydání = 2010
| počet stran =
| strany = 81-85
| isbn = 978-80-01-04546-6
| kapitola = Otec a syn (William Henry a William Lawrence Braggové)
}}</ref>
[[Soubor:Bragg X-ray spectrometer, England Wellcome L0059138.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Braggův spektrometr paprsků X]]
Koncem roku 1908 se vrátil do Anglie a do roku 1915 byl profesorem fyziky na univerzitě v [[Leeds|Leedsu]]. Zabýval se výzkumem struktury krystalů pomocí rentgenového záření. Za tím účelem spolu se svým synem vyvinuli rentgenový [[spektrometr]] vlastní konstrukce. Jejich práce byla oceněna [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovou cenou za fyziku]], kterou získali společně v r. 1915. Během 1. světové války se W.H.Bragg podílel na vývoji [[Sonar|sonarů]] pro ponorky ve funkci ředitele výzkumného střediska královského námořnictva.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = William Henry Bragg {{!}} Eduportál Techmania
| url = https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1077/bragg
| periodikum = edu.techmania.cz
| datum přístupu = 2019-07-27
}}</ref>
Od roku 1915 působil na [[University College London|University College]] v Londýně, kde pokračoval ve své práci na analýze [[Krystalová mřížka|krystalů]]. V roce 1923 byl jmenován profesorem chemie v Královském institutu (Royal Institution) a ředitelem [[Michael Faraday|Faradayovy]] laboratoře. V letech [[1935]] – [[1940]] byl prezidentem [[Královská společnost|Královské společnosti]] ('''Royal Society'''). William Henry Bragg zemřel náhle 12. března 1942 v Londýně.
== Dílo ==
▲Zabýval se zejména pohlcováním a ionizací radioaktivního záření v závislosti na vzdálenosti od zdroje záření, schopností materiálů brzdit elektrony a rentgenové záření v závislosti od [[protonové číslo|atomového čísla]] materiálu (tzv. Braggův-Grayův vztah), které dlouho považoval za proud částic. Podal novou interpretaci rentgenogramů (lauegramů) [[Max von Laue|Maxe von Laueho]]. Spolu se [[William Lawrence Bragg|synem Lawrencem]] roku [[1913]] vyvinuli [[Rentgenová krystalografie|metodu otočného krystalu]] na určovaní krystalové [[Rentgenová krystalografie|struktury]] pomocí rentgenového záření a na [[Rentgenová fluorescence|měření vlnových (spektrálních) délek]] v elektronových spektrech prvků, jako jednu z metod analytické chemie. Metoda umožnila zjištění krystalových struktur mnoha anorganických látek např. [[Diamant|diamantu]], či [[Halit|soli]] kamenné, a mnoha dalších. Také ale struktury organických látek, například [[DNA|Deoxyribonukleové kyseliny (DNA)]] a četných dalších komplexních sloučenin, včetně určení jejich kvantitativních podílů ve vzorku. Za tento objev dostali roku [[1915]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Ucelenou přednášku k udělení ceny přednesl W. H. Bragg v květnu 1916 a publikoval v sborníku Institute of Metals.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Journal of the Institute of Metals
| url = https://archive.org/details/journalinst16inst
Řádek 86 ⟶ 112:
* Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
* * Herold P. Klug, Leroy E. Alexander, X-Ray Diffractin Prcedures, John Wiley& Sons, Inc, 1954 Mellon Institute
*{{Citace monografie
| příjmení = Kraus
| jméno = Ivo
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Fyzika v kulturních dějinách Evropy (Atomový věk)
| vydání = 1.
| vydavatel = ČVUT
| místo = Praha
| rok vydání = 2010
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-01-04546-6
}}
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
| |||